Vůči euru si od pátečního podvečera pohoršila o sedm haléřů na 23,76 Kč/EUR. K dolaru za stejnou dobu klesla o tři haléře na 22,04 Kč/USD.
Koruně, stejně jako dalším středoevropským měnám, dnes scházel jednoznačný impulz, zhodnotil vývoj obchodování ekonom Jaromír Gec z Komerční banky. Změnit by to mohla zasedání centrálních bank, v úterý maďarské a ve středu české. „V obou případech očekáváme ponechání nastavení měnové politiky beze změny,“ dodal Gec.
Pražská burza začala týden růstem, dařilo se bankám i akciím ČEZ
Pražská burza začala nový týden růstem. Index PX dnes posílil o 0,6 procenta na 1298,42 bodu a korigoval tak předchozí ztráty. Nahoru ho táhly hlavně akcie bank a energetické společnosti ČEZ. Objem obchodů dosáhl zhruba půl miliardy korun. Vyplývá to z údajů burzovního webu.
Index PX se v pátek po dvou měsících propadl pod psychologickou hranici 1300 bodů. Dnes v průběhu dne se sice dostal zpět nad ni, nakonec ale část zisků odepsal. „U bank jsme po zvýšené volatilitě v minulém týdnu byli svědky náznaků stabilizace,“ uvedl makléř Wood & Company Vladimír Vávra.
Všechny bankovní tituly dnes posilovaly zhruba stejně. Erste Bank si polepšila o 0,83 procenta na 678 korun, Komerční banka o 0,89 procenta na 681 koruna a Moneta Money Bank o 0,73 procenta na 82,40 Kč.
Nejobchodovanějším titulem dne se stal ČEZ, jeho akcie obstaraly více než třetinu celkového objemu obchodů. Nakonec zhodnotily o půl procenta na 1007 korun. Více než procento pak přidaly cenné papíry tabákové společnosti Philip Morris ČR, která v úterý zveřejní hospodářské výsledky.
Zdroj: Unsplash
V červeném skončily akcie lékárenského řetězce Pilulka, které odepsaly 3,17 procenta na 610 korun. Ztrácela také nápojářská Kofola nebo zbrojovka Colt CZ.
Růst základní sazby DPH na 23 pct by rozpočtu přineslo asi 24 mld. Kč
Případné zvýšení základní sazby daně z přidané hodnoty (DPH) na 23 z dnešních 21 procent by mohlo do státního rozpočtu přinést zhruba 24 miliard korun. Zároveň by to znamenalo zvýšení spotřebitelských cen zhruba o jedno procento, uvedl dnes na dotaz ČTK hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. Česká televize v sobotu informovala, že vládní STAN a TOP 09 zvažují růst základní sazby DPH o dva procentní body, v koalici na tom zatím shoda není.
„Zvýšení základní sazby DPH z 21 na 23 procent by mělo zvýšit celkové příjmy z této daně asi o 37 miliard korun, z toho pro státní rozpočet by to bylo 24 miliard korun, za předpokladu, že by se neměnilo zařazení jednotlivých komodit a služeb mezi základní a obě snížené sazby DPH,“ uvedl Marek. DPH patří mezi sdílené daně, jejichž výnosy putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů.
„V rámci daňového systému by se našla vhodnější místa ke změnám, například návrat spotřební daně u nafty na původní hodnotu nebo znovuzavedení zbytečně zrušené daně z převodu nemovitostí. Nicméně lepší zvyšovat DPH než přímé daně,“ konstatoval Marek.
Navrhovaný růst základní sazby DPH by znamenal, že se tato sazba vrátí na nejvyšší úroveň, jakou v ČR měla v prvních dvou letech po svém zavedení v roce 1993. V evropském srovnání by základní sazba byla mírně nadprůměrná, Česko by se dostalo na úroveň Polska, Irska a Portugalska. V sousedním Rakousku a na Slovensku je sazba 20 procent, v Německu 19 procent. V Evropské unii je nejvyšší základní sazba DPH v Maďarsku, kde činí 27 procent, nejnižší je se 17 procenty v Lucembursku.
DPH je dominantním daňovým příjmem státu, dlouhodobě tvoří zhruba 45 procent celkového daňového inkasa. Loni se na ní vybralo 536,2 miliardy korun, meziročně o 15,6 procenta více. Do státního rozpočtu přispěla DPH 345,2 miliardy korun. Z vybrané DPH získává získá 64,38 procenta státní rozpočet, 25,84 procenta připadá na obce a 9,78 procenta na kraje.
Marek kritizoval, že v debatě o snížení strukturálního schodku státního rozpočtu zaznívají zejména opatření k příjmové straně rozpočtu. „Diskuse o fiskální konsolidaci se stále více stáčí ke zvyšování daní, zatímco apel na snižování výdajů ustupuje do pozadí,“ upozornil. V uplynulých dnech zaznívaly od zástupců vládní koalice například návrhy na zvýšení daně z nemovitosti a převedení dodatečného výnosu na stát. Dosud je daň z nemovitosti výlučným příjmem obcí.
