Nebo možná stále pracujete z domova a můžete si jít zaběhat mezi hovory na Zoom.
Cvičení uprostřed pracovního dne dává smysl… teoreticky. Ve skutečnosti má určitý typ lidí výraznou výhodu v tom, že to zvládá běžně.
„Já jsem šéf,“ říká Jessica Vibbertsová, zakladatelka a výkonná ředitelka Full Potential Ventures, poradenské firmy pro neziskové organizace.
Pětačtyřicetiletá paní Vibbertsová často pracuje brzy ráno a pozdě večer, ale kolem poledne dělá přestávky na hodiny barre, pilates nebo vysoce intenzivní intervalový trénink. Říká, že když přeruší práci kvůli cvičení, je lepší vedoucí pracovnicí, protože si udržuje svěží mysl. Její oblečení je po zpoceném sezení jiný příběh, ale pracuje na dálku, protože se před pár lety přestěhovala ze San Franciska do Portugalska. Ne že by se dříve obávala chodit na schůzky v kalhotách na jógu.
Jako vedoucí pracovnice neziskové organizace si předtím, než v roce 2017 začala podnikat, dělala čas na posilování svalů tím, že pozvala kolegy, aby si povídali v její kanceláři, zatímco držela vzduchové dřepy nebo prkna. „Je to součást výsady mít určitou autoritu,“ říká.
Zdroj: Unsplash
Věnování se cvičení během pracovního dne nemusí být ani tak o pevné vůli, jako spíš o síle. Nemusíte být generálním ředitelem (i když to pomáhá), ale obecně je třeba určité nadřízenosti, abyste si v pracovní době zablokovali kalendář pro fitness nebo se účastnili schůzek a zároveň cvičili. Pomáhá také být velmi dobrý ve své práci.
Nároky některých funkcí samozřejmě způsobují, že přestávky na cvičení jsou nepraktické. Prosím, nechte si kliky na konec směny, letečtí dispečeři.
Odpočinek může být obtížný i pro lidi s hybridním uspořádáním a přizpůsobivým rozvrhem, který by měl být vhodný pro cvičení v době od 9 do 5 hodin. Stále více zaměstnavatelů instaluje do pracovních notebooků software pro zvýšení produktivity, který monitoruje každý stisk klávesy a každých pár minut pořizuje snímky obrazovky, takže se může stát, že nebude možné nepozorovaně proklouznout na polední hodinu spinningu.
Krátké spalování by mohlo být dosažitelné a pár sedů-lehů nebo švihů s činkami je určitě lepší než nic. Ale mistři plnohodnotného cvičení v pracovní den jsou ti, kteří mají dostatek vlivu, aby byli pro kolegy dočasně nedosažitelní a neměli problémy.
„Dává mi to jistý komfort, když vím, že se mohu trochu opozdit nebo schůzku posunout, a nikdo mi toho moc neřekne,“ říká Jim Webb, generální ředitel společnosti Goodman Corp., která poskytuje profesionální služby v Houstonu.
Zdroj: Pixabay
Pan Webb, 36 let, chodí několikrát týdně v poledne na hodiny jiu jitsu. Včetně cesty autem a sprchy po skončení lekce ho to vyjde asi na hodinu a půl.
Kdo je k dispozici, aby s ním uprostřed dne spároval? Často jsou to podle jeho slov jiní manažeři nebo policisté, pro které je fyzická kondice součástí práce.
Dodává, že ve své firmě, která čítá asi dvě desítky zaměstnanců, podporuje flexibilní pracovní kulturu a nebyl by proti tomu, kdyby si ostatní udělali čas na cvičení. Přesto se cítí méně sebevědomě, pokud jde o jeho polední režim jako odpovědné osoby.
Daniel Carey, vedoucí lobbista Americké optometrické asociace, říká, že jeho seniorita a zkušenosti mu pomáhají dočasně se odpojit uprostřed pracovního dne a nebát se, že něco zmešká. Pracuje na dálku z pozemku o rozloze 5 akrů v Kentucky, který je snem milovníků fitness – v garáži pro dvě auta, která slouží jako domácí posilovna, má prostor, kde může běhat s batohem se zátěží, převracet pneumatiky traktorů, šplhat po lanech a zvedat činky.
