Státní rozpočet v únoru skončil ve schodku 119,7 miliardy korun, informovalo dnes ministerstvo financí. Je to nejhlubší únorový deficit od vzniku České republiky. Ke konci ledna bylo hospodaření státu ve schodku 6,8 miliardy korun, na celý rok vláda plánuje deficit 295 miliard korun. Loni byl únorový schodek 45,3 miliardy korun, výsledek ale tehdy ovlivnilo rozpočtové provizorium, které omezilo měsíční výdaje státu na jednu dvanáctinu rozpočtu roku 2021.
Rozpočtové příjmy do konce února dosáhly 246,6 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 9,5 procenta. Zatím mezi nimi není inkaso daně z mimořádných zisků ani odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Výdaje vzrostly o 35,4 procenta na 366,3 miliardy korun.
„Únorové hospodaření státního rozpočtu je tradičně výrazně deficitní. Letošní schodek rozpočtu navíc o desítky miliard prohloubily výplaty valorizovaných sociálních dávek ohroženým skupinám obyvatel, pomoc občanům a firmám s cenami energií či předfinancování sociálních služeb a projektů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Stále silnějším negativním faktorem jsou také bobtnající úroky ze starých dluhů,“ uvedl dnes ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
„Ačkoliv rozpočet již pokrývá celou řadu mimořádných výdajů a zatím čeká na první mimořádné příjmy, je zřejmé, že růst dodatečných příjmů zatím nedokáže kompenzovat nové výdaje. O to více potřebujeme napříč politickým spektrem seriózní debatu o úsporných opatřeních,“ doplnil Stanjura. Vláda loni odhadovala, že mimořádné příjmy by měly za celý rok dosáhnout 100 miliard korun.
„Takřka 120milardový schodek by v dřívějších dobách byl považovaný za hluboký, i pokud by šlo o celoroční číslo, v letošním roce přitom jde pouze o vysvědčení za první dva měsíce. Dodatečné ‚inflační‘ příjmy na první pohled nestačí na rychle rostoucí výdaje a vláda proto musí hledat způsoby jak nůžky mezi výdaji a příjmy více uzavřít,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš.
K meziročnímu růstu příjmů nejvíc přispěl výběr povinného pojistného, na kterém rozpočet získal 109,16 miliardy korun, o deset procent víc než loni. Inkaso daně z přidané hodnoty se zvýšilo o 12,5 procenta na 56,81 miliardy korun. Na dani z příjmu fyzických osob stát získal 23,16 miliardy korun, o 28 procent víc než před rokem. Na spotřební dani se vybralo 21,88 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o 8,3 procenta. Inkaso se snížilo zejména kvůli přechodu spotřebitelů k alternativním tabákovým výrobkům.
Rozpočtové výdaje rostly především kvůli opatřením na řešení energetické krize, kvůli výplatě sociálních dávek, zejména důchodů, a kvůli obsluze státního dluhu. Výdaje na sociální dávky meziročně vzrostly o 17,7 procenta na 144,3 miliardy korun. Z toho 113,14 miliardy korun tvořily výplaty důchodů, které se meziročně zvýšily o 19 procent. Transfery podnikatelům kvůli kompenzacím vysokých cen elektřiny se meziročně zvýšily se o 155,4 procenta na 30,93 miliardy korun. Výdaje na obsluhu státního dluhu vzrostly více než trojnásobně na 16,4 miliardy korun, zejména kvůli lednové výplatě úroků protiinflačních dluhopisů.
Chcete využít této příležitosti?
Státní rozpočet v únoru skončil ve schodku 119,7 miliardy korun, informovalo dnes ministerstvo financí. Je to nejhlubší únorový deficit od vzniku České republiky. Ke konci ledna bylo hospodaření státu ve schodku 6,8 miliardy korun, na celý rok vláda plánuje deficit 295 miliard korun. Loni byl únorový schodek 45,3 miliardy korun, výsledek ale tehdy ovlivnilo rozpočtové provizorium, které omezilo měsíční výdaje státu na jednu dvanáctinu rozpočtu roku 2021.
Rozpočtové příjmy do konce února dosáhly 246,6 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 9,5 procenta. Zatím mezi nimi není inkaso daně z mimořádných zisků ani odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Výdaje vzrostly o 35,4 procenta na 366,3 miliardy korun.
„Únorové hospodaření státního rozpočtu je tradičně výrazně deficitní. Letošní schodek rozpočtu navíc o desítky miliard prohloubily výplaty valorizovaných sociálních dávek ohroženým skupinám obyvatel, pomoc občanům a firmám s cenami energií či předfinancování sociálních služeb a projektů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Stále silnějším negativním faktorem jsou také bobtnající úroky ze starých dluhů,“ uvedl dnes ministr financí Zbyněk Stanjura .
„Ačkoliv rozpočet již pokrývá celou řadu mimořádných výdajů a zatím čeká na první mimořádné příjmy, je zřejmé, že růst dodatečných příjmů zatím nedokáže kompenzovat nové výdaje. O to více potřebujeme napříč politickým spektrem seriózní debatu o úsporných opatřeních,“ doplnil Stanjura. Vláda loni odhadovala, že mimořádné příjmy by měly za celý rok dosáhnout 100 miliard korun.
