Všechny jaderné projekty, o kterých se v dnešní době kvůli energetické a klimatické krizi debatuje, nejsou ekonomicky a ani technicky životaschopné a smysluplné, do centra pozornosti se naopak dostávají mnohem výhodnější obnovitelné zdroje. Ve své aktuální analýze to uvádí výzkumný hospodářský institut DIW Berlin.
„Atomová energie byla, je a zůstane technologicky riskantní a nerentabilní. Nic na tom nemění ani údajně inovativní koncepty reaktorů, které ve skutečnosti mají původ v době úsvitu jaderné energetiky na přelomu 50. a 60. let minulého století,“ řekl Christian von Hirschhausen, který v DIW Berlin vede výzkumnou sekci energie, dopravy a životního prostředí. Poznamenal, že vedle klimatické neutrality svět potřebuje i plutoniovou neutralitu.
„Nejde o to snížit jen emise oxidu uhličitého, ale také o redukci nebezpečného plutonia s dlouhým poločasem rozpadu v radioaktivním odpadu,“ uvedl von Hirschhausen.
Výzkumníci z DIW Berlin se zaměřili na různé typy reaktorů od lehkovodních přes malé modulární po množivé. Obzvláště malé modulární reaktory (SMR) považují zastánci jádra za budoucnost nukleární energetiky. Zájem o ně má i česká energetická společnost ČEZ, která chce první takový reaktor postavit v Temelíně a další pak v Dětmarovicích na Karvinsku a v Tušimicích na Chomutovsku.
SMR, které mají výkon obvykle do 300 MW, ale nejsou podle DIW Berlin nijak inovativní, protože technologicky vycházejí z 50. let 20. století. „Tržní poptávka je omezená. I přes desetiletí trvající výzkum nebyl do komerčního provozu spuštěn takřka žádný malý modulární reaktor. Navíc neexistuje žádný perspektiva, že by se značné nevýhody podařilo vyrovnat masovou produkcí,“ uvedli výzkumníci. Doplnili, že by to v takovém případě vyžadovalo výstavbu několika tisíc stejných reaktorů.
Konkurenceschopnost a především bezpečnost nevidí DIW Berlin ani u množivých reaktorů. Jako příklad institut uvedl reaktor v Kalkaru v Severním Porýní-Vestfálsku. Tato jaderná elektrárna nebyla nikdy zprovozněna a nyní slouží jako zábavní park.
„Technicky nelze očekávat v jaderné energetice žádný významný průlom,“ řekla Claudia Kemfertová z DIW Berlin. „Atomová energie je zdaleka tou nejdražší a mnohem dražší než ta z obnovitelných zdrojů,“ dodala.
Chcete využít této příležitosti?
V Německu jsou nyní v provozu poslední tři jaderné elektrárny, a to Emsland v Dolním Sasku, Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku a Isar 2 v Bavorsku. Původně se počítalo s jejich odstavením ke konci loňského roku, kvůli energetické krizi ale poslanci na návrh vlády jejich chod prodloužili do 15. dubna. Ačkoli opozice a také vládní liberálové žádají delší udržení provozu, sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz to odmítá.
O ukončení výroby energie z jádra v Německu rozhodla už předchozí vláda konzervativní kancléřky Angely Merkelové. Podnětem k tomu byla havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě v roce 2011. Budoucnost Německo vidí v obnovitelných zdrojích, které vláda označuje i za záruku energetické bezpečnosti. Do roku 2030 chce proto země získávat 80 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů. V loňském roce to podle údajů spolkového ministerstva hospodářství bylo okolo 44 procent.
Všechny jaderné projekty, o kterých se v dnešní době kvůli energetické a klimatické krizi debatuje, nejsou ekonomicky a ani technicky životaschopné a smysluplné, do centra pozornosti se naopak dostávají mnohem výhodnější obnovitelné zdroje. Ve své aktuální analýze to uvádí výzkumný hospodářský institut DIW Berlin.
„Atomová energie byla, je a zůstane technologicky riskantní a nerentabilní. Nic na tom nemění ani údajně inovativní koncepty reaktorů, které ve skutečnosti mají původ v době úsvitu jaderné energetiky na přelomu 50. a 60. let minulého století,“ řekl Christian von Hirschhausen, který v DIW Berlin vede výzkumnou sekci energie, dopravy a životního prostředí. Poznamenal, že vedle klimatické neutrality svět potřebuje i plutoniovou neutralitu.
„Nejde o to snížit jen emise oxidu uhličitého, ale také o redukci nebezpečného plutonia s dlouhým poločasem rozpadu v radioaktivním odpadu,“ uvedl von Hirschhausen.
Výzkumníci z DIW Berlin se zaměřili na různé typy reaktorů od lehkovodních přes malé modulární po množivé. Obzvláště malé modulární reaktory považují zastánci jádra za budoucnost nukleární energetiky. Zájem o ně má i česká energetická společnost ČEZ, která chce první takový reaktor postavit v Temelíně a další pak v Dětmarovicích na Karvinsku a v Tušimicích na Chomutovsku.