Můžete mu zavolat nebo napsat e-mail, zatímco bude pumpovat železo, ale on vám neodpoví.
Zdroj: Pixabay
„Nekontroluji svůj telefon,“ říká. „Mám puštěnou hudbu a na 30 nebo 45 minut jsem zavřený.“
Zavolejte naopak Thomasi Van Kempenovi III. a ředitel pro příjmy v softwarovém startupu CloudShape vám to kdykoli zvedne. Jen se nedivte, že během rozhovoru uslyšíte, jak těžce oddechuje při bench-pressu nebo přítahu na hrazdě.
„Lidé vědí, že když zavolají mezi jedenáctou a druhou hodinou, je velká šance, že mě zastihnou uprostřed sestavy,“ říká Van Kempen, šestatřicetiletý bývalý mariňák, který pracuje ve své garáži – kancelářské tělocvičně v Atlantě.
Někdy je jedinou možností, jak si promluvit se zaneprázdněným manažerem, který dbá na kondici, připojit se k tréninku. Dvakrát až třikrát týdně běhají zaměstnanci datově-vědeckého startupu Ascend po San Francisku s generálním ředitelem Seanem Knappem v rámci rituálu, kterému šéf říká schůzka „běh na jednoho“. Říká, že jeho nejstálejším partnerem je obchodní ředitel společnosti a asi půl tuctu dalších se k němu přidává sporadicky.
Dvaačtyřicetiletý Knapp říká, že je spokojený, když běží tempem kohokoli, ale nezapomeňte, že na Stanfordu závodil v atletice a přespolním běhu a jednou se umístil sedmý na mistrovství konference v běhu na 3 000 metrů s překážkami.
Držet s ním krok je dost těžké. Pak si zkuste ušetřit dost dechu na to, abyste udrželi konverzaci.
„To je výzva,“ říká. „To chce trochu cviku.“
Nebo možná stále pracujete z domova a můžete si jít zaběhat mezi hovory na Zoom.Cvičení uprostřed pracovního dne dává smysl… teoreticky. Ve skutečnosti má určitý typ lidí výraznou výhodu v tom, že to zvládá běžně.„Já jsem šéf,“ říká Jessica Vibbertsová, zakladatelka a výkonná ředitelka Full Potential Ventures, poradenské firmy pro neziskové organizace.Pětačtyřicetiletá paní Vibbertsová často pracuje brzy ráno a pozdě večer, ale kolem poledne dělá přestávky na hodiny barre, pilates nebo vysoce intenzivní intervalový trénink. Říká, že když přeruší práci kvůli cvičení, je lepší vedoucí pracovnicí, protože si udržuje svěží mysl. Její oblečení je po zpoceném sezení jiný příběh, ale pracuje na dálku, protože se před pár lety přestěhovala ze San Franciska do Portugalska. Ne že by se dříve obávala chodit na schůzky v kalhotách na jógu.Jako vedoucí pracovnice neziskové organizace si předtím, než v roce 2017 začala podnikat, dělala čas na posilování svalů tím, že pozvala kolegy, aby si povídali v její kanceláři, zatímco držela vzduchové dřepy nebo prkna. „Je to součást výsady mít určitou autoritu,“ říká.Zdroj: UnsplashVěnování se cvičení během pracovního dne nemusí být ani tak o pevné vůli, jako spíš o síle. Nemusíte být generálním ředitelem , ale obecně je třeba určité nadřízenosti, abyste si v pracovní době zablokovali kalendář pro fitness nebo se účastnili schůzek a zároveň cvičili. Pomáhá také být velmi dobrý ve své práci.Nároky některých funkcí samozřejmě způsobují, že přestávky na cvičení jsou nepraktické. Prosím, nechte si kliky na konec směny, letečtí dispečeři.Odpočinek může být obtížný i pro lidi s hybridním uspořádáním a přizpůsobivým rozvrhem, který by měl být vhodný pro cvičení v době od 9 do 5 hodin. Stále