Česká měna si mírně pohoršila k euru i dolaru
Koruna oslabila k oběma hlavním světovým měnám. Vůči euru si od pátečního podvečera pohoršila o sedm haléřů na 23,76 Kč/EUR. K dolaru za stejnou dobu klesla o tři haléře na 22,04 Kč/USD.
Koruně, stejně jako dalším středoevropským měnám, dnes scházel jednoznačný impulz, zhodnotil vývoj obchodování ekonom Jaromír Gec z Komerční banky. Změnit by to mohla zasedání centrálních bank, v úterý maďarské a ve středu české. "V obou případech očekáváme ponechání nastavení měnové politiky beze změny," dodal Gec.
Pražská burza začala týden růstem, dařilo se bankám i akciím ČEZ
Pražská burza začala nový týden růstem. Index PX dnes posílil o 0,6 procenta na 1298,42 bodu a korigoval tak předchozí ztráty. Nahoru ho táhly hlavně akcie bank a energetické společnosti ČEZ. Objem obchodů dosáhl zhruba půl miliardy korun. Vyplývá to z údajů burzovního webu.
Index PX se v pátek po dvou měsících propadl pod psychologickou hranici 1300 bodů. Dnes v průběhu dne se sice dostal zpět nad ni, nakonec ale část zisků odepsal. "U bank jsme po zvýšené volatilitě v minulém týdnu byli svědky náznaků stabilizace," uvedl makléř Wood & Company Vladimír Vávra.
Všechny bankovní tituly dnes posilovaly zhruba stejně. Erste Bank si polepšila o 0,83 procenta na 678 korun, Komerční banka o 0,89 procenta na 681 koruna a Moneta Money Bank o 0,73 procenta na 82,40 Kč.
Nejobchodovanějším titulem dne se stal ČEZ, jeho akcie obstaraly více než třetinu celkového objemu obchodů. Nakonec zhodnotily o půl procenta na 1007 korun. Více než procento pak přidaly cenné papíry tabákové společnosti Philip Morris ČR, která v úterý zveřejní hospodářské výsledky.
Zdroj: Unsplash
V červeném skončily akcie lékárenského řetězce Pilulka, které odepsaly 3,17 procenta na 610 korun. Ztrácela také nápojářská Kofola nebo zbrojovka Colt CZ.
Růst základní sazby DPH na 23 pct by rozpočtu přineslo asi 24 mld. Kč
Případné zvýšení základní sazby daně z přidané hodnoty (DPH) na 23 z dnešních 21 procent by mohlo do státního rozpočtu přinést zhruba 24 miliard korun. Zároveň by to znamenalo zvýšení spotřebitelských cen zhruba o jedno procento, uvedl dnes na dotaz ČTK hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. Česká televize v sobotu informovala, že vládní STAN a TOP 09 zvažují růst základní sazby DPH o dva procentní body, v koalici na tom zatím shoda není.
"Zvýšení základní sazby DPH z 21 na 23 procent by mělo zvýšit celkové příjmy z této daně asi o 37 miliard korun, z toho pro státní rozpočet by to bylo 24 miliard korun, za předpokladu, že by se neměnilo zařazení jednotlivých komodit a služeb mezi základní a obě snížené sazby DPH," uvedl Marek. DPH patří mezi sdílené daně, jejichž výnosy putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů.
"V rámci daňového systému by se našla vhodnější místa ke změnám, například návrat spotřební daně u nafty na původní hodnotu nebo znovuzavedení zbytečně zrušené daně z převodu nemovitostí. Nicméně lepší zvyšovat DPH než přímé daně," konstatoval Marek.
Navrhovaný růst základní sazby DPH by znamenal, že se tato sazba vrátí na nejvyšší úroveň, jakou v ČR měla v prvních dvou letech po svém zavedení v roce 1993. V evropském srovnání by základní sazba byla mírně nadprůměrná, Česko by se dostalo na úroveň Polska, Irska a Portugalska. V sousedním Rakousku a na Slovensku je sazba 20 procent, v Německu 19 procent. V Evropské unii je nejvyšší základní sazba DPH v Maďarsku, kde činí 27 procent, nejnižší je se 17 procenty v Lucembursku.
DPH je dominantním daňovým příjmem státu, dlouhodobě tvoří zhruba 45 procent celkového daňového inkasa. Loni se na ní vybralo 536,2 miliardy korun, meziročně o 15,6 procenta více. Do státního rozpočtu přispěla DPH 345,2 miliardy korun. Z vybrané DPH získává získá 64,38 procenta státní rozpočet, 25,84 procenta připadá na obce a 9,78 procenta na kraje.
Marek kritizoval, že v debatě o snížení strukturálního schodku státního rozpočtu zaznívají zejména opatření k příjmové straně rozpočtu. "Diskuse o fiskální konsolidaci se stále více stáčí ke zvyšování daní, zatímco apel na snižování výdajů ustupuje do pozadí," upozornil. V uplynulých dnech zaznívaly od zástupců vládní koalice například návrhy na zvýšení daně z nemovitosti a převedení dodatečného výnosu na stát. Dosud je daň z nemovitosti výlučným příjmem obcí.
