Index pražské burzy dnes uzavřel na nejvyšší hodnotě od půlky března
Index PX dnes stoupl o 0,18 procenta na 1354,85 bodu, a uzavřel tak obchodování nejvýš za posledních 20 kalendářních dní. K růstu mu pomohly hlavně akcie Komerční banky a energetické společnosti ČEZ, vyplývá z údajů na burzovním webu. Koruna dnes posílila k oběma hlavním světovým měnám.
Růst dnes zaznamenalo šest z deseti emisí ovlivňujících hodnotu indexu. Nejvýrazněji si polepšily cenné papíry firmy Photon Energy, které zdražily o 2,72 procenta na 60,40 koruny za kus.
Vzhledem k objemu prodejů ale měly na indexu větší vliv akcie Komerční banky a společnosti ČEZ. Emise Komerční banky zpevnila o 1,67 procenta na 729,50 Kč, cenné papíry ČEZ si připsaly téměř půl procenta na 1056 Kč.
Naopak mezi ztrátové tituly se dnes zařadila Moneta Money Bank a Philip Morris ČR. Akcie Monety oslabily téměř o dvě procenta 85,30 Kč, zatímco cenné papíry kutnohorského výrobce cigaret odevzdaly 0,45 procenta a uzavřely na 17.540 korunách za kus.
Česká měna se dnes kolem 17:00 obchodovala za 23,42 Kč/EUR a 21,51 Kč/USD. V porovnání s předchozím závěrem si koruna polepšila o pětník vůči euru a o devět haléřů k dolaru.
Státní rozpočet skončil v březnu v rekordním schodku 166,2 miliardy korun
Státní rozpočet skončil v březnu ve schodku 166,2 miliardy korun, informovalo dnes ministerstvo financí. Je to nejhorší výsledek za první čtvrtletí od vzniku Česka. Loni byl březnový schodek 59,1 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se rozpočet vyvíjel nepříznivě i kvůli výdajům navíc na pomoc lidem s drahými energiemi. Prioritou pro něj je dodržet plánovaný celoroční schodek 295 miliard korun.
Rozpočtové příjmy za první čtvrtletí byly 402,5 miliardy korun, meziročně vzrostly o 13 procent. Zatím mezi nimi není inkaso daně z neočekávaných zisků (windfall tax), stát už ale vybral 8,17 miliardy korun na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Výdaje státního rozpočtu do konce března dosáhly 568,7 miliardy korun, meziročně vzrostly o 36,9 procenta.
„Hospodaření státu se v prvním čtvrtletí roku nevyvíjelo příznivě, a to zejména kvůli více než sto miliardám výdajů navíc na sociální dávky, pomoc lidem s energiemi, splátky úroků ze starých dluhů, ale také vyšší investiční aktivitě státu,“ uvedl Stanjura. Upozornil také, že ve srovnání s loňským rokem, kdy Česko hospodařilo do 21. března v rozpočtovém provizoriu, jsou některé oblasti jako regionální školství, sociální služby nebo věda a výzkum víc předfinancované.
Ve druhé polovině roku Stanjura očekává zlepšení rozpočtového plnění. „Rozhodující samozřejmě budou ceny energií a související výnosy z windfall tax a odvodů z nadměrných tržeb z prodeje elektřiny. Rozpočtu pomůžou také dividendy z loňských rekordních zisků ČEZ a evropské příjmy včetně Národního plánu obnovy,“ uvedl ministr.
