Turecký prezident Tayyip Erdogan ve středu naznačil, že volby se budou konat 14. května, čímž se drží svého předchozího plánu hlasování s termínem jen něco málo přes tři měsíce po ničivém zemětřesení, které v Turecku zabilo více než 45 000 lidí.
„Tento národ udělá 14. května, dá-li Bůh, co je třeba,“ řekl Erdogan v projevu k zákonodárcům své vládnoucí strany AK v parlamentu.
Od zemětřesení z minulého měsíce se objevovaly protichůdné signály ohledně pravděpodobného termínu prezidentských a parlamentních voleb, přičemž někteří naznačovali, že by mohly být odloženy na pozdější období roku, nebo by se mohly konat podle plánu 18. června.
Před katastrofou Erdoganovu popularitu snižovaly prudce rostoucí životní náklady a propad liry. Od té doby čelí vlně kritiky za reakci své vlády na nejsmrtelnější zemětřesení v novodobé historii země.
Erdogan, který usiluje o prodloužení své vlády do třetího desetiletí, již dříve uvedl, že hlasování přesouvá na květen, aby se vyhnul červnovým prázdninám. Průzkumy naznačují, že by pro něj představovaly dosud největší volební výzvu.
Objevily se pochybnosti o schopnosti volebních orgánů připravit a logisticky zajistit hlasování postižených v zóně zemětřesení, kde žije přibližně 14 milionů lidí.
Turecký prezident Tayyip Erdogan ve středu naznačil, že volby se budou konat 14. května, čímž se drží svého předchozího plánu hlasování s termínem jen něco málo přes tři měsíce po ničivém zemětřesení, které v Turecku zabilo více než 45 000 lidí.
„Tento národ udělá 14. května, dá-li Bůh, co je třeba,“ řekl Erdogan v projevu k zákonodárcům své vládnoucí strany AK v parlamentu.
Od zemětřesení z minulého měsíce se objevovaly protichůdné signály ohledně pravděpodobného termínu prezidentských a parlamentních voleb, přičemž někteří naznačovali, že by mohly být odloženy na pozdější období roku, nebo by se mohly konat podle plánu 18. června.
Před katastrofou Erdoganovu popularitu snižovaly prudce rostoucí životní náklady a propad liry. Od té doby čelí vlně kritiky za reakci své vlády na nejsmrtelnější zemětřesení v novodobé historii země.
Erdogan, který usiluje o prodloužení své vlády do třetího desetiletí, již dříve uvedl, že hlasování přesouvá na květen, aby se vyhnul červnovým prázdninám. Průzkumy naznačují, že by pro něj představovaly dosud největší volební výzvu.
Objevily se pochybnosti o schopnosti volebních orgánů připravit a logisticky zajistit hlasování postižených v zóně zemětřesení, kde žije přibližně 14 milionů lidí.
Turecký prezident Tayyip Erdogan ve středu naznačil, že volby se budou konat 14. května, čímž se drží svého předchozího plánu hlasování s termínem jen něco málo přes tři měsíce po ničivém zemětřesení, které v Turecku zabilo více než 45 000 lidí.
"Tento národ udělá 14. května, dá-li Bůh, co je třeba," řekl Erdogan v projevu k zákonodárcům své vládnoucí strany AK v parlamentu.
Od zemětřesení z minulého měsíce se objevovaly protichůdné signály ohledně pravděpodobného termínu prezidentských a parlamentních voleb, přičemž někteří naznačovali, že by mohly být odloženy na pozdější období roku, nebo by se mohly konat podle plánu 18. června.
Před katastrofou Erdoganovu popularitu snižovaly prudce rostoucí životní náklady a propad liry. Od té doby čelí vlně kritiky za reakci své vlády na nejsmrtelnější zemětřesení v novodobé historii země.
Erdogan, který usiluje o prodloužení své vlády do třetího desetiletí, již dříve uvedl, že hlasování přesouvá na květen, aby se vyhnul červnovým prázdninám. Průzkumy naznačují, že by pro něj představovaly dosud největší volební výzvu.
Objevily se pochybnosti o schopnosti volebních orgánů připravit a logisticky zajistit hlasování postižených v zóně zemětřesení, kde žije přibližně 14 milionů lidí.
