Nyní se svět musí vypořádat s inflací, nedostatkem pracovních sil a geopolitickými nepokoji.
Ne nadarmo se tomuto období přezdívá „nebezpečné desetiletí“. Globální pandemie, ruská invaze na Ukrajinu a návrat inflace již otřásly globální ekonomikou 21. století v základech.
Po otřesech v roce 2022 se recese pro velkou část světa v roce 2023 zdá být bezpečnou sázkou. Těžší a děsivější je odhadnout dlouhodobý dopad přehodnocení ceny samotných peněz a převrácení předpokladů, na nichž stojí více než 30 let globální ekonomické historie.
Dostatek levné pracovní síly, nízké náklady na energii a dopravu a obecně mírová éra geopolitiky – to vše pomohlo v desetiletích po roce 1990 nastartovat globalizaci dodavatelských řetězců a podpořit hospodářský růst po celém světě. Kdykoli se některý z těchto pilířů zakymácel, byly k dispozici levné peníze, které udržely večírek v chodu, zejména v letech po finanční krizi v roce 2008. Tři hlavní centrální banky – v USA, eurozóně a Japonsku – udržovaly od roku 2001 své klíčové úrokové sazby pod 5 %. Po většinu posledních deseti let se sazby blížily nule a rozhodně byly výrazně nižší než míra inflace.
Během necelých tří let byl každý z těchto nosných pilířů globalizace odbourán. Pracovníků je v USA, Evropě a Velké Británii málo a jsou stále dražší. Ceny ropy se od roku 2020 více než ztrojnásobily a globální náklady na energii jen v roce 2022 vyskočily o 50 %.
Zdroj: Unsplash
Do Evropy dorazila válka v podobě ruské invaze na Ukrajinu a prezident Vladimir Putin a prezident Si Ťin-pching otevřeně zpochybňují poststudenoválečný řád a západní liberální hodnoty. V reakci na to vyhlásily velmoci válku ruské ekonomice – a USA začaly otevřeně prosazovat politiku, jejímž cílem je zpomalit vzestup Číny.
V říjnu 2021 některé posluchače zarazilo, když americká ministryně obchodu Gina Raimondová v rozhovoru hovořila o odmítání vyspělých technologií pro Čínu. Nyní jsou americké kontroly vývozu vyspělých polovodičových technologií zaměřené na Čínu realitou, Nizozemsko a Japonsko byly vyzvány, aby je následovaly, a počet čínských subjektů na černé listině neustále roste. Globální podniky si kladou otázku, zda – a jak – je třeba přebudovat dodavatelské řetězce, jejichž budování trvalo desítky let.
Nejznepokojivějším důsledkem všech těchto otřesů byl návrat inflace. Centrální banky, které ignorovaly první záblesky, loni rázně přešly k hašení požáru a rozpoutaly nejrychlejší a nejsynchronizovanější zpřísňování měnové politiky za poslední dvě generace.
Na jaře a v létě 2022 zvýšilo úrokové sazby více než 90 centrálních bank, z toho nejméně polovina z nich o tři čtvrtiny procentního bodu v jedné hranici. To mělo stejně dramatický dopad na dlouhodobé výpůjční náklady podniků, spotřebitelů i vlád.
Na začátku roku 2022 se výnos desetiletého referenčního amerického státního dluhopisu pohyboval kolem 1,5 % a trh očekával, že sazby federálních fondů zůstanou pod 1 %. Místo toho skončil rok nad 4 % a očekává se, že výnosy desetiletých sazeb nebudou mít daleko k této úrovni po celý rok 2023.
Zdroj: Unsplash
Historická je nejen velikost tohoto posunu, ale také jeho tempo. Ve Spojeném království se sazba pětileté hypotéky s pevnou úrokovou sazbou ztrojnásobila, z 2 % na 6 %, za pouhé dva měsíce – a to po více než dvou desetiletích, během nichž si domácnosti, podniky i investoři zvykli na to, že úrokové sazby mohou jít vždy dolů.
Jednou z naléhavých otázek pro rok 2023 je, jak skokové zvýšení nákladů na půjčky ovlivní investice podniků, spotřebitelské výdaje a státní rozpočty. Druhou klíčovou otázkou je, jak budou podniky reagovat na svět, v němž se nyní zdá, že se proti nim obrací proud dějin.
