„Jsme velmi znepokojeni geoekonomickou roztříštěností,“ řekla v rozhovoru Gita Gopinathová, úřednice číslo dvě Mezinárodního měnového fondu. Při rozhovorech s členskými zeměmi a v Davosu „se tato otázka často objevuje“.
Dopady se zatím neprojevily v obchodních číslech, která jsou relativně zdravá, řekla Gopinathová. Lze je však pozorovat v technologickém oddělení mezi USA a Čínou, v napětí mezi Evropou a USA ohledně průmyslové politiky, jako jsou dotace na elektrická vozidla, a v narušení a neefektivitě trhů s ropou a zemním plynem způsobené válkou, řekla.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová si ve svém projevu na fóru postěžovala, že blok je obětí jak Číny, která „otevřeně vybízí energeticky náročné společnosti v Evropě i jinde, aby přesunuly celou svou výrobu nebo její část“, tak USA. Tamní nedávný balíček opatření v oblasti klimatu, zdravotnictví a daní, nazvaný Inflation Reduction Act, bude dotovat elektromobily pouze v případě, že budou montovány v Severní Americe.
Dotace pro průmyslová odvětví se sídlem v USA by pravděpodobně vytvořily nespravedlivou situaci pro ostatní trhy, zejména na rozvíjejících se trzích, uvedl Rachid Mohamed Rachid, zakladatel investiční skupiny Alsara Investment Group, která vlastní portfolio značek luxusního a spotřebního zboží. Bývalý egyptský ministr obchodu, průmyslu a investic uvedl, že ho USA a Západ léta „poučovaly“, že dotace nejsou dobrou politikou.
„Pokud Amerika zaplatí 20, 30 nebo 5 miliard dolarů za to, že se v Americe usadí společnosti, není to ten druh volné soutěže, který podle nás může existovat v jiných částech světa,“ řekl Rachid. „To jsou hrozby, které vidíme v dezintegraci a ustupování od globalizace, které jsme byli svědky v posledních dvou desetiletích.“
V Davosu v roce 2017 čínský prezident Si Ťin-pching představil Čínu jako šampiona globalizace, což mnozí uvítali. Od té doby byla tato pověst zkalena snahou Číny vytlačit západní společnosti z klíčových trhů, tvrdými výlukami Covid-19, které přerušují kontakt se světem, a svévolnými tresty vůči soukromým společnostem i obchodním partnerům.
V úterý v Davosu se čínský vicepremiér Liou Che, Siův ekonomický car, snažil napravit pověst Číny. „Otevření se světu je nutností, nikoliv účelovostí,“ řekl Liou. „Musíme se otevřít šířeji a zajistit, aby to fungovalo lépe. Jsme proti jednostrannosti a protekcionismu a těšíme se na posílení mezinárodní spolupráce.“
Vůči poselství však panovala skepse. Existuje jen málo důkazů o tom, že by Si sám někdy věřil v západní, neintervencionistický model globalizace. Mezitím Západu nakloněný Liou brzy odejde do důchodu a na jeho místo nastoupí noví vedoucí představitelé, kteří mají blíže k Si v jeho podezíravosti vůči trhům i Západu.
Pro podniky je roztříštěnost realitou, se kterou se musí vyrovnat – a možná i příležitostí.
Když Austrálie požadovala nezávislé vyšetřování původu Covid-19, Čína se jí mimo jiné pomstila tím, že zastavila dovoz uhlí, které z velké části těží společnost BHP Group Ltd.
Společnost na to reagovala tím, že navázala vztahy jinde. „Potřebovali jsme se rychle přeorientovat na jiné trhy,“ řekl deníku The Wall Street Journal generální ředitel Mike Henry. Nyní, když napětí mezi oběma zeměmi ustupuje, bude se podle něj společnost BHP snažit znovu prodávat do Číny a spoléhat na své dlouhodobé vztahy s tamními zákazníky. Současně však podle něj „máme nové a dynamické vztahy s dalšími zákazníky“ v Evropě, Jižní Koreji a Japonsku.