„Takřka 120milardový schodek by v dřívějších dobách byl považovaný za hluboký, i pokud by šlo o celoroční číslo, v letošním roce přitom jde pouze o vysvědčení za první dva měsíce. Dodatečné ‚inflační‘ příjmy na první pohled nestačí na rychle rostoucí výdaje a vláda proto musí hledat způsoby jak nůžky mezi výdaji a příjmy více uzavřít,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš.
K meziročnímu růstu příjmů nejvíc přispěl výběr povinného pojistného, na kterém rozpočet získal 109,16 miliardy korun, o deset procent víc než loni. Inkaso daně z přidané hodnoty se zvýšilo o 12,5 procenta na 56,81 miliardy korun. Na dani z příjmu fyzických osob stát získal 23,16 miliardy korun, o 28 procent víc než před rokem. Na spotřební dani se vybralo 21,88 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o 8,3 procenta. Inkaso se snížilo zejména kvůli přechodu spotřebitelů k alternativním tabákovým výrobkům.
Rozpočtové výdaje rostly především kvůli opatřením na řešení energetické krize, kvůli výplatě sociálních dávek, zejména důchodů, a kvůli obsluze státního dluhu. Výdaje na sociální dávky meziročně vzrostly o 17,7 procenta na 144,3 miliardy korun. Z toho 113,14 miliardy korun tvořily výplaty důchodů, které se meziročně zvýšily o 19 procent. Transfery podnikatelům kvůli kompenzacím vysokých cen elektřiny se meziročně zvýšily se o 155,4 procenta na 30,93 miliardy korun. Výdaje na obsluhu státního dluhu vzrostly více než trojnásobně na 16,4 miliardy korun, zejména kvůli lednové výplatě úroků protiinflačních dluhopisů.Chcete využít této příležitosti?
Státní rozpočet v únoru skončil ve schodku 119,7 miliardy korun, informovalo dnes ministerstvo financí. Je to nejhlubší únorový deficit od vzniku České republiky. Ke konci ledna bylo hospodaření státu ve schodku 6,8 miliardy korun, na celý rok vláda plánuje deficit 295 miliard korun. Loni byl únorový schodek 45,3 miliardy korun, výsledek ale tehdy ovlivnilo rozpočtové provizorium, které omezilo měsíční výdaje státu na jednu dvanáctinu rozpočtu roku 2021.
Rozpočtové příjmy do konce února dosáhly 246,6 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 9,5 procenta. Zatím mezi nimi není inkaso daně z mimořádných zisků ani odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Výdaje vzrostly o 35,4 procenta na 366,3 miliardy korun.
"Únorové hospodaření státního rozpočtu je tradičně výrazně deficitní. Letošní schodek rozpočtu navíc o desítky miliard prohloubily výplaty valorizovaných sociálních dávek ohroženým skupinám obyvatel, pomoc občanům a firmám s cenami energií či předfinancování sociálních služeb a projektů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Stále silnějším negativním faktorem jsou také bobtnající úroky ze starých dluhů," uvedl dnes ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
"Ačkoliv rozpočet již pokrývá celou řadu mimořádných výdajů a zatím čeká na první mimořádné příjmy, je zřejmé, že růst dodatečných příjmů zatím nedokáže kompenzovat nové výdaje. O to více potřebujeme napříč politickým spektrem seriózní debatu o úsporných opatřeních," doplnil Stanjura. Vláda loni odhadovala, že mimořádné příjmy by měly za celý rok dosáhnout 100 miliard korun.
"Takřka 120milardový schodek by v dřívějších dobách byl považovaný za hluboký, i pokud by šlo o celoroční číslo, v letošním roce přitom jde pouze o vysvědčení za první dva měsíce. Dodatečné 'inflační' příjmy na první pohled nestačí na rychle rostoucí výdaje a vláda proto musí hledat způsoby jak nůžky mezi výdaji a příjmy více uzavřít," uvedl analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš.
K meziročnímu růstu příjmů nejvíc přispěl výběr povinného pojistného, na kterém rozpočet získal 109,16 miliardy korun, o deset procent víc než loni. Inkaso daně z přidané hodnoty se zvýšilo o 12,5 procenta na 56,81 miliardy korun. Na dani z příjmu fyzických osob stát získal 23,16 miliardy korun, o 28 procent víc než před rokem. Na spotřební dani se vybralo 21,88 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o 8,3 procenta. Inkaso se snížilo zejména kvůli přechodu spotřebitelů k alternativním tabákovým výrobkům.
Rozpočtové výdaje rostly především kvůli opatřením na řešení energetické krize, kvůli výplatě sociálních dávek, zejména důchodů, a kvůli obsluze státního dluhu. Výdaje na sociální dávky meziročně vzrostly o 17,7 procenta na 144,3 miliardy korun. Z toho 113,14 miliardy korun tvořily výplaty důchodů, které se meziročně zvýšily o 19 procent. Transfery podnikatelům kvůli kompenzacím vysokých cen elektřiny se meziročně zvýšily se o 155,4 procenta na 30,93 miliardy korun. Výdaje na obsluhu státního dluhu vzrostly více než trojnásobně na 16,4 miliardy korun, zejména kvůli lednové výplatě úroků protiinflačních dluhopisů.
