O to jsou skandály, veřejné právní bitvy a rostoucí ztráty Credit Suisse Group AG zarážející a těžko pochopitelné. V polovině března se znepokojení nad problémy banky změnilo v plnou paniku, její akcie se propadly a vedení bylo nuceno požádat o pomoc centrální banku země.
Co se pokazilo?
Mezi pochybení Credit Suisse patří odsouzení za umožnění praní špinavých peněz drogovým dealerům v Bulharsku, zapletení do korupční kauzy v Mosambiku, špionážní skandál bývalého zaměstnance a vedoucího pracovníka a masivní únik klientských dat do médií. Její ochota angažovat se u klientů, kterým se některé jiné banky vyhýbaly, jako byl například zneuznaný finančník Lex Greensill a zkrachovalá newyorská investiční společnost Archegos Capital Management, ji připravila o miliardy dolarů a umocnila pocit instituce, která neměla své záležitosti pevně v rukou. Mnoho otrávených zákazníků hlasovalo nohama, což vedlo k bezprecedentnímu odlivu klientů na konci roku 2022. Ztráta obchodů byla obzvláště dramatická v oblasti správy majetku v Asii, která byla po mnoho let důležitým zdrojem růstu zisku.
Co vyvolalo poslední propad akcií?
Výkonný ředitel Ulrich Koerner zahájil masivní kampaň s cílem získat zpět nervózní klienty a jejich hotovost. Zdálo se, že se toto úsilí vyplácí, když v lednu vykázal „čistý kladný“ objem vkladů. Americká Komise pro cenné papíry však 9. března zpochybnila výroční zprávu banky a donutila ji odložit její zveřejnění. Panika se rozšířila poté, co krach regionálního amerického věřitele Silicon Valley Bank zdůraznil, jak vyšší úrokové sazby snižují hodnotu držených dluhopisů bankovního sektoru. Investoři se začali zbavovat všeho, co zavánělo bankovním rizikem a únikem vkladů.
Jak moc se situace zhoršila?
Zdroj: Bloomberg
Akcie Credit Suisse se 15. března propadly až o 31 %, když předseda největšího akcionáře, Saudi National Bank, vyloučil další investice do společnosti. To přimělo Credit Suisse, aby požádala švýcarskou centrální banku o veřejné vyjádření podpory. Náklady na pojištění dluhopisů banky proti nesplacení na jeden rok se vyšplhaly na úroveň, která nebyla u velké banky zaznamenána od globální finanční krize v roce 2008. Dalším příznakem napětí bylo, že její dluhopisy dodatečného kapitálu tier 1, které jsou podřízeny všem ostatním stupňům dluhu a mohou být odepsány, pokud kapitál klesne pod předem stanovenou úroveň, klesly pod 80 % nominální hodnoty, což je úroveň, která obvykle signalizuje potíže.
Co proti tomu dělaly švýcarské úřady?
Centrální banka si byla vědoma možných hospodářských dopadů v případě krachu Credit Suisse a nabídla jí půjčku až 50 miliard švýcarských franků (54 miliard USD) a odkup dluhu ve výši 3 miliard franků. Panika investorů opadla, což poskytlo vedení banky a švýcarské vládě určitý čas na hledání východiska ze šlamastyky. Vláda přišla s myšlenkou, že by v případě potřeby získala podíl v Credit Suisse v rámci navýšení kapitálu. Mezi další diskutované možnosti patřilo oddělení švýcarské jednotky věřitele a dlouhodobě připravované spojení s větším švýcarským konkurentem UBS Group AG.
Může to být další okamžik Lehman Brothers?
Obr z Wall Street, jehož selhání v roce 2008 vyvolalo celosvětovou finanční krizi, podlehl, když se vyčerpalo financování a ostatní banky s ním přestaly obchodovat. Na rozdíl od bank Lehman a SVB má Credit Suisse k dispozici značná likvidní aktiva a přístup k úvěrovým facilitám centrálních bank a je méně citlivá na prudké změny úrokových sazeb než mnozí konkurenti. Od nejhorší vlny odlivu vkladů v říjnu obnovila svůj polštář proti dalším výběrům vkladů. Má také dostatek likvidních aktiv podobných penězům, aby splatila polovinu všech svých závazků z vkladů a úvěrů od jiných bank, uvádí Paul J. Davies, komentátor bankovního zpravodajství agentury Bloomberg. Koerner uvedl, že ukazatel krytí likvidity firmy ukazuje, že je schopna zvládnout více než měsíc silných odlivů v období stresu.
