Rozvojový svět čelí dluhovému šoku ve výši 2,5 bilionu dolarů

Rozvojové země budou možná muset během pěti let najít až 2,5 bilionu dolarů, aby pokryly náklady na vnější dluhovou službu, protože úrokové sazby rostou a chudší země se snaží refinancovat půjčky, ukazuje model Finance for Development Lab. Závěry zveřejněné think tankem se sídlem v Paříži, který podporuje Nadace Billa a Melindy Gatesových, předpokládají, že úrokové sazby vzrostou o 400 bazických bodů oproti úrovni roku 2019 a měny vůči dolaru poklesnou o 10 %. Hodnotil podmínky ve 113 zemích, přičemž Čína a Rusko byly vyloučeny, stejně jako některé země, pro které nebyly údaje k dispozici. "Současné náklady na financování činí dluhovou službu obtížně udržitelnou, přičemž její vrchol se očekává v letech 2024-25," uvádějí autoři dokumentu založeného na modelu s názvem The Coming Debt Crisis. "Pokud by se tyto podmínky udržely, výrazná krize likvidity by se rychle změnila v rozsáhlou krizi platební schopnosti." Rozvojové země se slabšími zdroji příjmů nesou hlavní tíhu prudkého růstu úrokových sazeb a zvýšeného zadlužování, což je důsledek šoků včetně pandemie Covid-19 a ruské invaze na Ukrajinu, která zvýšila světové ceny potravin a energií. Větší část dluhu chudších zemí je nyní zadlužena u komerčních věřitelů, kteří nabízejí kratší splatnosti, a kapitálové trhy se pro mnoho vlád do značné míry uzavřely. Očekává se, že celkový objem dluhu těchto zemí vzroste v roce 2026 na 4,3 bilionu dolarů z loňských 2,9 bilionu dolarů a 2 bilionů dolarů v roce 2016, uvedli Charles Albinet a Martin Kessler, autoři dokumentu pro think tank, který byl založen na začátku tohoto roku. Podle tohoto scénáře by 35 zemí překročilo podle nich "rizikovou hranici dluhové služby", zatímco v současnosti je jich 22, a počet zemí subsaharské Afriky by se zvýšil z 10 na 18. V kategorii zemí s nižšími středními příjmy, kam patří státy od Ghany po Salvador, by se medián poměru dluhové služby k příjmům zvýšil z 10 % na 15 % v roce 2020, což by u některých zemí přesáhlo jejich rozpočty na zdravotnictví a školství. Některé státy mohou narazit na tzv. dluhovou zeď, protože se jim blíží splatnost splátek. V subsaharské Africe, s výjimkou Jihoafrické republiky, dojde v letech 2024 a 2025 k nárůstu splátek eurobondů na 9 až 10 miliard USD oproti 2,5 miliardy USD v roce 2019. Státy Latinské Ameriky budou muset v roce 2025 vyplatit 17,5 miliardy dolarů v rámci splátek oproti 9 miliardám dolarů v roce 2023. "Pokud by současné podmínky pokračovaly, mohla by se zhmotnit všeobecná dluhová krize, zejména v subsaharské Africe a obecněji v zemích s nižšími středními příjmy," varovali autoři. Podle nich bude třeba vypracovat strategie, jak dluhové krizi předejít. "Pro mnoho zemí představuje skutečné nebezpečí nárůst dluhové služby. Snížení nákladů na dluh a odolnost vůči šokům je proto zásadní," uvedli. "Určitý druh shovívavosti a překlopení dluhu umožní nadechnout se během tohoto šoku. Důležitý bude rozvoj schopnosti přeplánovat splátky dluhu." Podle nich bude třeba "zvýšit objem pomoci od globálních oficiálních rozvojových finančních institucí". Rozvojová země je pojem obecně používaný k označování států, pro něž je typická nižší úroveň materiálního blahobytu. Neexistuje jediná celosvětově přijímaná definice stavu, kdy je stát „vyspělý“, a úroveň ekonomického rozvoje se také může velmi lišit v rámci skupiny rozvojových zemí.