Víme, že ceny domů dostávají zabrat, protože v mnoha zemích dochází k přecenění nemovitostí, které odráží vyšší náklady na hypotéky. Podle agentury Bloomberg Economics jsou nyní ceny nemovitostí ve Velké Británii o 20 % vyšší, než by odpovídalo základním údajům. V USA je to 10 %. V mnoha zemích již úprava probíhá. Hongkong může přijít o titul nejdražšího trhu s nemovitostmi na světě.
Je možné, aby ekonomiky nadále rostly, zatímco úrokové sazby a nezaměstnanost rostou a reálné příjmy i ceny nemovitostí klesají? To se brzy dozvíme. V USA jsme občas byli svědky „měkkého přistání“. Ta však spočívala ve zpomalení ekonomiky na udržitelnější tempo růstu, nikoliv v dostatečně silném šlápnutí na brzdu, které by vedlo ke zvýšení míry nezaměstnanosti.
Finanční krize v Mexiku a asijských rozvíjejících se tržních ekonomikách poté, co USA začaly v polovině 90. let zvyšovat úrokové sazby, ukázaly, že i měkké přistání v USA může ostatní části světa srazit na kolena, zejména pokud je doprovázeno prudkým růstem dolaru. Evropa a Velká Británie jsou již v recesi. V celosvětovém měřítku předpovídá agentura Bloomberg Economics pro rok 2023 růst o 2,4 %. Nepočítáme-li krizové roky 2009 a 2020, je to nejpomalejší tempo od roku 1993.
Zdroj: Unsplash
Shrnuto a podtrženo: Základní geopolitické předpoklady, na kterých stojí více než 30 let globální ekonomické integrace, jsou vrženy do vzduchu.
Pokud se dlouhodobý vztah mezi hospodářskou aktivitou a inflací ve vyspělých ekonomikách také trvale posunul, mohou se tyto trendy ještě zhoršit. Úrokové sazby půjdou nahoru, a to na delší dobu, protože centrální banky přijdou na to, co se děje, a domácnosti začnou očekávat, že se inflace udrží. Ekonomiky by čelily hlubším recesím, z nichž by bylo těžší se vymanit. Politici, kteří se potýkají s omezenými možnostmi, by se častěji vraceli ke krátkodobým izolacionistickým řešením.
Vskutku chmurné vyhlídky. Ale stejně jako byl svět v roce 2022 proměněn nečekanými událostmi, v příštích 12 měsících by mohl být znovu přetvořen.
Díky silnému trhu práce a stále zdravým spotřebitelským bilancím by se Spojené státy mohly těsně vyhnout recesi nebo by mohly zaznamenat pouze krátký pokles produkce. V Evropě by mohla pokračovat relativně mírná zima, takže by jí do léta zbývalo dost plynu. Domácnosti, které čelí nejhoršímu poklesu životní úrovně od 70. let, by si mohly oddechnout.
Ekonomiky rozvíjejících se trhů by se jako skupina mohly vzepřít historii a vyhnout se velkému odlivu kapitálu a řadě krizí. Hlavní ekonom Bloomberg Economics pro rozvíjející se trhy Ziad Daoud se domnívá, že riziko rozsáhlého selhání v důsledku vyšších globálních nákladů na půjčky je nyní mnohem nižší než v 80. letech a nejzranitelnější země mají mnohem menší podíl na světové ekonomice.
Zdroj: Unsplash
Nejdůležitější část této světlejší alternativní budoucnosti je nyní nejistější: Čína. Náhlé opuštění politiky Covid Zero v posledních týdnech roku 2022 šokovalo pozorovatele v zemi i mimo ni a způsobilo prudký nárůst míry infekce. Nikdo neví, jak to dopadne.