Ekonom Deloitte David Franče neočekává, že by se letos podařilo plánovaný schodek dodržet. Varoval, že pro ministerstvo financí může být problém udržet celoroční deficit pod 400 miliardami korun. „Dnešní výsledek znovu potvrzuje, že veřejné finance jsou na neudržitelné trajektorii a je potřeba situaci urychleně řešit. Okno pro konsolidaci veřejných rozpočtů se přitom rychle zavírá. Co vláda neprosadí tento rok, již nejspíš neprosadí,“ uvedl
K příjmům státního rozpočtu nejvíc přispěl výběr povinného pojistného, na kterém stát vybral 163,6 miliardy korun, o 10,5 procenta víc než loni. Inkaso daně z přidané hodnoty do státního rozpočtu dosáhlo 79,2 miliardy korun, meziročně o 9,7 procenta víc. Z daně z příjmu fyzických osob šlo do rozpočtu 36,2 miliardy, o 23,5 procenta víc než loni. Daň z příjmu právnických osob rozpočtu vynesla 34,8 miliardy, o 21,6 procenta víc než před rokem. Na spotřební dani stát získal 33 miliard korun, meziročně o 3,7 procenta méně. Pokles podle ministerstva financí způsobilo zejména snížení spotřební daně na naftu.
Výdaje rostly hlavně kvůli kvůli opatřením na řešení energetické krize, kvůli výplatě sociálních dávek, důchodů, a kvůli obsluze státního dluhu. Výdaje na sociální dávky meziročně vzrostly o 18,7 procenta na 218,9 miliardy korun. Na důchody šlo 171,6 miliardy z této částky. Transfery podnikatelům kvůli kompenzacím vysokých cen elektřiny se meziročně zvýšily se o 232 procent na 44,2 miliardy korun. Za obsluhu státního dluhu stát vydal 16,4 miliardy korun, dvojnásobek proti loňsku.
Kapitálové výdaje státního rozpočtu meziročně vzrostly o 20 miliard na 36,1 miliardy korun. Na financování dopravní infrastruktury směřovalo 13,9 miliardy korun, na zajištění realizace programu Nová zelená úsporám 4,1 miliardy korun.
Podle schváleného rozpočtu by měl stát letos hospodařit s příjmy 1,93 bilionu korun a výdaji 2,22 bilionu korun. Deficit by měl být 295 miliard korun. Loni skončil rozpočet ve schodku 360,4 miliardy korun.
Index pražské burzy dnes uzavřel na nejvyšší hodnotě od půlky březnaIndex PX dnes stoupl o 0,18 procenta na 1354,85 bodu, a uzavřel tak obchodování nejvýš za posledních 20 kalendářních dní. K růstu mu pomohly hlavně akcie Komerční banky a energetické společnosti ČEZ, vyplývá z údajů na burzovním webu. Koruna dnes posílila k oběma hlavním světovým měnám.Růst dnes zaznamenalo šest z deseti emisí ovlivňujících hodnotu indexu. Nejvýrazněji si polepšily cenné papíry firmy Photon Energy, které zdražily o 2,72 procenta na 60,40 koruny za kus.Vzhledem k objemu prodejů ale měly na indexu větší vliv akcie Komerční banky a společnosti ČEZ. Emise Komerční banky zpevnila o 1,67 procenta na 729,50 Kč, cenné papíry ČEZ si připsaly téměř půl procenta na 1056 Kč.Naopak mezi ztrátové tituly se dnes zařadila Moneta Money Bank a Philip Morris ČR. Akcie Monety oslabily téměř o dvě procenta 85,30 Kč, zatímco cenné papíry kutnohorského výrobce cigaret odevzdaly 0,45 procenta a uzavřely na 17.540 korunách za kus.