SMR, které mají výkon obvykle do 300 MW, ale nejsou podle DIW Berlin nijak inovativní, protože technologicky vycházejí z 50. let 20. století. „Tržní poptávka je omezená. I přes desetiletí trvající výzkum nebyl do komerčního provozu spuštěn takřka žádný malý modulární reaktor. Navíc neexistuje žádný perspektiva, že by se značné nevýhody podařilo vyrovnat masovou produkcí,“ uvedli výzkumníci. Doplnili, že by to v takovém případě vyžadovalo výstavbu několika tisíc stejných reaktorů.
Konkurenceschopnost a především bezpečnost nevidí DIW Berlin ani u množivých reaktorů. Jako příklad institut uvedl reaktor v Kalkaru v Severním Porýní-Vestfálsku. Tato jaderná elektrárna nebyla nikdy zprovozněna a nyní slouží jako zábavní park.
„Technicky nelze očekávat v jaderné energetice žádný významný průlom,“ řekla Claudia Kemfertová z DIW Berlin. „Atomová energie je zdaleka tou nejdražší a mnohem dražší než ta z obnovitelných zdrojů,“ dodala.Chcete využít této příležitosti?
V Německu jsou nyní v provozu poslední tři jaderné elektrárny, a to Emsland v Dolním Sasku, Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku a Isar 2 v Bavorsku. Původně se počítalo s jejich odstavením ke konci loňského roku, kvůli energetické krizi ale poslanci na návrh vlády jejich chod prodloužili do 15. dubna. Ačkoli opozice a také vládní liberálové žádají delší udržení provozu, sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz to odmítá.
O ukončení výroby energie z jádra v Německu rozhodla už předchozí vláda konzervativní kancléřky Angely Merkelové. Podnětem k tomu byla havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě v roce 2011. Budoucnost Německo vidí v obnovitelných zdrojích, které vláda označuje i za záruku energetické bezpečnosti. Do roku 2030 chce proto země získávat 80 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů. V loňském roce to podle údajů spolkového ministerstva hospodářství bylo okolo 44 procent.
Všechny jaderné projekty, o kterých se v dnešní době kvůli energetické a klimatické krizi debatuje, nejsou ekonomicky a ani technicky životaschopné a smysluplné, do centra pozornosti se naopak dostávají mnohem výhodnější obnovitelné zdroje. Ve své aktuální analýze to uvádí výzkumný hospodářský institut DIW Berlin.
"Atomová energie byla, je a zůstane technologicky riskantní a nerentabilní. Nic na tom nemění ani údajně inovativní koncepty reaktorů, které ve skutečnosti mají původ v době úsvitu jaderné energetiky na přelomu 50. a 60. let minulého století," řekl Christian von Hirschhausen, který v DIW Berlin vede výzkumnou sekci energie, dopravy a životního prostředí. Poznamenal, že vedle klimatické neutrality svět potřebuje i plutoniovou neutralitu.
"Nejde o to snížit jen emise oxidu uhličitého, ale také o redukci nebezpečného plutonia s dlouhým poločasem rozpadu v radioaktivním odpadu," uvedl von Hirschhausen.
Výzkumníci z DIW Berlin se zaměřili na různé typy reaktorů od lehkovodních přes malé modulární po množivé. Obzvláště malé modulární reaktory (SMR) považují zastánci jádra za budoucnost nukleární energetiky. Zájem o ně má i česká energetická společnost ČEZ, která chce první takový reaktor postavit v Temelíně a další pak v Dětmarovicích na Karvinsku a v Tušimicích na Chomutovsku.
SMR, které mají výkon obvykle do 300 MW, ale nejsou podle DIW Berlin nijak inovativní, protože technologicky vycházejí z 50. let 20. století. "Tržní poptávka je omezená. I přes desetiletí trvající výzkum nebyl do komerčního provozu spuštěn takřka žádný malý modulární reaktor. Navíc neexistuje žádný perspektiva, že by se značné nevýhody podařilo vyrovnat masovou produkcí," uvedli výzkumníci. Doplnili, že by to v takovém případě vyžadovalo výstavbu několika tisíc stejných reaktorů.
Konkurenceschopnost a především bezpečnost nevidí DIW Berlin ani u množivých reaktorů. Jako příklad institut uvedl reaktor v Kalkaru v Severním Porýní-Vestfálsku. Tato jaderná elektrárna nebyla nikdy zprovozněna a nyní slouží jako zábavní park.
"Technicky nelze očekávat v jaderné energetice žádný významný průlom," řekla Claudia Kemfertová z DIW Berlin. "Atomová energie je zdaleka tou nejdražší a mnohem dražší než ta z obnovitelných zdrojů," dodala.
V Německu jsou nyní v provozu poslední tři jaderné elektrárny, a to Emsland v Dolním Sasku, Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku a Isar 2 v Bavorsku. Původně se počítalo s jejich odstavením ke konci loňského roku, kvůli energetické krizi ale poslanci na návrh vlády jejich chod prodloužili do 15. dubna. Ačkoli opozice a také vládní liberálové žádají delší udržení provozu, sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz to odmítá.
O ukončení výroby energie z jádra v Německu rozhodla už předchozí vláda konzervativní kancléřky Angely Merkelové. Podnětem k tomu byla havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě v roce 2011. Budoucnost Německo vidí v obnovitelných zdrojích, které vláda označuje i za záruku energetické bezpečnosti. Do roku 2030 chce proto země získávat 80 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů. V loňském roce to podle údajů spolkového ministerstva hospodářství bylo okolo 44 procent.
