Rakousko setrvává na svém odmítavém postoji vůči rozšíření schengenu o Bulharsko a Rumunsko. Při dnešní návštěvě Bulharska kancléř Karl Nehammer uvedl, že však udělá vše pro to, aby balkánská země získala evropskou pomoc s ostrahou hranic. Informovala o tom agentura BGNES.
Vídeň v prosinci loňského roku k nelibosti Sofie a Bukurešti vetovala vstup Bulharska a Rumunska do zóny volného pohybu osob, ačkoliv obě země splnily požadovaná kritéria. Nehammerův kabinet rozhodnutí zdůvodnil tím, že přes bulharské a rumunské území vedou trasy, po kterých převaděči pašují migranty do Rakouska i do jiných zemí Evropské unie.
„Je třeba, aby byl na evropské úrovni dán jasný signál, že země, které jsou v první linii, nečelí tomuto problému samy,“ uvedl Nehammer poté, co s bulharským prezidentem Rumenem Radevem navštívil u města Elchovo hranici s Tureckem. „Potřebujeme společné úsilí, abychom Bulharsku umožnili ochranu hranic zvládnout,“ řekl kancléř. Dodal, že Vídeň podpoří žádost bulharské vlády o evropské finanční prostředky ve výši dvou miliard eur (48 miliard korun) na posílení ostrahy hranice.
Nehammer dále uvedl, že schengenský systém se ocitá ve velké krizi. Zdůvodnil to tím, že řada zemí včetně Česka obnovila kontroly na vnitřních hranicích schengenu. Samotné Rakousko, které za loňský rok podle kancléře evidovalo kolem 100.000 žádostí o azyl, v současnosti provádí kontroly na svých hranicích se Slovenskem, Maďarskem a Slovinskem.
Bulharsko podle prezidenta Radeva v poslední době podniklo řadu opatření k posílení boje proti nelegální migraci. Míní, že jeho země střeží vnější hranici Evropské unie lépe než členské státy Schengenského prostoru. Veto vůči rozšíření schengenu o Bulharsko a Rumunsko označil za nespravedlivé a poškozující hospodářství. Uvedl také, že doufá, že jeho země v dohledné době do schengenu vstoupí.
Přes Bulharsko vede jedna z větví takzvané balkánské migrační trasy, kterou do západní Evropy směřují migranti především z Blízkého východu a Střední Asie. Ministerstvo vnitra v Sofii začátkem ledna uvedlo, že za loňský rok bulharští pohraničníci zabránili 160.000 nelegálních přechodů hranice a že na 20.000 migrantů prošlo bulharským územím na své cestě do střední a západní Evropy. Bulharsko v posledních měsících zaznamenalo na hranici s Tureckem řadu bezpečnostních incidentů, při nichž zemřeli tři příslušníci hraniční stráže.
Rakousko setrvává na svém odmítavém postoji vůči rozšíření schengenu o Bulharsko a Rumunsko. Při dnešní návštěvě Bulharska kancléř Karl Nehammer uvedl, že však udělá vše pro to, aby balkánská země získala evropskou pomoc s ostrahou hranic. Informovala o tom agentura BGNES.
Vídeň v prosinci loňského roku k nelibosti Sofie a Bukurešti vetovala vstup Bulharska a Rumunska do zóny volného pohybu osob, ačkoliv obě země splnily požadovaná kritéria. Nehammerův kabinet rozhodnutí zdůvodnil tím, že přes bulharské a rumunské území vedou trasy, po kterých převaděči pašují migranty do Rakouska i do jiných zemí Evropské unie.
„Je třeba, aby byl na evropské úrovni dán jasný signál, že země, které jsou v první linii, nečelí tomuto problému samy,“ uvedl Nehammer poté, co s bulharským prezidentem Rumenem Radevem navštívil u města Elchovo hranici s Tureckem. „Potřebujeme společné úsilí, abychom Bulharsku umožnili ochranu hranic zvládnout,“ řekl kancléř. Dodal, že Vídeň podpoří žádost bulharské vlády o evropské finanční prostředky ve výši dvou miliard eur na posílení ostrahy hranice.