Česká měna se dnes kolem 17:00 obchodovala za 23,42 Kč/EUR a 21,51 Kč/USD. V porovnání s předchozím závěrem si koruna polepšila o pětník vůči euru a o devět haléřů k dolaru. Státní rozpočet skončil v březnu v rekordním schodku 166,2 miliardy korunStátní rozpočet skončil v březnu ve schodku 166,2 miliardy korun, informovalo dnes ministerstvo financí. Je to nejhorší výsledek za první čtvrtletí od vzniku Česka. Loni byl březnový schodek 59,1 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury se rozpočet vyvíjel nepříznivě i kvůli výdajům navíc na pomoc lidem s drahými energiemi. Prioritou pro něj je dodržet plánovaný celoroční schodek 295 miliard korun.Rozpočtové příjmy za první čtvrtletí byly 402,5 miliardy korun, meziročně vzrostly o 13 procent. Zatím mezi nimi není inkaso daně z neočekávaných zisků , stát už ale vybral 8,17 miliardy korun na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Výdaje státního rozpočtu do konce března dosáhly 568,7 miliardy korun, meziročně vzrostly o 36,9 procenta.Chcete využít této příležitosti?„Hospodaření státu se v prvním čtvrtletí roku nevyvíjelo příznivě, a to zejména kvůli více než sto miliardám výdajů navíc na sociální dávky, pomoc lidem s energiemi, splátky úroků ze starých dluhů, ale také vyšší investiční aktivitě státu,“ uvedl Stanjura. Upozornil také, že ve srovnání s loňským rokem, kdy Česko hospodařilo do 21. března v rozpočtovém provizoriu, jsou některé oblasti jako regionální školství, sociální služby nebo věda a výzkum víc předfinancované.Ve druhé polovině roku Stanjura očekává zlepšení rozpočtového plnění. „Rozhodující samozřejmě budou ceny energií a související výnosy z windfall tax a odvodů z nadměrných tržeb z prodeje elektřiny. Rozpočtu pomůžou také dividendy z loňských rekordních zisků ČEZ a evropské příjmy včetně Národního plánu obnovy,“ uvedl ministr.Ekonom Deloitte David Franče neočekává, že by se letos podařilo plánovaný schodek dodržet. Varoval, že pro ministerstvo financí může být problém udržet celoroční deficit pod 400 miliardami korun. „Dnešní výsledek znovu potvrzuje, že veřejné finance jsou na neudržitelné trajektorii a je potřeba situaci urychleně řešit. Okno pro konsolidaci veřejných rozpočtů se přitom rychle zavírá. Co vláda neprosadí tento rok, již nejspíš neprosadí,“ uvedlK příjmům státního rozpočtu nejvíc přispěl výběr povinného pojistného, na kterém stát vybral 163,6 miliardy korun, o 10,5 procenta víc než loni. Inkaso daně z přidané hodnoty do státního rozpočtu dosáhlo 79,2 miliardy korun, meziročně o 9,7 procenta víc. Z daně z příjmu fyzických osob šlo do rozpočtu 36,2 miliardy, o 23,5 procenta víc než loni. Daň z příjmu právnických osob rozpočtu vynesla 34,8 miliardy, o 21,6 procenta víc než před rokem. Na spotřební dani stát získal 33 miliard korun, meziročně o 3,7 procenta méně. Pokles podle ministerstva financí způsobilo zejména snížení spotřební daně na naftu.Výdaje rostly hlavně kvůli kvůli opatřením na řešení energetické krize, kvůli výplatě sociálních dávek, důchodů, a kvůli obsluze státního dluhu. Výdaje na sociální dávky meziročně vzrostly o 18,7 procenta na 218,9 miliardy korun. Na důchody šlo 171,6 miliardy z této částky. Transfery podnikatelům kvůli kompenzacím vysokých cen elektřiny se meziročně zvýšily se o 232 procent na 44,2 miliardy korun. Za obsluhu státního dluhu stát vydal 16,4 miliardy korun, dvojnásobek proti loňsku.Kapitálové výdaje státního rozpočtu meziročně vzrostly o 20 miliard na 36,1 miliardy korun. Na financování dopravní infrastruktury směřovalo 13,9 miliardy korun, na zajištění realizace programu Nová zelená úsporám 4,1 miliardy korun.Podle schváleného rozpočtu by měl stát letos hospodařit s příjmy 1,93 bilionu korun a výdaji 2,22 bilionu korun. Deficit by měl být 295 miliard korun. Loni skončil rozpočet ve schodku 360,4 miliardy korun.
