Ministerstvo financí od července zruší 77 z 201 územních pracovišť finančních úřadů. Z toho 56 budou pracoviště, která už nyní fungovala v omezeném režimu. Odborní pracovníci rušených úřadů se přesunou do jiných lokalit. Ministerstvo neupřesnilo, zda bude rozhodnutí znamenat i propouštění. Opozice rozhodnutí ministerstva kritizuje. Části starostů dotčených obcí rušení finančních úřadů vadí, jiní v něm nevidí problém.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) krok přispěje k větší efektivitě Finanční správy. Stát podle něj v příštích třech letech ušetří až 150 milionů korun. Dostupnost a kvalita služeb finančních úřadů podle Stanjury zůstane zachována.
Finanční správa chce posilovat roli elektronické komunikace s veřejností. V době podávání přiznání k dani z příjmu a k dani z nemovitých věcí také nabídne lidem více výjezdů do obcí, v nichž pracoviště finančních úřadů nejsou. V případě zájmu poskytne Finanční správa obecním úřadům tištěné formuláře daňových přiznání.
Opozice považuje rušení finančních úřadů za pokračování rozvratu služeb státu. Podle poslance SPD Jana Hrnčíře se dá očekávat, že s povinným zřízením datových schránek všem živnostníkům bude třeba méně úředníků na zpracování daňových přiznání, ale některé agendy pro občany nemůže nahradit konzultace po telefonu. „Typicky třeba velmi složitá administrace daně z nemovitostí, jejíž výpočet je pro většinu lidí nesrozumitelný,“ sdělil ČTK.
Předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová považuje rozhodnutí za nekoncepční, podle ní chybí analýza dopadů rušení poboček. „Veřejné služby budou opět méně dostupné a vzdálené občanům,“ konstatovala s tím, že krok zkomplikuje život především na venkově. Podle ní Finanční správa nepokročila v digitalizaci natolik, aby bylo možné pracoviště rušit.
Ministerstvo financí od července zruší 77 z 201 územních pracovišť finančních úřadů. Z toho 56 budou pracoviště, která už nyní fungovala v omezeném režimu. Odborní pracovníci rušených úřadů se přesunou do jiných lokalit. Ministerstvo neupřesnilo, zda bude rozhodnutí znamenat i propouštění. Opozice rozhodnutí ministerstva kritizuje. Části starostů dotčených obcí rušení finančních úřadů vadí, jiní v něm nevidí problém.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury krok přispěje k větší efektivitě Finanční správy. Stát podle něj v příštích třech letech ušetří až 150 milionů korun. Dostupnost a kvalita služeb finančních úřadů podle Stanjury zůstane zachována.
Finanční správa chce posilovat roli elektronické komunikace s veřejností. V době podávání přiznání k dani z příjmu a k dani z nemovitých věcí také nabídne lidem více výjezdů do obcí, v nichž pracoviště finančních úřadů nejsou. V případě zájmu poskytne Finanční správa obecním úřadům tištěné formuláře daňových přiznání.
Opozice považuje rušení finančních úřadů za pokračování rozvratu služeb státu. Podle poslance SPD Jana Hrnčíře se dá očekávat, že s povinným zřízením datových schránek všem živnostníkům bude třeba méně úředníků na zpracování daňových přiznání, ale některé agendy pro občany nemůže nahradit konzultace po telefonu. „Typicky třeba velmi složitá administrace daně z nemovitostí, jejíž výpočet je pro většinu lidí nesrozumitelný,“ sdělil ČTK.
Předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová považuje rozhodnutí za nekoncepční, podle ní chybí analýza dopadů rušení poboček. „Veřejné služby budou opět méně dostupné a vzdálené občanům,“ konstatovala s tím, že krok zkomplikuje život především na venkově. Podle ní Finanční správa nepokročila v digitalizaci natolik, aby bylo možné pracoviště rušit.
Ministerstvo financí od července zruší 77 z 201 územních pracovišť finančních úřadů. Z toho 56 budou pracoviště, která už nyní fungovala v omezeném režimu. Odborní pracovníci rušených úřadů se přesunou do jiných lokalit. Ministerstvo neupřesnilo, zda bude rozhodnutí znamenat i propouštění. Opozice rozhodnutí ministerstva kritizuje. Části starostů dotčených obcí rušení finančních úřadů vadí, jiní v něm nevidí problém.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) krok přispěje k větší efektivitě Finanční správy. Stát podle něj v příštích třech letech ušetří až 150 milionů korun. Dostupnost a kvalita služeb finančních úřadů podle Stanjury zůstane zachována.
Finanční správa chce posilovat roli elektronické komunikace s veřejností. V době podávání přiznání k dani z příjmu a k dani z nemovitých věcí také nabídne lidem více výjezdů do obcí, v nichž pracoviště finančních úřadů nejsou. V případě zájmu poskytne Finanční správa obecním úřadům tištěné formuláře daňových přiznání.
Opozice považuje rušení finančních úřadů za pokračování rozvratu služeb státu. Podle poslance SPD Jana Hrnčíře se dá očekávat, že s povinným zřízením datových schránek všem živnostníkům bude třeba méně úředníků na zpracování daňových přiznání, ale některé agendy pro občany nemůže nahradit konzultace po telefonu. "Typicky třeba velmi složitá administrace daně z nemovitostí, jejíž výpočet je pro většinu lidí nesrozumitelný," sdělil ČTK.
Předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová považuje rozhodnutí za nekoncepční, podle ní chybí analýza dopadů rušení poboček. "Veřejné služby budou opět méně dostupné a vzdálené občanům," konstatovala s tím, že krok zkomplikuje život především na venkově. Podle ní Finanční správa nepokročila v digitalizaci natolik, aby bylo možné pracoviště rušit.