Nehammer dále uvedl, že schengenský systém se ocitá ve velké krizi. Zdůvodnil to tím, že řada zemí včetně Česka obnovila kontroly na vnitřních hranicích schengenu. Samotné Rakousko, které za loňský rok podle kancléře evidovalo kolem 100.000 žádostí o azyl, v současnosti provádí kontroly na svých hranicích se Slovenskem, Maďarskem a Slovinskem.
Bulharsko podle prezidenta Radeva v poslední době podniklo řadu opatření k posílení boje proti nelegální migraci. Míní, že jeho země střeží vnější hranici Evropské unie lépe než členské státy Schengenského prostoru. Veto vůči rozšíření schengenu o Bulharsko a Rumunsko označil za nespravedlivé a poškozující hospodářství. Uvedl také, že doufá, že jeho země v dohledné době do schengenu vstoupí.
Přes Bulharsko vede jedna z větví takzvané balkánské migrační trasy, kterou do západní Evropy směřují migranti především z Blízkého východu a Střední Asie. Ministerstvo vnitra v Sofii začátkem ledna uvedlo, že za loňský rok bulharští pohraničníci zabránili 160.000 nelegálních přechodů hranice a že na 20.000 migrantů prošlo bulharským územím na své cestě do střední a západní Evropy. Bulharsko v posledních měsících zaznamenalo na hranici s Tureckem řadu bezpečnostních incidentů, při nichž zemřeli tři příslušníci hraniční stráže.
Rakousko setrvává na svém odmítavém postoji vůči rozšíření schengenu o Bulharsko a Rumunsko. Při dnešní návštěvě Bulharska kancléř Karl Nehammer uvedl, že však udělá vše pro to, aby balkánská země získala evropskou pomoc s ostrahou hranic. Informovala o tom agentura BGNES.
Vídeň v prosinci loňského roku k nelibosti Sofie a Bukurešti vetovala vstup Bulharska a Rumunska do zóny volného pohybu osob, ačkoliv obě země splnily požadovaná kritéria. Nehammerův kabinet rozhodnutí zdůvodnil tím, že přes bulharské a rumunské území vedou trasy, po kterých převaděči pašují migranty do Rakouska i do jiných zemí Evropské unie.
"Je třeba, aby byl na evropské úrovni dán jasný signál, že země, které jsou v první linii, nečelí tomuto problému samy," uvedl Nehammer poté, co s bulharským prezidentem Rumenem Radevem navštívil u města Elchovo hranici s Tureckem. "Potřebujeme společné úsilí, abychom Bulharsku umožnili ochranu hranic zvládnout," řekl kancléř. Dodal, že Vídeň podpoří žádost bulharské vlády o evropské finanční prostředky ve výši dvou miliard eur (48 miliard korun) na posílení ostrahy hranice.
Nehammer dále uvedl, že schengenský systém se ocitá ve velké krizi. Zdůvodnil to tím, že řada zemí včetně Česka obnovila kontroly na vnitřních hranicích schengenu. Samotné Rakousko, které za loňský rok podle kancléře evidovalo kolem 100.000 žádostí o azyl, v současnosti provádí kontroly na svých hranicích se Slovenskem, Maďarskem a Slovinskem.
Bulharsko podle prezidenta Radeva v poslední době podniklo řadu opatření k posílení boje proti nelegální migraci. Míní, že jeho země střeží vnější hranici Evropské unie lépe než členské státy Schengenského prostoru. Veto vůči rozšíření schengenu o Bulharsko a Rumunsko označil za nespravedlivé a poškozující hospodářství. Uvedl také, že doufá, že jeho země v dohledné době do schengenu vstoupí.
Přes Bulharsko vede jedna z větví takzvané balkánské migrační trasy, kterou do západní Evropy směřují migranti především z Blízkého východu a Střední Asie. Ministerstvo vnitra v Sofii začátkem ledna uvedlo, že za loňský rok bulharští pohraničníci zabránili 160.000 nelegálních přechodů hranice a že na 20.000 migrantů prošlo bulharským územím na své cestě do střední a západní Evropy. Bulharsko v posledních měsících zaznamenalo na hranici s Tureckem řadu bezpečnostních incidentů, při nichž zemřeli tři příslušníci hraniční stráže.
