Podle Africké rozvojové banky (AfDB) se hospodářský růst Afriky v příštích dvou letech stabilizuje na úrovni 4 % a inflace se zpomalí, protože kontinent se vzpamatovává z propadu způsobeného pandemií a vnějšími otřesy včetně války na Ukrajině.
Zatímco Afrika se vyhnula některým z nejhorších zdravotních dopadů pandemie COVID-19, mnoho zemí bylo těžce zasaženo hospodářskými důsledky. A počáteční zotavení z prvních pandemických šoků v roce 2021 bylo ztíženo rostoucí inflací, prudkým nárůstem cen potravin a zpřísněním globální měnové politiky v loňském roce.
Růst hrubého domácího produktu Afriky se zpomalil na 3,8 % v roce 2022 ze 4,8 % v roce 2021. Ve čtvrtek zveřejněné zprávě Macroeconomic Performance and Outlook však banka předpokládá, že růst v letošním roce zrychlí na 4,0 % a v roce 2024 na 3,9 %, čímž překoná světové průměry.
„Afrika prokázala trvalou odolnost,“ napsal prezident AfDB Akinwumi Adesina v úvodu zprávy. „Předpokládá se, že pět afrických zemí s nejlepšími výsledky před pandemií COVID-19 poroste o více než 5,5 %.“
Díky příjmům a investicím souvisejícím s velkými projekty v oblasti zemního plynu se Mozambik a Senegal zařadí mezi nejrychleji rostoucí africké ekonomiky. Podle prognóz poroste ekonomika Senegalu v roce 2023 o 10,2 % a Mozambiku v příštím roce o 8 %.
Dvě největší africké ekonomiky – Nigérie a Jihoafrická republika – však zůstanou brzdou růstu kontinentu, neboť podle projekcí dosáhnou v letošním roce 3,1 %, resp. 1,4 %.
Tato tempa růstu jsou o něco vyšší než prognózy Mezinárodního měnového fondu.
Chcete využít této příležitosti?
Průměrná inflace, která v loňském roce dosáhla 13,8 %, což je nejvyšší míra za více než deset let, se do roku 2024 sníží na 8,8 %.
AfDB však upozornila, že očekávané zlepšení africké ekonomiky zůstává křehké.
Počet afrických zemí v dluhové tísni nebo s vysokým rizikem jejího vzniku se od začátku pandemie zvýšil.
Zpřísnění měnové politiky v bohatých zemích zvýšilo zátěž Afriky, protože zvýšilo náklady na obsluhu dluhu, omezilo přístup na mezinárodní kapitálové trhy a zvýšilo nestabilitu na devizových trzích.
Podle Africké rozvojové banky se hospodářský růst Afriky v příštích dvou letech stabilizuje na úrovni 4 % a inflace se zpomalí, protože kontinent se vzpamatovává z propadu způsobeného pandemií a vnějšími otřesy včetně války na Ukrajině.
Zatímco Afrika se vyhnula některým z nejhorších zdravotních dopadů pandemie COVID-19, mnoho zemí bylo těžce zasaženo hospodářskými důsledky. A počáteční zotavení z prvních pandemických šoků v roce 2021 bylo ztíženo rostoucí inflací, prudkým nárůstem cen potravin a zpřísněním globální měnové politiky v loňském roce.
Růst hrubého domácího produktu Afriky se zpomalil na 3,8 % v roce 2022 ze 4,8 % v roce 2021. Ve čtvrtek zveřejněné zprávě Macroeconomic Performance and Outlook však banka předpokládá, že růst v letošním roce zrychlí na 4,0 % a v roce 2024 na 3,9 %, čímž překoná světové průměry.
„Afrika prokázala trvalou odolnost,“ napsal prezident AfDB Akinwumi Adesina v úvodu zprávy. „Předpokládá se, že pět afrických zemí s nejlepšími výsledky před pandemií COVID-19 poroste o více než 5,5 %.“
Díky příjmům a investicím souvisejícím s velkými projekty v oblasti zemního plynu se Mozambik a Senegal zařadí mezi nejrychleji rostoucí africké ekonomiky. Podle prognóz poroste ekonomika Senegalu v roce 2023 o 10,2 % a Mozambiku v příštím roce o 8 %.
Dvě největší africké ekonomiky – Nigérie a Jihoafrická republika – však zůstanou brzdou růstu kontinentu, neboť podle projekcí dosáhnou v letošním roce 3,1 %, resp. 1,4 %.
Tato tempa růstu jsou o něco vyšší než prognózy Mezinárodního měnového fondu.Chcete využít této příležitosti?
Průměrná inflace, která v loňském roce dosáhla 13,8 %, což je nejvyšší míra za více než deset let, se do roku 2024 sníží na 8,8 %.
AfDB však upozornila, že očekávané zlepšení africké ekonomiky zůstává křehké.
Počet afrických zemí v dluhové tísni nebo s vysokým rizikem jejího vzniku se od začátku pandemie zvýšil.
Zpřísnění měnové politiky v bohatých zemích zvýšilo zátěž Afriky, protože zvýšilo náklady na obsluhu dluhu, omezilo přístup na mezinárodní kapitálové trhy a zvýšilo nestabilitu na devizových trzích.
