Mezinárodní měnový fond v závěrech své zprávy o České republice za rok 2022 uvedl, že by se české úrokové sazby měly „v krátkodobém horizontu“ dále zvyšovat, aby se zkrotila inflace a zabránilo se pozdějšímu bolestivému zvyšování sazeb.
Česká národní banka (ČNB) udržuje stabilitu úrokových sazeb již půl roku pod vedením obměněné bankovní rady v čele s guvernérem Alešem Michlem a snaží se ukotvit ekonomiku v situaci, kdy vysoká inflace snižuje aktivitu spotřebitelů a firem.
Stabilní postoj přichází po zvýšení úrokových sazeb v období od června 2021 do června 2022 o celkem 675 bazických bodů, čímž se klíčová sazba dostala na více než dvacetileté maximum 7,00 %.
„Zaměstnanci doporučují další zvýšení základní úrokové sazby v krátkodobém horizontu nad současnou úroveň základní úrokové sazby,“ napsal MMF ve svých závěrech zveřejněných v prohlášení z 20. ledna, které potvrdilo předběžná doporučení z listopadu.
„Přestože je třeba pečlivě vyvažovat vysokou inflaci a oslabení ekonomické aktivity, prioritou by mělo být rozhodné potlačení inflace.“
„Pokud by se inflační očekávání rozvázala, vyžadovalo by to k obnovení cenové stability podstatně větší zpřísnění, a tudíž by to znamenalo nákladnější ekonomické úpravy,“ dodala.
Banka ponechala možnost zvýšení sazeb na stole, protože sleduje riziko růstu mezd nebo známky neukotvení inflačních očekávání.
Chcete využít této příležitosti?
Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová v úterním rozhovoru pro Lidové noviny zopakovala, že inflační očekávání jsou rizikem. Uvedla však, že vidí signály, že růst mezd v podnicích se bude pohybovat mezi 5-10 %, což by bylo přijatelné.
„Pokud by to bylo více, podpořilo by to určité setrvání inflace i v letošním roce. A to by vyžadovalo další zpřísnění úrokových sazeb,“ uvedla.
Mezinárodní měnový fond v závěrech své zprávy o České republice za rok 2022 uvedl, že by se české úrokové sazby měly „v krátkodobém horizontu“ dále zvyšovat, aby se zkrotila inflace a zabránilo se pozdějšímu bolestivému zvyšování sazeb.
Česká národní banka udržuje stabilitu úrokových sazeb již půl roku pod vedením obměněné bankovní rady v čele s guvernérem Alešem Michlem a snaží se ukotvit ekonomiku v situaci, kdy vysoká inflace snižuje aktivitu spotřebitelů a firem.
Stabilní postoj přichází po zvýšení úrokových sazeb v období od června 2021 do června 2022 o celkem 675 bazických bodů, čímž se klíčová sazba dostala na více než dvacetileté maximum 7,00 %.
„Zaměstnanci doporučují další zvýšení základní úrokové sazby v krátkodobém horizontu nad současnou úroveň základní úrokové sazby,“ napsal MMF ve svých závěrech zveřejněných v prohlášení z 20. ledna, které potvrdilo předběžná doporučení z listopadu.
„Přestože je třeba pečlivě vyvažovat vysokou inflaci a oslabení ekonomické aktivity, prioritou by mělo být rozhodné potlačení inflace.“
„Pokud by se inflační očekávání rozvázala, vyžadovalo by to k obnovení cenové stability podstatně větší zpřísnění, a tudíž by to znamenalo nákladnější ekonomické úpravy,“ dodala.
Banka ponechala možnost zvýšení sazeb na stole, protože sleduje riziko růstu mezd nebo známky neukotvení inflačních očekávání.Chcete využít této příležitosti?
Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová v úterním rozhovoru pro Lidové noviny zopakovala, že inflační očekávání jsou rizikem. Uvedla však, že vidí signály, že růst mezd v podnicích se bude pohybovat mezi 5-10 %, což by bylo přijatelné.
„Pokud by to bylo více, podpořilo by to určité setrvání inflace i v letošním roce. A to by vyžadovalo další zpřísnění úrokových sazeb,“ uvedla.