Chaotický obrat by mohl mít nepředvídatelné politické důsledky vzhledem k tomu, kolik Si osobně investoval do ochrany obyvatelstva před virem. Mohl by však dobře podpořit hospodářský růst v druhé polovině roku, jakmile se míra infekce vyrovná. To by zase mohlo zvýšit ceny energií a ztížit zkrocení inflace v USA a Evropě. Agentura Bloomberg Economics se domnívá, že rychlejší obnovení infekce by mohlo zvýšit růst HDP Číny v roce 2023 na 5,1 % a přidat zhruba 1 procentní bod ke globální inflaci oproti opakování 3% expanze, kterou Čína zvládla v roce 2022. Proinflační scénář 6,3% růstu by mohl zvýšit globální inflaci až o 1,7 procentního bodu.
Mohl by globální růst také překvapit růstem? Sny o rozsáhlé dividendě z produktivity Covid-19 díky práci na dálku a rychlejšímu zavádění automatizace se nyní zdají být poněkud fantaskní. Krátkodobé tlaky na dodavatelský řetězec jsou však jen zlomkem toho, co byly před rokem. Přes všechny řeči o deglobalizaci faktory, které před několika lety vypadaly, že změní světovou ekonomiku – například digitalizace globálních služeb, přechod na čistě nulovou ekonomiku a vzestup automatizace – nezmizely.
Pod povrchem tyto trendy většinou stále směřují k integrovanějším trhům – i když politici v USA a Číně odhodlaně kráčejí opačným směrem. Mikroekonomickým příběhem roku 2023 bude to, jak se podniky pokusí tento kruh uzavřít, jak se budou snažit o nearhoring a diverzifikaci dodavatelů, aby se pojistily proti narušení dodavatelského řetězce, a jak budou lobbovat a bránit se, kde to půjde, vládním snahám o vytvoření rozdělení mezi obchodními partnery.
Navzdory agresivnímu postoji se zdá, že mnoho podniků a investorů sází na to, že globalizace – v určité podobě – tu zůstane a že krátkodobé náklady na skutečné rozdělení budou pro politiky příliš vysoké. Tato naděje se může ukázat jako fantazijní i vzhledem k tomu, že geopolitikou vane studený vítr. Pokud však centrální banky dokážou dostat inflaci pod kontrolu do 12 měsíců, je možné téměř vše – a téměř vše bude snazší.
Nyní se svět musí vypořádat s inflací, nedostatkem pracovních sil a geopolitickými nepokoji.Ne nadarmo se tomuto období přezdívá „nebezpečné desetiletí“. Globální pandemie, ruská invaze na Ukrajinu a návrat inflace již otřásly globální ekonomikou 21. století v základech.Po otřesech v roce 2022 se recese pro velkou část světa v roce 2023 zdá být bezpečnou sázkou. Těžší a děsivější je odhadnout dlouhodobý dopad přehodnocení ceny samotných peněz a převrácení předpokladů, na nichž stojí více než 30 let globální ekonomické historie.Dostatek levné pracovní síly, nízké náklady na energii a dopravu a obecně mírová éra geopolitiky – to vše pomohlo v desetiletích po roce 1990 nastartovat globalizaci dodavatelských řetězců a podpořit hospodářský růst po celém světě. Kdykoli se některý z těchto pilířů zakymácel, byly k dispozici levné peníze, které udržely večírek v chodu, zejména v letech po finanční krizi v roce 2008. Tři hlavní centrální banky – v USA, eurozóně a Japonsku – udržovaly od roku 2001 své klíčové úrokové sazby pod 5 %. Po většinu posledních deseti let se sazby blížily nule a rozhodně byly výrazně nižší než míra inflace.Během necelých tří let byl každý z těchto nosných pilířů globalizace odbourán. Pracovníků je v USA, Evropě a Velké Británii málo a jsou stále dražší. Ceny ropy se od roku 2020 více než ztrojnásobily a globální náklady na energii jen v roce 2022 vyskočily o 50 %.Zdroj: UnsplashDo Evropy dorazila válka v podobě ruské invaze na Ukrajinu a prezident Vladimir Putin a prezident Si Ťin-pching otevřeně zpochybňují