více zaměstnavatelů instaluje do pracovních notebooků software pro zvýšení produktivity, který monitoruje každý stisk klávesy a každých pár minut pořizuje snímky obrazovky, takže se může stát, že nebude možné nepozorovaně proklouznout na polední hodinu spinningu.Krátké spalování by mohlo být dosažitelné a pár sedů-lehů nebo švihů s činkami je určitě lepší než nic. Ale mistři plnohodnotného cvičení v pracovní den jsou ti, kteří mají dostatek vlivu, aby byli pro kolegy dočasně nedosažitelní a neměli problémy.„Dává mi to jistý komfort, když vím, že se mohu trochu opozdit nebo schůzku posunout, a nikdo mi toho moc neřekne,“ říká Jim Webb, generální ředitel společnosti Goodman Corp., která poskytuje profesionální služby v Houstonu.Zdroj: PixabayPan Webb, 36 let, chodí několikrát týdně v poledne na hodiny jiu jitsu. Včetně cesty autem a sprchy po skončení lekce ho to vyjde asi na hodinu a půl.Kdo je k dispozici, aby s ním uprostřed dne spároval? Často jsou to podle jeho slov jiní manažeři nebo policisté, pro které je fyzická kondice součástí práce.Dodává, že ve své firmě, která čítá asi dvě desítky zaměstnanců, podporuje flexibilní pracovní kulturu a nebyl by proti tomu, kdyby si ostatní udělali čas na cvičení. Přesto se cítí méně sebevědomě, pokud jde o jeho polední režim jako odpovědné osoby.Daniel Carey, vedoucí lobbista Americké optometrické asociace, říká, že jeho seniorita a zkušenosti mu pomáhají dočasně se odpojit uprostřed pracovního dne a nebát se, že něco zmešká. Pracuje na dálku z pozemku o rozloze 5 akrů v Kentucky, který je snem milovníků fitness – v garáži pro dvě auta, která slouží jako domácí posilovna, má prostor, kde může běhat s batohem se zátěží, převracet pneumatiky traktorů, šplhat po lanech a zvedat činky.Můžete mu zavolat nebo napsat e-mail, zatímco bude pumpovat železo, ale on vám neodpoví.Zdroj: Pixabay„Nekontroluji svůj telefon,“ říká. „Mám puštěnou hudbu a na 30 nebo 45 minut jsem zavřený.“Zavolejte naopak Thomasi Van Kempenovi III. a ředitel pro příjmy v softwarovém startupu CloudShape vám to kdykoli zvedne. Jen se nedivte, že během rozhovoru uslyšíte, jak těžce oddechuje při bench-pressu nebo přítahu na hrazdě.„Lidé vědí, že když zavolají mezi jedenáctou a druhou hodinou, je velká šance, že mě zastihnou uprostřed sestavy,“ říká Van Kempen, šestatřicetiletý bývalý mariňák, který pracuje ve své garáži – kancelářské tělocvičně v Atlantě.Někdy je jedinou možností, jak si promluvit se zaneprázdněným manažerem, který dbá na kondici, připojit se k tréninku. Dvakrát až třikrát týdně běhají zaměstnanci datově-vědeckého startupu Ascend po San Francisku s generálním ředitelem Seanem Knappem v rámci rituálu, kterému šéf říká schůzka „běh na jednoho“. Říká, že jeho nejstálejším partnerem je obchodní ředitel společnosti a asi půl tuctu dalších se k němu přidává sporadicky.Dvaačtyřicetiletý Knapp říká, že je spokojený, když běží tempem kohokoli, ale nezapomeňte, že na Stanfordu závodil v atletice a přespolním běhu a jednou se umístil sedmý na mistrovství konference v běhu na 3 000 metrů s překážkami.Držet s ním krok je dost těžké. Pak si zkuste ušetřit dost dechu na to, abyste udrželi konverzaci.„To je výzva,“ říká. „To chce trochu cviku.“
