Podle úterních údajů Eurostatu eurozóna v posledních třech měsících roku 2022 zaznamenala růst a vyhnula se recesi, přestože se na ekonomice měnového bloku podepsaly vysoké náklady na energie, klesající důvěra a rostoucí úrokové sazby.
Hrubý domácí produkt eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí vzrostl o 0,1 %, čímž překonal očekávání průzkumu agentury Reuters, které předpokládalo pokles o 0,1 %. Ve srovnání s předchozím rokem činil růst 1,9 %, což bylo nad očekáváním 1,8 %.
Z největších zemí bloku zaznamenaly ve čtvrtletí záporné tempo růstu Německo a Itálie, ale Francie a Španělsko expandovaly, dodal Eurostat na základě rychlého odhadu, který podléhá revizím.
Téměř rok trvající ruská válka na Ukrajině se pro eurozónu, která nyní zahrnuje 350 milionů obyvatel ve 20 zemích, ukázala jako nákladná vzhledem k velké závislosti některých členů na levné energii.
Rostoucí ceny ropy a zemního plynu vyčerpaly úspory a brzdily investice, přičemž donutily Evropskou centrální banku k bezprecedentnímu zvyšování sazeb s cílem zastavit inflaci.
Ekonomika však prokázala i nečekanou odolnost, podobně jako během pandemie COVID-19, kdy růst překonal očekávání, protože se podniky přizpůsobily změněným podmínkám rychleji, než politici předpokládali.
Novější údaje, jako je klíčový indikátor důvěry nebo nejnovější údaje PMI, naznačují, že růst již dosáhl svého dna a dochází k pomalému oživení, k němuž přispěla i mírná zima, která omezila výdaje za energie.
Chcete využít této příležitosti?
Vzhledem k tomu, že se tržní ceny energií pohybují na předválečné úrovni, Mezinárodní měnový fond v pondělí zlepšil svou projekci růstu pro tento blok s odkazem na nečekanou odolnost, které napomohla štědrá vládní podpora.
MMF nyní vidí celoroční růst na úrovni 0,7 %, což je více než říjnová prognóza 0,5 % a 0,5 %, které v prosinci předpověděla Evropská centrální banka.
Ale i když si blok povede lépe, než se obával, růst v roce 2023 bude kvůli velkému poklesu reálných příjmů a prudkému růstu úrokových sazeb patřit k nejslabším v historii.
ECB od července zvýšila sazby dohromady o 2,5 procentního bodu na 2 %, aby zkrotila inflaci, a trhy vidí další zvýšení o 1,5 procentního bodu do poloviny roku, čímž by se depozitní sazba dostala na nejvyšší úroveň od přelomu století.
Takto rychlý nárůst brzdí bankovní úvěry, které jsou klíčovým zdrojem úvěrů pro podniky, a přístup k úvěrům již v minulém čtvrtletí zaznamenal největší pokles od dluhové krize bloku v roce 2011.
Podle úterních údajů Eurostatu eurozóna v posledních třech měsících roku 2022 zaznamenala růst a vyhnula se recesi, přestože se na ekonomice měnového bloku podepsaly vysoké náklady na energie, klesající důvěra a rostoucí úrokové sazby.
Hrubý domácí produkt eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí vzrostl o 0,1 %, čímž překonal očekávání průzkumu agentury Reuters, které předpokládalo pokles o 0,1 %. Ve srovnání s předchozím rokem činil růst 1,9 %, což bylo nad očekáváním 1,8 %.
Z největších zemí bloku zaznamenaly ve čtvrtletí záporné tempo růstu Německo a Itálie, ale Francie a Španělsko expandovaly, dodal Eurostat na základě rychlého odhadu, který podléhá revizím.
Téměř rok trvající ruská válka na Ukrajině se pro eurozónu, která nyní zahrnuje 350 milionů obyvatel ve 20 zemích, ukázala jako nákladná vzhledem k velké závislosti některých členů na levné energii.
Rostoucí ceny ropy a zemního plynu vyčerpaly úspory a brzdily investice, přičemž donutily Evropskou centrální banku k bezprecedentnímu zvyšování sazeb s cílem zastavit inflaci.
Ekonomika však prokázala i nečekanou odolnost, podobně jako během pandemie COVID-19, kdy růst překonal očekávání, protože se podniky přizpůsobily změněným podmínkám rychleji, než politici předpokládali.
Novější údaje, jako je klíčový indikátor důvěry nebo nejnovější údaje PMI, naznačují, že růst již dosáhl svého dna a dochází k pomalému oživení, k němuž přispěla i mírná zima, která omezila výdaje za energie.Chcete využít této příležitosti?
Vzhledem k tomu, že se tržní ceny energií pohybují na předválečné úrovni, Mezinárodní měnový fond v pondělí zlepšil svou projekci růstu pro tento blok s odkazem na nečekanou odolnost, které napomohla štědrá vládní podpora.
MMF nyní vidí celoroční růst na úrovni 0,7 %, což je více než říjnová prognóza 0,5 % a 0,5 %, které v prosinci předpověděla Evropská centrální banka.
Ale i když si blok povede lépe, než se obával, růst v roce 2023 bude kvůli velkému poklesu reálných příjmů a prudkému růstu úrokových sazeb patřit k nejslabším v historii.
ECB od července zvýšila sazby dohromady o 2,5 procentního bodu na 2 %, aby zkrotila inflaci, a trhy vidí další zvýšení o 1,5 procentního bodu do poloviny roku, čímž by se depozitní sazba dostala na nejvyšší úroveň od přelomu století.
Takto rychlý nárůst brzdí bankovní úvěry, které jsou klíčovým zdrojem úvěrů pro podniky, a přístup k úvěrům již v minulém čtvrtletí zaznamenal největší pokles od dluhové krize bloku v roce 2011.