poststudenoválečný řád a západní liberální hodnoty. V reakci na to vyhlásily velmoci válku ruské ekonomice – a USA začaly otevřeně prosazovat politiku, jejímž cílem je zpomalit vzestup Číny.V říjnu 2021 některé posluchače zarazilo, když americká ministryně obchodu Gina Raimondová v rozhovoru hovořila o odmítání vyspělých technologií pro Čínu. Nyní jsou americké kontroly vývozu vyspělých polovodičových technologií zaměřené na Čínu realitou, Nizozemsko a Japonsko byly vyzvány, aby je následovaly, a počet čínských subjektů na černé listině neustále roste. Globální podniky si kladou otázku, zda – a jak – je třeba přebudovat dodavatelské řetězce, jejichž budování trvalo desítky let.Chcete využít této příležitosti?Nejznepokojivějším důsledkem všech těchto otřesů byl návrat inflace. Centrální banky, které ignorovaly první záblesky, loni rázně přešly k hašení požáru a rozpoutaly nejrychlejší a nejsynchronizovanější zpřísňování měnové politiky za poslední dvě generace.Na jaře a v létě 2022 zvýšilo úrokové sazby více než 90 centrálních bank, z toho nejméně polovina z nich o tři čtvrtiny procentního bodu v jedné hranici. To mělo stejně dramatický dopad na dlouhodobé výpůjční náklady podniků, spotřebitelů i vlád.Na začátku roku 2022 se výnos desetiletého referenčního amerického státního dluhopisu pohyboval kolem 1,5 % a trh očekával, že sazby federálních fondů zůstanou pod 1 %. Místo toho skončil rok nad 4 % a očekává se, že výnosy desetiletých sazeb nebudou mít daleko k této úrovni po celý rok 2023.Zdroj: UnsplashHistorická je nejen velikost tohoto posunu, ale také jeho tempo. Ve Spojeném království se sazba pětileté hypotéky s pevnou úrokovou sazbou ztrojnásobila, z 2 % na 6 %, za pouhé dva měsíce – a to po více než dvou desetiletích, během nichž si domácnosti, podniky i investoři zvykli na to, že úrokové sazby mohou jít vždy dolů.Jednou z naléhavých otázek pro rok 2023 je, jak skokové zvýšení nákladů na půjčky ovlivní investice podniků, spotřebitelské výdaje a státní rozpočty. Druhou klíčovou otázkou je, jak budou podniky reagovat na svět, v němž se nyní zdá, že se proti nim obrací proud dějin.Víme, že ceny domů dostávají zabrat, protože v mnoha zemích dochází k přecenění nemovitostí, které odráží vyšší náklady na hypotéky. Podle agentury Bloomberg Economics jsou nyní ceny nemovitostí ve Velké Británii o 20 % vyšší, než by odpovídalo základním údajům. V USA je to 10 %. V mnoha zemích již úprava probíhá. Hongkong může přijít o titul nejdražšího trhu s nemovitostmi na světě.Je možné, aby ekonomiky nadále rostly, zatímco úrokové sazby a nezaměstnanost rostou a reálné příjmy i ceny nemovitostí klesají? To se brzy dozvíme. V USA jsme občas byli svědky „měkkého přistání“. Ta však spočívala ve zpomalení ekonomiky na udržitelnější tempo růstu, nikoliv v dostatečně silném šlápnutí na brzdu, které by vedlo ke zvýšení míry nezaměstnanosti.Finanční krize v Mexiku a asijských rozvíjejících se tržních ekonomikách poté, co USA začaly v polovině 90. let zvyšovat úrokové sazby, ukázaly, že i měkké přistání v USA může ostatní části světa srazit na kolena, zejména pokud je doprovázeno prudkým růstem dolaru. Evropa a Velká Británie jsou již v recesi. V celosvětovém měřítku předpovídá agentura Bloomberg Economics pro rok 2023 růst o 2,4 %. Nepočítáme-li krizové roky 2009 a 2020, je to nejpomalejší tempo od roku 1993.Zdroj: UnsplashShrnuto a podtrženo: Základní geopolitické předpoklady, na kterých stojí více než 30 let globální ekonomické integrace, jsou vrženy do vzduchu.Pokud se dlouhodobý vztah mezi hospodářskou aktivitou a inflací ve vyspělých