Dluh vládních institucí v ČR v loňském třetím čtvrtletí meziročně stoupl o 548,6 miliardy na 2,983 bilionu korun. Míra zadlužení se zvýšila ze 40,4 procenta na 45,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Ve srovnání s druhým čtvrtletím dluh vzrostl o 187,5 miliardy korun, což představovalo zvýšení míry zadlužení o 1,7 procentního bodu. Čísla dnes na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Vládní instituce ve třetím čtvrtletí hospodařily se schodkem 60,3 miliardy korun, tedy o 17,4 miliardy Kč vyšším než o rok dřív. Podílelo se na tom především hospodaření ústředních vládních institucí, tedy hlavně ministerstev a ústředních úřadů, u kterých se deficit meziročně prohloubil o 24,4 miliardy na 69,5 miliardy Kč. Naopak místní vládní instituce, tedy zejména samosprávy, a také fondy sociálního zabezpečení, tedy převážně zdravotní pojišťovny, skončily v přebytku. U místních vládních institucí se přebytek meziročně snížil o 9,8 miliardy na 4,6 miliardy korun. Fondy sociálního zabezpečení hospodařily s přebytkem 4,5 miliardy Kč.
Také v loňském třetím čtvrtletí byl nárůst dluhu výrazně vyšší než výsledek hospodaření vládních institucí, upozornil ČSÚ. Vládní instituce si podle statistiků vypůjčily o 127,2 miliardy korun více, než byla jejich potřeba financování. „Na rozdíl od minulosti na straně závazků roste podíl přijatých půjček oproti emitovaným cenným papírům,“ uvedla ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Helena Houžvičková.
Dluh vládních institucí v ČR v loňském třetím čtvrtletí meziročně stoupl o 548,6 miliardy na 2,983 bilionu korun. Míra zadlužení se zvýšila ze 40,4 procenta na 45,2 procenta hrubého domácího produktu . Ve srovnání s druhým čtvrtletím dluh vzrostl o 187,5 miliardy korun, což představovalo zvýšení míry zadlužení o 1,7 procentního bodu. Čísla dnes na svém webu zveřejnil Český statistický úřad .
Vládní instituce ve třetím čtvrtletí hospodařily se schodkem 60,3 miliardy korun, tedy o 17,4 miliardy Kč vyšším než o rok dřív. Podílelo se na tom především hospodaření ústředních vládních institucí, tedy hlavně ministerstev a ústředních úřadů, u kterých se deficit meziročně prohloubil o 24,4 miliardy na 69,5 miliardy Kč. Naopak místní vládní instituce, tedy zejména samosprávy, a také fondy sociálního zabezpečení, tedy převážně zdravotní pojišťovny, skončily v přebytku. U místních vládních institucí se přebytek meziročně snížil o 9,8 miliardy na 4,6 miliardy korun. Fondy sociálního zabezpečení hospodařily s přebytkem 4,5 miliardy Kč.
Také v loňském třetím čtvrtletí byl nárůst dluhu výrazně vyšší než výsledek hospodaření vládních institucí, upozornil ČSÚ. Vládní instituce si podle statistiků vypůjčily o 127,2 miliardy korun více, než byla jejich potřeba financování. „Na rozdíl od minulosti na straně závazků roste podíl přijatých půjček oproti emitovaným cenným papírům,“ uvedla ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Helena Houžvičková.
