Robert T. Kiyosaki – Cashflow kvadrant

a je průvodcem k finanční svobodě. Ve druhé knize série Bohatý táta, chudý táta autoři Robert T. Kiyosaki a Sharon L. Lechterová popisují, jak někteří lidé dosahují finančního úspěchu, aniž by pracovali tak tvrdě jako my ostatní. V této směsici návodu a autobiografie vysvětlují, jak je možné, že máte o dosažení finanční svobody mylnou představu, a uvádějí způsoby, jak ji můžete změnit.

Snili jste někdy o tom, že dáte výpověď, opustíte krysí závod a budete žít v hojnosti? Nejste zdaleka sami. Pro mnohé z nás však tyto sny zůstanou jen sny.

Ne však pro autora Roberta T. Kiyosakiho. Ten tyto představy využil a proměnil je v bohatství a svobodu, které si dnes užívá. Jeho vlastní otec byl přepracovaný státní úředník, který se zadlužil a finančně zruinoval. Poté, co Kiyosaki viděl, jak se to stalo jeho otci, přísahal, že to nikdy nedopustí ve svém životě. A tak se naučil vytvářet bohatství, ať už byl kdekoli.

V této knize se seznámíte se základními hodnotami, které Kiyosaki uplatnil ve svém vlastním životě díky desítkám let úspěšného investování a vytváření podniků. Spíše než konkrétním technikám porozumíte obecným principům, kterými se po celou dobu svého úspěchu řídil. S trochou štěstí si je osvojíte i vy.

Dozvíte se:

• O čtyřech různých kategoriích peněžních toků;
• Co informační věk znamená pro naše zaměstnání a důchody a
• Jak strach ovlivňuje náš pohled na peníze.

Představme si, že jste na kus papíru nakreslili jednoduché znaménko „plus“. Co vidíte? Dvě čáry – jednu vodorovnou a jednu svislou, že? Tyto čáry rozdělují čtyři bílá místa. A těmto čtyřem místům se říká kvadranty.

Klíčové sdělení je následující: Různé způsoby, jakými vyděláváme peníze, lze rozdělit do čtyř kvadrantů.

Jaké jsou tedy tyto čtyři kvadranty? Každý z nich je označen písmenem: Na levé straně znaménka plus jsou kvadranty E a S. Na levé straně znaménka plus jsou kvadranty E a S. Na levé straně znaménka plus jsou kvadranty B a I. Písmeno E znamená „zaměstnanec“ a písmeno S „malý podnik nebo osoba samostatně výdělečně činná“. A na pravé straně máme kvadranty B a I. B znamená „majitel velké firmy“ a I „investor“. Písmenka jsme nechali raději v originálu, pokud byste se rozhodli číst knihu v původní podobě.

Podle toho, jak se živíte, patříte do jednoho z těchto čtyř kvadrantů.

Během svého života můžete vydělávat peníze jen v jednom, několika nebo ve všech těchto kvadrantech. Vezměme si příklad lékaře, který dnes pracuje ve Spojených státech. Může se rozhodnout, že se bude živit jako E (zaměstnanec). Může tak učinit tím, že nastoupí jako zaměstnanec velké nemocnice nebo pojišťovny, bude pracovat pro vládu ve veřejném zdravotnictví nebo se stane vojenským lékařem. Jinými slovy, přijme práci od devíti do pěti.

Tentýž lékař se může také rozhodnout, že bude S (samostatně výdělečně činný) a založí si soukromou praxi. Založila by si ordinaci, najala personál a vytvořila si soukromý seznam pacientů. Stále je to těžká práce, ale měla by větší kontrolu.

Jako třetí možnost by se tato lékařka mohla rozhodnout stát se B (majitelkou velké firmy). Mohla by vlastnit vlastní kliniku a najímat další lékaře. V takovém případě by pravděpodobně zaměstnala někoho dalšího – obchodního manažera -, který by řídil organizaci. Vlastnila by tedy kliniku, ale nemusela by v ní sama pracovat. Na druhou stranu by mohla nadále pracovat jako lékařka a vlastnit podnik, který s medicínou nesouvisí.

Jako vysoce vydělávající lékařka by pravděpodobně měla i příjem, který by bylo možné investovat. Takže zatímco vykonává lékařskou praxi, vede svou kliniku nebo dohlíží na svůj podnik, mohla by se zároveň stát I (investorem). Mohla by tak učinit investováním do akcií nebo nemovitostí.

Zatím je to tak jednoduché, že? To je základní struktura naší společnosti. Všechny tyto kvadranty vyžadují různé schopnosti a osobní vlastnosti. Někteří lidé si najdou své místo v životě a jsou šťastní v jakémkoli kvadrantu, ve kterém skončí – neexistuje žádná „správná“ nebo „špatná“ volba.

Ale co když chcete být finančně svobodní? Co když chcete uniknout ze světa práce a dřiny? Pak se budete muset přesunout z kvadrantů E a S do kvadrantů B a I. Stručně řečeno, od práce k vlastnictví.

Když Robert Kiyosaki vyrůstal na Havaji, měl dva otce. Jedním z nich byl jeho biologický otec, který pracoval pro vládu. Druhým byl otec jeho kamaráda Mikea, samostatný podnikatel a investor.

Znal je jako svého chudého a bohatého tátu. Když pozoroval jejich životy, začal si osvojovat základní poznatky o práci a penězích.

Klíčové poselství je následující: Studiem a tvrdou prací se k finanční svobodě nedostanete.

Na první pohled byl Kiyosakiho biologický otec úspěšný – byl vzdělaný a uznávaný. Byl vynikajícím studentem a vypracoval se až na vedoucího školství v havajské vládě. Jako státní zaměstnanec byl však zahlcen prací – jeho kalendář byl přeplněný schůzkami a neustále cestoval. V důsledku toho měl jen velmi málo času na rodinu nebo na svou další vášeň, čtení knih.

A navzdory své prestižní vládní funkci měl také málo peněz. Jakkoli byl chytrý a světaznalý, stále věřil ústřednímu mýtu naší doby: že tvrdá práce bez investování vám může zajistit finanční jistotu. Bylo to proto, že navzdory svému skvělému vědeckému vzdělání měl špatné finanční vzdělání. Ve skutečnosti si myslel, že nic takového jako finanční vzdělání neexistuje, a otevřeně se vysmíval každému, kdo navštěvoval kurzy o investování nebo nemovitostech.

Na druhou stranu se zdálo, že Mikův otec, podnikatel a investor, měl vždycky čas i peníze. Ve skutečnosti se zdálo, že má na autora více času než jeho biologický otec.

Mikův táta byl vším, čím autorův „chudý táta“ opovrhoval: neměl formální vzdělání, ale věděl toho hodně o věcech jako „dividendy“ a „oceňování pozemků“. Už dávno se rozhodl, že místo aby trávil veškerý čas v kvadrantech E a S, pokusí se uniknout dřině od devíti do pěti.

Co tedy udělal? Na začátku života postupně nakupoval nemovitosti. Nakonec vybudoval hotelové impérium. A tak, i když se mu dostalo opovržení vzdělaných lidí, začal mít zároveň ze všech svých hotelů pasivní příjem. Možná se mu ostatní posmívali. Ale teď měl všechen čas na světě. Mohl si dokonce přečíst všechny knihy, které by si jeho kritici rádi přečetli, jen kdyby na to měli čas.