ekonomikách také trvale posunul, mohou se tyto trendy ještě zhoršit. Úrokové sazby půjdou nahoru, a to na delší dobu, protože centrální banky přijdou na to, co se děje, a domácnosti začnou očekávat, že se inflace udrží. Ekonomiky by čelily hlubším recesím, z nichž by bylo těžší se vymanit. Politici, kteří se potýkají s omezenými možnostmi, by se častěji vraceli ke krátkodobým izolacionistickým řešením.Vskutku chmurné vyhlídky. Ale stejně jako byl svět v roce 2022 proměněn nečekanými událostmi, v příštích 12 měsících by mohl být znovu přetvořen.Díky silnému trhu práce a stále zdravým spotřebitelským bilancím by se Spojené státy mohly těsně vyhnout recesi nebo by mohly zaznamenat pouze krátký pokles produkce. V Evropě by mohla pokračovat relativně mírná zima, takže by jí do léta zbývalo dost plynu. Domácnosti, které čelí nejhoršímu poklesu životní úrovně od 70. let, by si mohly oddechnout.Ekonomiky rozvíjejících se trhů by se jako skupina mohly vzepřít historii a vyhnout se velkému odlivu kapitálu a řadě krizí. Hlavní ekonom Bloomberg Economics pro rozvíjející se trhy Ziad Daoud se domnívá, že riziko rozsáhlého selhání v důsledku vyšších globálních nákladů na půjčky je nyní mnohem nižší než v 80. letech a nejzranitelnější země mají mnohem menší podíl na světové ekonomice.Zdroj: UnsplashNejdůležitější část této světlejší alternativní budoucnosti je nyní nejistější: Čína. Náhlé opuštění politiky Covid Zero v posledních týdnech roku 2022 šokovalo pozorovatele v zemi i mimo ni a způsobilo prudký nárůst míry infekce. Nikdo neví, jak to dopadne.Chaotický obrat by mohl mít nepředvídatelné politické důsledky vzhledem k tomu, kolik Si osobně investoval do ochrany obyvatelstva před virem. Mohl by však dobře podpořit hospodářský růst v druhé polovině roku, jakmile se míra infekce vyrovná. To by zase mohlo zvýšit ceny energií a ztížit zkrocení inflace v USA a Evropě. Agentura Bloomberg Economics se domnívá, že rychlejší obnovení infekce by mohlo zvýšit růst HDP Číny v roce 2023 na 5,1 % a přidat zhruba 1 procentní bod ke globální inflaci oproti opakování 3% expanze, kterou Čína zvládla v roce 2022. Proinflační scénář 6,3% růstu by mohl zvýšit globální inflaci až o 1,7 procentního bodu.Mohl by globální růst také překvapit růstem? Sny o rozsáhlé dividendě z produktivity Covid-19 díky práci na dálku a rychlejšímu zavádění automatizace se nyní zdají být poněkud fantaskní. Krátkodobé tlaky na dodavatelský řetězec jsou však jen zlomkem toho, co byly před rokem. Přes všechny řeči o deglobalizaci faktory, které před několika lety vypadaly, že změní světovou ekonomiku – například digitalizace globálních služeb, přechod na čistě nulovou ekonomiku a vzestup automatizace – nezmizely.Pod povrchem tyto trendy většinou stále směřují k integrovanějším trhům – i když politici v USA a Číně odhodlaně kráčejí opačným směrem. Mikroekonomickým příběhem roku 2023 bude to, jak se podniky pokusí tento kruh uzavřít, jak se budou snažit o nearhoring a diverzifikaci dodavatelů, aby se pojistily proti narušení dodavatelského řetězce, a jak budou lobbovat a bránit se, kde to půjde, vládním snahám o vytvoření rozdělení mezi obchodními partnery.Navzdory agresivnímu postoji se zdá, že mnoho podniků a investorů sází na to, že globalizace – v určité podobě – tu zůstane a že krátkodobé náklady na skutečné rozdělení budou pro politiky příliš vysoké. Tato naděje se může ukázat jako fantazijní i vzhledem k tomu, že geopolitikou vane studený vítr. Pokud však centrální banky dokážou dostat inflaci pod kontrolu do 12 měsíců, je možné téměř vše – a téměř vše bude snazší.
