Nájmy průmyslových hal loni vzrostly – Silní koruna je problém pro exportery

Nájmy průmyslových hal loni vzrostly v Praze nejvíce v Evropě Nájmy v logistických centrech v Praze vzrostly za uplynulý rok nejvíce v Evropě. Vyplývá to z Prologis Rent Indexu, který má ČTK k dispozici. Martin Baláž, který je jako viceprezident a country manager pro Českou republiku a Slovensko zodpovědný za české a slovenské portfolio společnosti Prologis, řekl ČTK, že nájmy v Praze stouply meziročně o 25 až 30 procent, ale v zásadě dosáhly úrovně ostatních evropských metropolí. Globální průměr růstu nájemného dosáhl meziročně 30 procent a jeho růst byl nejrychlejší od prvního vydání indexu v roce 2007. V Evropě stouplo nájemné meziročně průměrně o 15 procent a neobsazenost ke konci roku 2022 dosáhla úrovně 2,7 procenta. V Praze je neobsazenost hal a průmyslových skladů nulová, proto zde podle firmy rostly nájmy rychle. Z trhů hodnocených Prologisem je celosvětově sedmá s nejrychleji rostoucím nájemným. "Nájmy v Praze se v rámci našeho portfolia meziročně posunuly o 25 až 35 procent," řekl Baláž. Průzkum Industrial Research Forum (IRF) koncem ledna uvedl, že se nejvyšší nájemné loni na konci roku v Praze začínalo od 8,50 eur (204 Kč) za metr čtvereční. "Specifikem pražského trhu bylo, že se v uplynulých zhruba deseti letech nájmy držely na stabilní, nižší úrovni, a teprve nyní v zásadě dosáhly úrovně ostatních evropských metropolí," uvedl Baláž. Podle výsledků čtvrtého čtvrtletí loňského roku poradenské společnosti 108 Agency se firmy musejí vypořádat i se skokovou indexací nájmů, nižší spotřebou zákazníků, růstem servisních poplatků a zvýšenými náklady na energie. "Pro část zájemců i stávajících nájemců tak můžou být tuzemské průmyslové plochy již nedostupné, a to bez ohledu na lokalitu," uvedla firma. Dodala, že zaznamenala poptávky po pronájmech či možnostech relokace na Slovensko nebo do Polska, kde mohou výše zmíněné subjekty dosáhnout výhodnějších podmínek. Nájmy v logistických centrech porostou i letos, ale Baláž odhaduje, že již pomalejším tempem. "Klíčové faktory s vlivem na trh budou stále přetrvávat s tím, že jde zejména o regulační překážky v podobně zdlouhavých a náročných povolovacích procesů, o narušení dodavatelských řetězců, v jehož důsledku firmy drží vyšší zásoby a navyšují svou poptávku po prostorech, a rostoucích cenách stavebních nákladů a pozemků," dodal Baláž. Pokud koruna zůstane silná, tržby exportérům klesnou o 210 mld. korun Pokud koruna vůči euru zůstane nadále silná, exportérům by tržby proti loňsku mohly klesnout zhruba o 210 miliard korun, přičemž řada z nich by již generovala ztrátu. Na dotaz ČTK to dnes sdělil místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. V porovnání s rokem 2021 by propad tržeb dosáhl dokonce zhruba 470 miliard korun, doplnil. Loni export z Česka překonal hranici 4,47 bilionu Kč. Česká koruna ve čtvrtek uzavřela obchodování s kurzem 23,69 Kč/EUR, vůči euru tak byla nejsilnější za posledních 14,5 roku. Dnes se obchodovala za 23,71 Kč/EUR a vůči dolaru oslabila na 22,20 Kč/USD, když ve čtvrtek uzavírala na hodnotě 22,01 Kč/USD. Koruna soustavně posiluje vůči euru zhruba od poloviny loňského listopadu. Už na konci loňského roku se k euru dostala na nejsilnější kurz za posledních 11 let. Kvůli silné koruně český průmysl podle Daňka ztrácí na konkurenceschopnosti. "Připočteme-li nárůst úroků, který je v některých případech až desetinásobný, inflaci kolem 15 procent, mzdové požadavky zaměstnanců, skokový růst cen energií a chladnoucí poptávku z domova i ze zahraničí včetně chybějících komponent, asi se dá odhadnout, kam tento vývoj směřuje," doplnil. "Součástky, které jsou energeticky náročné na výrobu, na začátku letošního roku vyšly levněji již z Německa či ze Švýcarska než z Česka," řekl dále Daněk. Pro tuzemskou ekonomiku, která se orientuje především na export, je to podle něj problém. "Nákupy občanů v zahraničí samozřejmě zase negativně ovlivní tvorbu HDP. A připojí-li se propad exportu, který každoročně tvoří 75 až 80 procent HDP, porostou výdaje státu na nezaměstnanost a podporu chudých," dodal Daněk. Vláda podle něho loni dostatečně nevyužila své předsednictví v Evropské unii. Měla se více soustředit na to, aby byla energetická opatření v Česku srovnatelná s ostatními unijními státy, řekl. I když mají domácnosti a firmy ceny energií zastropované, jsou neúnosně vysoké, doplnil. "Zahraniční investoři většinou prudké posilování měny vnímají jako dočasný jev, peníze proto v Česku i nadále utrácet chtějí," řekl ČTK ředitel Sdružení pro zahraniční investice Ondřej Votruba. Pokud ale koruna zůstane dlouhodobě takto silná, přísun zahraničních investic do tuzemska by to mohlo ohrozit, doplnil. Za posílením české koruny mohou mimo jiné stát slábnoucí obavy z nedostatku zemního plynu, řekl ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) Bohuslav Čížek. "Silná koruna relativně zlevňuje dovozy a je díky tomu protiinflačním faktorem, na druhé straně exportérům její rychlé posilování příliš nepomáhá. Pro firmy začíná být stále obtížnější promítat vysoké náklady do cen," doplnil. Firmy se podle něj proti výkyvu kurzu často pojišťují. Z průzkumu SP ČR a České národní banky vyplývá, že podíl finančního zajištění exportu se v posledních letech pohybuje zhruba mezi 40 a 50 procenty, dodal. Jedním z největším exportérů v ČR je například holding Agrofert, který patří do svěřenských fondů předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Firma podle Hospodářské komory ČR v roce 2021 vyvezla zboží za téměř 111 miliard Kč. "Posilování koruny je pro nás velmi negativním faktorem, kterému vedle rostoucích cen energií a vstupů nyní čelíme. Kombinujeme přirozené zajišťování s finančními nástroji měnového zajištění," uvedl dnes pro ČTK mluvčí holdingu Pavel Heřmanský. Největším vývozcem v roce 2021 byla podle Hospodářské komory ČR mladoboleslavská automobilka Škoda Auto, která vyvezla v uvedeném roce produkty v hodnotě 379 miliard Kč. Loňský schodek zahraničního obchodu byl od vstupu Česka do EU dosud nejvyšší. Činil 198,1 miliardy korun a meziročně vzrostl o 189,2 miliardy korun. Rekordní byla také hodnota exportu. Zahraniční obchod se zbožím se dostal k úrovni 4,5 bilionu korun. Podle Daňka byl však rok 2022 z pohledu zahraničního obchodu netypický. "Na jedné straně začalo docházet k narovnávání dodavatelsko-odběratelských řetězců postižených covidovou pandemií, se zahájením války na Ukrajině ale velmi výrazně akcelerovaly problémy v oblasti energetiky," řekl.