Naše myšlení určuje způsob, jakým se vyrovnáváme s těžkými situacemi a neúspěchy, a také naši ochotu zabývat se sebou samými a zlepšovat se. Tato kniha ukazuje, jak můžeme dosáhnout svých cílů tím, že změníme své myšlení.
O autorovi Carol Dwecková je profesorkou psychologie na Stanfordově univerzitě. Kromě knihy Mindset vydala také knihu Self-Theories: Jejich role v motivaci, osobnosti a rozvoji a Příručku kompetencí a motivace.
Naše myšlení určuje, zda věříme, že se můžeme učit, měnit a růst – nebo ne Tělesné vlastnosti vašeho těla, od tvaru lebky až po velikost chodidla, jsou víceméně zcela předurčeny od samého počátku. Samozřejmě si můžete nechat udělat plastickou operaci nebo si zlomit kost, ale my lidé máme obecně nad vlastnostmi svého těla jen velmi malou kontrolu.
Ale co intelektuální a fyzické schopnosti, jako je hraní basketbalu, kreslení nebo řešení matematických úloh? Jsou dědičné, nebo naučené? Většina vědců se dnes shoduje na tom, že pokud se chcete stát koncertním houslistou, musíte mít nejen hudební dispozice, ale musíte cvičení věnovat léta svého života.
Přesto existuje tolik odpovědí na tuto otázku, kolik je lidí, neboť naše myšlení hraje zásadní roli v tom, jak vnímáme sami sebe i ostatní. Jednoduše řečeno, naše myšlení utváří naše přesvědčení, že něčeho dosáhneme.
Zdroj: Getty Images
Tyto dva extrémy tvoří základ konceptu fixního a růstového myšlení. Lidé s fixním myšlením věří, že se narodili s přirozeným nadáním dělat některé věci, ale jsou naprosto neschopní dělat jiné, zatímco lidé s růstovým myšlením věří, že se mohou stát virtuosy v čemkoli, pokud se budou dostatečně snažit.
Lidé z druhé skupiny tedy po celý život pokračují v růstu, bez výhrad získávají nové dovednosti a aktivně se zapojují do svých vztahů. Pro ně je život ve všech svých aspektech ve stavu neustálé změny.
Naproti tomu lidé s fixním myšlením často dovolí, aby jejich černobílý způsob myšlení bránil jejich rozvoji. Pokud se jim něco nepodaří, strkají hlavu do písku nebo obviňují ostatní. Ve svých vztazích doufají ve věčnou lásku, místo aby pracovali na vztazích samotných.
Naše myšlení určuje, zda věříme, že se můžeme učit, měnit a růst – nebo ne.
Schopnosti jedince jsou ve fixním způsobu myšlení pevně dané Lidé s fixním myšlením věří, že talent je král. Podle nich jsou schopnosti člověka od počátku dané; člověk je od přírody buď inteligentní a talentovaný, nebo hloupý a neschopný, a tak to i zůstane.
Tento způsob myšlení ztělesňují velké společnosti jako Enron a McKinsey, jejichž personální oddělení investují spoustu peněz do vyhledávání tzv. přirozených talentů na univerzitách. Od absolventů, které přijmou, se očekává, že svými vynikajícími schopnostmi okamžitě zvýší výkonnost společnosti. Protože jsou však absolventi tak talentovaní, dostává se jim jen málo školení a neočekává se od nich, že budou ve své práci postupovat nebo se rozvíjet v nových funkcích.
V důsledku toho je jejich nadřízení neustále hodnotí: Jsou tito absolventi opravdu tak chytří, jak jsme si mysleli, nebo jejich chyby prozrazují, že jim chybí talent k výkonu práce?
Zdroj: Getty Images
Lidé s fixním myšlením si myslí, že zaměstnanci, kteří nejsou dokonalí od prvního dne, nikdy dokonalí nebudou, a proto je nejlepší je rychle propustit.
