Česká ekonomika v loňském třetím čtvrtletí podle zpřesněných údajů Českého statického úřadu (ČSÚ) meziročně stoupla o 1,5 procenta. V porovnání s odhadem z počátku prosince je to zhoršení, statistici tehdy uváděli meziroční růst hrubého domácího produktu (HDP) o 1,7 procenta. Výsledek mezičtvrtletního vývoje se proti předchozímu odhadu nezměnil, HDP klesl o 0,2 procenta. Vyplývá to z informací, které ČSÚ zveřejnil na svém webu.
Statistici již dřív uvedli, že meziroční růst HDP ve sledovaném období podpořila zahraniční poptávka a tvorba hrubého fixního kapitálu. Negativní vliv měly na ekonomiku výdaje na spotřebu domácností. „Pokračující pokles reálných příjmů domácností a zejména nejistota z dalšího vývoje měly za následek významnější pokles reálné spotřeby domácností na obyvatele. Ta se oproti předchozímu čtvrtletí snížila o 3,3 procenta a meziročně klesla o 7,8 procenta,“ uvedl v tiskové zprávě ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
„Zatím hrubé výsledky sektorových účtů potvrzují, že ani ve třetím čtvrtletí nepředbíhaly mzdy před produktivitou práce, takže z pohledu centrální banky nedocházelo k vytváření potenciálně nadměrných inflačních tlaků. Pokles spotřebitelské a investiční poptávky domácností naopak vytvářel prostředí pro zpomalování inflace, které se ovšem projeví až se zpožděním,“ zhodnotil zpřesněné údaje o HDP hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Poslední údaje o inflaci jsou z listopadu, kdy meziročně činila 16,2 procenta. Podle odhadu analytiků by měla vrcholu dosáhnout v lednu, v polovině roku potom klesnout pod deset procent.
Česká ekonomika v loňském třetím čtvrtletí podle zpřesněných údajů Českého statického úřadu meziročně stoupla o 1,5 procenta. V porovnání s odhadem z počátku prosince je to zhoršení, statistici tehdy uváděli meziroční růst hrubého domácího produktu o 1,7 procenta. Výsledek mezičtvrtletního vývoje se proti předchozímu odhadu nezměnil, HDP klesl o 0,2 procenta. Vyplývá to z informací, které ČSÚ zveřejnil na svém webu.
Statistici již dřív uvedli, že meziroční růst HDP ve sledovaném období podpořila zahraniční poptávka a tvorba hrubého fixního kapitálu. Negativní vliv měly na ekonomiku výdaje na spotřebu domácností. „Pokračující pokles reálných příjmů domácností a zejména nejistota z dalšího vývoje měly za následek významnější pokles reálné spotřeby domácností na obyvatele. Ta se oproti předchozímu čtvrtletí snížila o 3,3 procenta a meziročně klesla o 7,8 procenta,“ uvedl v tiskové zprávě ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
„Zatím hrubé výsledky sektorových účtů potvrzují, že ani ve třetím čtvrtletí nepředbíhaly mzdy před produktivitou práce, takže z pohledu centrální banky nedocházelo k vytváření potenciálně nadměrných inflačních tlaků. Pokles spotřebitelské a investiční poptávky domácností naopak vytvářel prostředí pro zpomalování inflace, které se ovšem projeví až se zpožděním,“ zhodnotil zpřesněné údaje o HDP hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Poslední údaje o inflaci jsou z listopadu, kdy meziročně činila 16,2 procenta. Podle odhadu analytiků by měla vrcholu dosáhnout v lednu, v polovině roku potom klesnout pod deset procent.