Krize Credit Suisse a krach tří amerických regionálních věřitelů mohou přimět ostatní banky ke snížení rizikového profilu, což znamená, že budou poskytovat méně úvěrů, které umožňují růst ekonomik. To by centrálním bankám ztížilo další zvyšování referenčních sazeb, aby ochladily prudce rostoucí inflaci, aniž by způsobily recesi. Investoři opouštějí sázky na další zvyšování sazeb a nyní vidí snížení sazeb v USA již v létě. Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová uvedla, že otřesy na finančních trzích by mohly zasáhnout úvěrové podmínky a utlumit důvěru. Bankovní sektor je však podle ní „v mnohem, mnohem silnější pozici, než v jaké byl v roce 2008“.
Co dělal Koerner, aby se situace změnila?
Jeho plán – pokud banka vyvázne z posledních otřesů bez úhony – zahrnuje demontáž gigantu investičního bankovnictví, který se vytvářel po pět desetiletí, a návrat Credit Suisse k jejímu původu jako bankéře pro světové ultrabohaté. To znamená oživit značku First Boston, kterou získala v roce 1990, a vyčlenit některé z nejsilnějších divizí s cílem uvést je na burzu v roce 2025. Návrat ke kořenům švýcarské banky by mohl uklidnit některé kritiky, včetně bývalého generálního ředitele Oswalda Grubela, kteří tvrdí, že vstup do investičního bankovnictví přinesl kulturu riskování v honbě za velkými zisky. Koernerovi snižování stavu neusnadnila ani volatilita na trzích po pádu SVB.
Role Švýcarska jako bankéře světových boháčů byla založena na pověsti institucionální diskrétnosti a nudné spolehlivosti. O to jsou skandály, veřejné právní bitvy a rostoucí ztráty Credit Suisse Group AG zarážející a těžko pochopitelné. V polovině března se znepokojení nad problémy banky změnilo v plnou paniku, její akcie se propadly a vedení bylo nuceno požádat o pomoc centrální banku země.
Co se pokazilo?
Mezi pochybení Credit Suisse patří odsouzení za umožnění praní špinavých peněz drogovým dealerům v Bulharsku, zapletení do korupční kauzy v Mosambiku, špionážní skandál bývalého zaměstnance a vedoucího pracovníka a masivní únik klientských dat do médií. Její ochota angažovat se u klientů, kterým se některé jiné banky vyhýbaly, jako byl například zneuznaný finančník Lex Greensill a zkrachovalá newyorská investiční společnost Archegos Capital Management, ji připravila o miliardy dolarů a umocnila pocit instituce, která neměla své záležitosti pevně v rukou. Mnoho otrávených zákazníků hlasovalo nohama, což vedlo k bezprecedentnímu odlivu klientů na konci roku 2022. Ztráta obchodů byla obzvláště dramatická v oblasti správy majetku v Asii, která byla po mnoho let důležitým zdrojem růstu zisku.
Co vyvolalo poslední propad akcií?
Výkonný ředitel Ulrich Koerner zahájil masivní kampaň s cílem získat zpět nervózní klienty a jejich hotovost. Zdálo se, že se toto úsilí vyplácí, když v lednu vykázal "čistý kladný" objem vkladů. Americká Komise pro cenné papíry však 9. března zpochybnila výroční zprávu banky a donutila ji odložit její zveřejnění. Panika se rozšířila poté, co krach regionálního amerického věřitele Silicon Valley Bank zdůraznil, jak vyšší úrokové sazby snižují hodnotu držených dluhopisů bankovního sektoru. Investoři se začali zbavovat všeho, co zavánělo bankovním rizikem a únikem vkladů.
Jak moc se situace zhoršila?