Lidé s fixním myšlením se navíc domnívají, že mohou dělat pouze věci, pro které vykazují přirozené vlohy – že praxe rozhodně neznamená dokonalost. Protože rychle posuzují sebe i ostatní lidi, zda jsou v něčem dobří, nebo špatní, předpokládají, že i ostatní je neustále posuzují. Proto cítí potřebu při každé příležitosti ukázat, jak jsou nadaní a chytří.
Domnívají se, že v sázce je celá jejich osobnost: jediné pochybení by mohlo stačit k tomu, aby byli doživotně označeni za neschopné hlupáky. Neustále se snaží získat souhlas druhých, aby ochránili své ego a potvrdili si, že jsou opravdu tak skvělí, jak si myslí.
Schopnosti jedince jsou ve fixním způsobu myšlení pevně dané.
Závěrečné shrnutí Klíčové poselství této knihy zní:
Lidé s fixním myšlením brání vlastnímu rozvoji svou vírou ve vrozený talent a strachem ze selhání. Naopak lidé s růstovým myšlením tvrdě pracují a trénují, aby nakonec naplno využili svůj potenciál. Konfrontací s vlastními postoji a představami můžeme rozvíjet růstové myšlení.
Zdroj: Getty Images
Otázky, na které tato kniha odpověděla:
Jak se lidé liší ve svém myšlení?
Naše myšlení utváří to, zda věříme, že se můžeme učit, měnit a růst – nebo ne. Schopnosti jedince jsou v rámci fixního myšlení pevně dané. V růstovém myšlení je možný růst a rozvoj.
Jaký vliv má naše myšlení na naše chování?
Lidé s fixním myšlením usilují o uznání, lidé s růstovým myšlením usilují o rozvoj. Lidé s fixním myšlením považují neúspěchy za katastrofy, lidé s růstovým myšlením je vnímají jako příležitosti. Lidé s fixním myšlením se vyhýbají obtížím, lidé s růstovým myšlením si je vychutnávají.
Můžeme změnit své myšlení?
Naše myšlení je často silně ovlivněno vzory, které jsme měli v dětství. Každý si může osvojit růstové myšlení a učinit nemožné možným.
Naše myšlení určuje způsob, jakým se vyrovnáváme s těžkými situacemi a neúspěchy, a také naši ochotu zabývat se sebou samými a zlepšovat se. Tato kniha ukazuje, jak můžeme dosáhnout svých cílů tím, že změníme své myšlení.O autoroviCarol Dwecková je profesorkou psychologie na Stanfordově univerzitě. Kromě knihy Mindset vydala také knihu Self-Theories: Jejich role v motivaci, osobnosti a rozvoji a Příručku kompetencí a motivace.Naše myšlení určuje, zda věříme, že se můžeme učit, měnit a růst – nebo neTělesné vlastnosti vašeho těla, od tvaru lebky až po velikost chodidla, jsou víceméně zcela předurčeny od samého počátku. Samozřejmě si můžete nechat udělat plastickou operaci nebo si zlomit kost, ale my lidé máme obecně nad vlastnostmi svého těla jen velmi malou kontrolu.Ale co intelektuální a fyzické schopnosti, jako je hraní basketbalu, kreslení nebo řešení matematických úloh? Jsou dědičné, nebo naučené? Většina vědců se dnes shoduje na tom, že pokud se chcete stát koncertním houslistou, musíte mít nejen hudební dispozice, ale musíte cvičení věnovat léta svého života.Přesto existuje tolik odpovědí na tuto otázku, kolik je lidí, neboť naše myšlení hraje zásadní roli v tom, jak vnímáme sami sebe i ostatní. Jednoduše řečeno, naše myšlení utváří naše přesvědčení, že něčeho dosáhneme.Tyto dva extrémy tvoří základ konceptu fixního a růstového myšlení. Lidé s fixním myšlením věří, že se narodili s přirozeným nadáním dělat některé věci, ale jsou naprosto neschopní dělat jiné, zatímco lidé s růstovým myšlením věří, že se mohou stát virtuosy v čemkoli, pokud se budou dostatečně