Taliban usiluje o ekonomickou soběstačnost a investice pro Afghánistán

Afghánistán čelí izolaci a pozastavení některých humanitárních operací kvůli omezením pro ženy, uvedl úřadující ministr obchodu Tálibánu, který chce podporovat soběstačnost a mezinárodní obchod a investice. "Zahájíme program národní soběstačnosti, budeme podporovat všechny vládní úřady, aby používaly domácí výrobky, budeme se také snažit povzbudit lidi prostřednictvím mešit, aby podporovali naše domácí výrobky," řekl Hadži Nooruddin Azizi agentuře Reuters. "Budeme podporovat jakýkoli předmět, který nám může pomoci k soběstačnosti." Další součástí jejich strategie je podle něj podpora obchodu a zahraničních investic. "Ti, kteří do Afghánistánu dováželi zboží ze zahraničí, nás žádají, abychom jim poskytli možnosti investovat v Afghánistánu, a chtějí investovat zde, místo aby dováželi ze zahraničí," řekl. Uvedl, že o obchod a investice mají zájem země včetně Íránu, Ruska a Číny. Uvedl, že některé z projednávaných projektů se týkají čínských průmyslových parků a tepelných elektráren, na nichž se podílí Rusko a Írán. Investoři se již nyní potýkají s nedostatkem formálního uznání a sankcemi, které brání bankovnímu sektoru země, a po útocích na zahraniční cíle v Kábulu, k nimž se přihlásil Islámský stát, čelí rostoucím obavám o bezpečnost. Útok na hotel sloužící čínským podnikatelům, který se odehrál tento měsíc a při němž bylo těžce zraněno několik cizinců, by mohl některé z nich přimět k přehodnocení investic, uvedl jeden z předních členů čínské podnikatelské komunity. Azizi uvedl, že úřady pracují na zajištění bezpečnosti. "Děláme vše pro to, aby naši obchodníci nepřišli k újmě. Útok neměl žádný špatný dopad, (ale) pokud by se to dělo neustále, ano, mohlo by to mít špatný dopad," řekl s odkazem na investiční prostředí. Azizi představil plán rozvoje průmyslu vytvořením zvláštních ekonomických zón na pozemcích, které dříve sloužily pro americké vojenské základny. Uvedl, že jeho ministerstvo tento plán předloží vládnímu kabinetu a hospodářské komisi. Dodal, že zahraniční investoři projevují zájem o afghánský těžební sektor, jehož hodnota je odhadována na více než 1 bilion dolarů. Uvedl, že železného dolu v západním Herátu a olověného dolu v centrální provincii Ghor se zúčastnilo 40 společností a že výsledky budou brzy oznámeny. Uvedl, že v září podepsaná významná smlouva s Ruskem o dodávkách plynu, ropy a pšenice bude Afghánistánu dodána v nejbližších dnech. Vláda vedená Talibanem čelí zvýšené izolaci kvůli politice, která v posledních dnech omezuje přístup žen do veřejného života, včetně studia na univerzitě. Příkaz zakazující činnost pracovnicím nevládních organizací uvedl humanitární sektor, který poskytuje naléhavou pomoc milionům lidí, do chaosu a některé organizace uprostřed kruté zimy pozastavily svou činnost. Azizi se k novým omezením nevyjádřil, ale uvedl, že jeho ministerstvo vyčlenilo 5 akrů půdy pro stálé výstavní centrum a středisko pro podniky vedené ženami. "Vždycky jsme podporovali ženy investující do investic," řekl. Čínské sliby? Stažení USA z Afghánistánu po dvou desetiletích války otevřelo Číně příležitost rozšířit svůj vliv a získat přístup k rozsáhlým ložiskům nerostných surovin v zemi. To se však nepodařilo. Více než rok po odchodu amerických vojsk se afghánská ekonomika hroutí, 19 milionům lidí hrozí akutní hlad a investice, na které Taliban od Pekingu spoléhal, nepřišly. Obě strany obviňují tu druhou. „Z Číny nepřišel ani cent investic,“ řekl v rozhovoru Chán Jan Alokozay, viceprezident Afghánské obchodní a investiční komory. „Mnoho jejich společností přijelo, setkalo se s námi, provedlo výzkum a pak odjelo a zmizelo, což je frustrující.“ Podle dvou osob obeznámených s problematikou Tálibán z pohledu Číny neukázal, že dělá dost pro potlačení skupiny, která má vazby na separatisty v její vzdálené západní oblasti Sin-ťiang. Navíc se podle nich Taliban snaží znovu projednat podmínky stávajících projektů na využití afghánských zdrojů. Zatímco Taliban slíbil, že nedovolí teroristickým skupinám působit na afghánském území, Čína jej při několika příležitostech prosila, aby zakročil proti Islámskému hnutí Východní Turkistán (ETIM), muslimské separatistické skupině usilující o vytvoření islámského státu, který by se překrýval s rozsáhlou čínskou oblastí Sin-ťiang. Čína a Afghánistán mají společnou hranici dlouhou 76 kilometrů. Podle Suhaila Shaheena, vedoucího politické kanceláře Talibanu v Dauhá, Taliban opakovaně prohlásil, že ETIM v Afghánistánu nepůsobí a že „nedovolí nikomu, aby využíval afghánskou půdu proti jakékoli jiné zemi“. Květnová zpráva OSN však cituje několik zemí, které tvrdí, že ETIM je v Afghánistánu stále přítomna.