Zdroj: Bloomberg
Akcie Credit Suisse se 15. března propadly až o 31 %, když předseda největšího akcionáře, Saudi National Bank, vyloučil další investice do společnosti. To přimělo Credit Suisse, aby požádala švýcarskou centrální banku o veřejné vyjádření podpory. Náklady na pojištění dluhopisů banky proti nesplacení na jeden rok se vyšplhaly na úroveň, která nebyla u velké banky zaznamenána od globální finanční krize v roce 2008. Dalším příznakem napětí bylo, že její dluhopisy dodatečného kapitálu tier 1, které jsou podřízeny všem ostatním stupňům dluhu a mohou být odepsány, pokud kapitál klesne pod předem stanovenou úroveň, klesly pod 80 % nominální hodnoty, což je úroveň, která obvykle signalizuje potíže.
Co proti tomu dělaly švýcarské úřady?
Centrální banka si byla vědoma možných hospodářských dopadů v případě krachu Credit Suisse a nabídla jí půjčku až 50 miliard švýcarských franků (54 miliard USD) a odkup dluhu ve výši 3 miliard franků. Panika investorů opadla, což poskytlo vedení banky a švýcarské vládě určitý čas na hledání východiska ze šlamastyky. Vláda přišla s myšlenkou, že by v případě potřeby získala podíl v Credit Suisse v rámci navýšení kapitálu. Mezi další diskutované možnosti patřilo oddělení švýcarské jednotky věřitele a dlouhodobě připravované spojení s větším švýcarským konkurentem UBS Group AG.
Může to být další okamžik Lehman Brothers?
Obr z Wall Street, jehož selhání v roce 2008 vyvolalo celosvětovou finanční krizi, podlehl, když se vyčerpalo financování a ostatní banky s ním přestaly obchodovat. Na rozdíl od bank Lehman a SVB má Credit Suisse k dispozici značná likvidní aktiva a přístup k úvěrovým facilitám centrálních bank a je méně citlivá na prudké změny úrokových sazeb než mnozí konkurenti. Od nejhorší vlny odlivu vkladů v říjnu obnovila svůj polštář proti dalším výběrům vkladů. Má také dostatek likvidních aktiv podobných penězům, aby splatila polovinu všech svých závazků z vkladů a úvěrů od jiných bank, uvádí Paul J. Davies, komentátor bankovního zpravodajství agentury Bloomberg. Koerner uvedl, že ukazatel krytí likvidity firmy ukazuje, že je schopna zvládnout více než měsíc silných odlivů v období stresu.
Proč je to důležité?
Zdroj: Getty Images
Krize Credit Suisse a krach tří amerických regionálních věřitelů mohou přimět ostatní banky ke snížení rizikového profilu, což znamená, že budou poskytovat méně úvěrů, které umožňují růst ekonomik. To by centrálním bankám ztížilo další zvyšování referenčních sazeb, aby ochladily prudce rostoucí inflaci, aniž by způsobily recesi. Investoři opouštějí sázky na další zvyšování sazeb a nyní vidí snížení sazeb v USA již v létě. Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová uvedla, že otřesy na finančních trzích by mohly zasáhnout úvěrové podmínky a utlumit důvěru. Bankovní sektor je však podle ní "v mnohem, mnohem silnější pozici, než v jaké byl v roce 2008".
Co dělal Koerner, aby se situace změnila?
Jeho plán - pokud banka vyvázne z posledních otřesů bez úhony - zahrnuje demontáž gigantu investičního bankovnictví, který se vytvářel po pět desetiletí, a návrat Credit Suisse k jejímu původu jako bankéře pro světové ultrabohaté. To znamená oživit značku First Boston, kterou získala v roce 1990, a vyčlenit některé z nejsilnějších divizí s cílem uvést je na burzu v roce 2025. Návrat ke kořenům švýcarské banky by mohl uklidnit některé kritiky, včetně bývalého generálního ředitele Oswalda Grubela, kteří tvrdí, že vstup do investičního bankovnictví přinesl kulturu riskování v honbě za velkými zisky. Koernerovi snižování stavu neusnadnila ani volatilita na trzích po pádu SVB.
