Pražská burza rostla – Česká koruna posílila k euru, k dolaru oslabila – Státní dluh ČR vzrostl

Pražská burza rostla, zpevnila většina hlavních emisí Pražská burza dnes opět rostla. Index PX stoupl o 0,92 procenta na 1218,87 bodu. Zpevnila většina hlavních emisí burzy. Nejvýrazněji si polepšily akcie řetězce lékáren Pilulka, a to o více než 4,5 procenta. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy. Z deseti hlavních emisí pražské burzy zakončilo dnešní obchodování v zelených číslech osm. Nejvýrazněji rostoucí akcie Pilulky zdražily o 4,58 procenta na 685 korun. Druhého nejvyššího růstu dosáhly cenné papíry bankovní skupiny Erste, které si připsaly 2,60 procenta na 742 korun a zároveň zaznamenaly třetí největší objem obchodů z hlavních emisí. Posilovaly i nejobchodovanější emise. Akcie energetické firmy ČEZ, se kterými se obchodovalo v největším objemu, zpevnily o 0,64 procenta na 785,50 koruny. Emise s druhým největším objemem obchodů - akcie Komerční banky - zdražily o 0,53 procenta na 663 korun. Propad dnes postihl z hlavních emisí pouze cenné papíry firmy Photon Energy, která se zabývá stavbou solárních elektráren, a tabákové společnosti Philip Morris ČR. Akcie Photon Energy odepsaly 0,88 procenta na 67,60 koruny a akcie Philip Morris ČR 0,36 procenta na 16.820 korun. Koruna dnes znovu posunula letité maximum vůči euru, zpevnila na 24,06 Kč/EUR Koruna dnes znovu posunula své dlouholeté maximum k euru. Oproti pondělnímu závěru zpevnila o deset haléřů, kolem 17:00 se obchodovala za 24,06 Kč/EUR, a je tak nejsilnější od konce dubna 2011. Naopak vůči dolaru česká měna o 16 haléřů oslabila na 22,82 Kč/USD. Vyplývá to z informací na serveru Patria Online. Koruna se před koncem loňského roku dostala na hodnotu 24,15 Kč/EUR, což byl nejsilnější kurz za víc než 11 let. První pracovní den nového roku stagnovala, dnes česká měna k euru znovu výrazně posílila. Korunu může posilovat zejména pokles výnosů na hlavních západních trzích, uvedl analytik Patria Finance Tomáš Vlk. "V příštích dnech pak mohou do hry promluvit i čísla z domácí ekonomiky," dodal. Kurz koruny k euru v uplynulém roce značně kolísal. Česká měna prudce oslabila na přelomu února a března, když Rusko napadlo Ukrajinu. Dostala se až na 25,77 Kč/EUR. Po následném postupném poklesu kurzu začala koruna znovu prudce oslabovat na přelomu dubna a května. V polovině května ale Česká národní banka oznámila, že hodlá intervenovat na devizovém trhu proti oslabování koruny. Česká měna pak opět začala posilovat. Státní dluh ke konci roku 2022 vzrostl na 2,895 bilionu korun Státní dluh ke konci roku 2022 vzrostl na 2,895 bilionu korun, o rok dříve to bylo 2,466 bilionu korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 275.033 korun. Na financování státního dluhu bude letos ministerstvo financí potřebovat 649 miliard korun, loni na tento účel plánovalo vydat 552,1 miliardy Kč. Celková částka k financování státního dluhu se skládá z rozpočtového deficitu na letošní rok, který je plánován na 295 miliard korun, a z peněz určených na letošní splátky dluhopisů. Většinu peněz hodlá ministerstvo získat emisí korunových střednědobých a dlouhodobých dluhopisů. Měly by pokrýt 400 až 500 miliard korun potřebných prostředků. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) upozornil, že náklady na obsluhu státního dluhu loni dosáhly 49,7 miliardy korun, v letošním roce se ale očekávají 70 miliard korun. Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky. Na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny šlo do konce listopadu 18,6 miliardy Kč Výdaje státního rozpočtu spojené s podporou pro uprchlíky z Ukrajiny dosáhly ke konci listopadu loňského roku 18,6 miliardy korun. Novinářům to dnes na tiskové konferenci k výsledkům státního rozpočtu řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Upozornil, že část vyplacených peněz šla českým příjemcům. Podle Stanjury tvořil 3,2 miliardy korun z vyplacených prostředků příspěvek na ubytování, který je určen domácnostem nebo podnikatelům, kteří nabídli své nemovitosti jako bydliště pro ukrajinské uprchlíky. Stanjura dnes také zdůraznil, že podpora Ukrajincům není na úkor českých občanů, protože výdaje na tuto podporu tvoří méně než jedno procento výdajů státního rozpočtu. Od únorového začátku ruské invaze na Ukrajinu udělil český stát podle aktuálních údajů ministerstva vnitra téměř 474.000 dočasných víz Ukrajincům prchajícím před konfliktem. Podle dřívějších informací tvoří zhruba třetinu uprchlíků děti a mladí do 18 let, z dospělých jsou více než dvě třetiny ženy. Přesný počet ukrajinských běženců pobývajících aktuálně v Česku není známý. Podle dřívějšího vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) se jich zhruba pětina vrátila zpět do vlasti.