snažit.Lidé z druhé skupiny tedy po celý život pokračují v růstu, bez výhrad získávají nové dovednosti a aktivně se zapojují do svých vztahů. Pro ně je život ve všech svých aspektech ve stavu neustálé změny.Chcete využít této příležitosti?Naproti tomu lidé s fixním myšlením často dovolí, aby jejich černobílý způsob myšlení bránil jejich rozvoji. Pokud se jim něco nepodaří, strkají hlavu do písku nebo obviňují ostatní. Ve svých vztazích doufají ve věčnou lásku, místo aby pracovali na vztazích samotných.Naše myšlení určuje, zda věříme, že se můžeme učit, měnit a růst – nebo ne.Schopnosti jedince jsou ve fixním způsobu myšlení pevně danéLidé s fixním myšlením věří, že talent je král. Podle nich jsou schopnosti člověka od počátku dané; člověk je od přírody buď inteligentní a talentovaný, nebo hloupý a neschopný, a tak to i zůstane.Tento způsob myšlení ztělesňují velké společnosti jako Enron a McKinsey, jejichž personální oddělení investují spoustu peněz do vyhledávání tzv. přirozených talentů na univerzitách. Od absolventů, které přijmou, se očekává, že svými vynikajícími schopnostmi okamžitě zvýší výkonnost společnosti. Protože jsou však absolventi tak talentovaní, dostává se jim jen málo školení a neočekává se od nich, že budou ve své práci postupovat nebo se rozvíjet v nových funkcích.V důsledku toho je jejich nadřízení neustále hodnotí: Jsou tito absolventi opravdu tak chytří, jak jsme si mysleli, nebo jejich chyby prozrazují, že jim chybí talent k výkonu práce?Lidé s fixním myšlením si myslí, že zaměstnanci, kteří nejsou dokonalí od prvního dne, nikdy dokonalí nebudou, a proto je nejlepší je rychle propustit.Lidé s fixním myšlením se navíc domnívají, že mohou dělat pouze věci, pro které vykazují přirozené vlohy – že praxe rozhodně neznamená dokonalost. Protože rychle posuzují sebe i ostatní lidi, zda jsou v něčem dobří, nebo špatní, předpokládají, že i ostatní je neustále posuzují. Proto cítí potřebu při každé příležitosti ukázat, jak jsou nadaní a chytří.Domnívají se, že v sázce je celá jejich osobnost: jediné pochybení by mohlo stačit k tomu, aby byli doživotně označeni za neschopné hlupáky. Neustále se snaží získat souhlas druhých, aby ochránili své ego a potvrdili si, že jsou opravdu tak skvělí, jak si myslí.Schopnosti jedince jsou ve fixním způsobu myšlení pevně dané.Závěrečné shrnutíKlíčové poselství této knihy zní:Lidé s fixním myšlením brání vlastnímu rozvoji svou vírou ve vrozený talent a strachem ze selhání. Naopak lidé s růstovým myšlením tvrdě pracují a trénují, aby nakonec naplno využili svůj potenciál. Konfrontací s vlastními postoji a představami můžeme rozvíjet růstové myšlení.Otázky, na které tato kniha odpověděla:Jak se lidé liší ve svém myšlení?Naše myšlení utváří to, zda věříme, že se můžeme učit, měnit a růst – nebo ne.Schopnosti jedince jsou v rámci fixního myšlení pevně dané.V růstovém myšlení je možný růst a rozvoj.Jaký vliv má naše myšlení na naše chování?Lidé s fixním myšlením usilují o uznání, lidé s růstovým myšlením usilují o rozvoj.Lidé s fixním myšlením považují neúspěchy za katastrofy, lidé s růstovým myšlením je vnímají jako příležitosti.Lidé s fixním myšlením se vyhýbají obtížím, lidé s růstovým myšlením si je vychutnávají.Můžeme změnit své myšlení?Naše myšlení je často silně ovlivněno vzory, které jsme měli v dětství.Každý si může osvojit růstové myšlení a učinit nemožné možným.