Společnost BHP si podle něj „velmi dobře uvědomuje“, že vlády nyní dávají přednost bezpečnosti kritických nerostných surovin a že mnoho zemí bohatých na zdroje chce získat větší část hodnoty rafinací nerostných surovin, nejen jejich těžbou. Součástí „hodnotové nabídky společnosti BHP je… sociální partnerství“ s těmito zeměmi, řekl Henry.
Obalová společnost Sealed Air Corp. investuje do modernizace nebo přidání dalších technologií do výrobních zařízení ve Vietnamu a Thajsku. „Starý model spočíval v tom, že se vše dodávalo z Číny,“ řekl generální ředitel Ted Doheny. „Tam směřovala globalizace.“
Zatímco kdysi podle Dohenyho vedoucí pracovníci uvažovali o umístění výroby v „nízkonákladových zemích“, nyní je cílem najít „nízkonákladové země v blízkosti zákazníků“.
„Myslím, že globalizace je tu, ale musíme být lokálně významní,“ řekl.
Zatímco Evropa si na IRA hlasitě stěžovala, některé společnosti navrhovaly její kopírování. „Místo boje proti IRA doporučuji EU, aby se jí inspirovala,“ řekl v rozhovoru Mads Nipper, generální ředitel dánské nadnárodní energetické společnosti Ørsted A/S, největšího světového developera větrných elektráren na moři.
Nicolai Tangen, výkonný ředitel Norges Bank Investment Management, fondu s majetkem zhruba 1,5 bilionu dolarů, který investuje norské ropné bohatství, ve středu uvedl, že fond pokračuje v dlouhodobém procesu přesunu většího objemu investic do USA. „Vnímáme to jako velkou výhodu pro americké společnosti, které vlastníme,“ a nevýhodu pro evropské společnosti, řekl Tangen.
Technologické společnosti se mezitím potýkají s takzvaným velkým čínským firewallem, ruskými snahami o izolaci domácího internetu a západními předpisy, které nejenže nejsou v souladu, ale někdy jsou i v rozporu.
Internet se „absolutně tříští“, řekl Matthew Prince, výkonný ředitel společnosti Cloudflare Inc., která se zabývá kybernetickou bezpečností a internetovou infrastrukturou a která sama v některých zemích čelí rozhodnutím o odříznutí určitých webových stránek nebo služeb.
„V Evropě musíte moderovat obsah všeho a v Texasu nesmíte moderovat obsah ničeho,“ řekl Prince deníku s odkazem na nový zákon Evropské unie o obsahu, který vstoupí v platnost příští rok, a zákon o sociálních médiích v Texasu, který v současné době čelí soudním sporům. „Jak to tedy uděláte pro 50 různých států v USA a 220 různých zemí?“ zeptal se.
Skutečný ekonomický dopad deglobalizace je nejasný. Na začátku fóra zveřejnil MMF studii, ve které varuje, že fragmentace by mohla snížit globální ekonomický výkon až o 7 %, resp. v některých zemích až o 12 %, pokud se zahrne i technologické oddělení.
V blízké budoucnosti by neefektivita způsobená fragmentací mohla zvýšit tlak na náklady. „Všechny země se snaží trvale snížit inflaci. Geoekonomická roztříštěnost to jen ztíží,“ řekla Gopinathová.
Bývalý americký ministr financí Larry Summers však předpověděl, že negativní dopad politicky řízené deglobalizace v citlivých odvětvích bude v jiných více než kompenzován technologickým pokrokem, jako jsou například videokonference na dálku.
Kritici se mezitím domnívají, že jasné pochopení toho, proč je globalizace na ústupu, se v Davosu pravděpodobně neobjeví, protože byl dlouho považován za místo, kde se scházejí zastánci globalizace.
„Davoské publikum se pyšní futuristickým myšlením a obecně je v něm dobré,“ uvedl prostřednictvím e-mailu Robert Lighthizer, který byl za prezidenta Trumpa velvyslancem USA pro obchod. Letos se konference nezúčastnil, ačkoli v minulosti se jí zúčastnil zhruba dvacetkrát, dodal. „Ale korporativismus, globalismus a volný obchod jsou pro jejich duchovní jádro tak zásadní, že si nedokážou představit, že by mohly být škodlivé.“
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
