V době, kdy země bojuje za svou obranu ve válce, která zabila desítky tisíc lidí a zdevastovala její ekonomiku, se připravuje na prodej velkých státních firem za nízké ceny. Cílem je posílit rozpočet závislý na pomoci a ukončit desetiletí trvající postkomunistické dědictví korupce a špatného hospodaření, které podlomilo ekonomiku.
Pokud se zákonodárci dohodnou na změnách na zasedání plánovaném na začátek května, mohl by Kyjev v nejlepším případě získat více než 400 milionů dolarů prodejem podniků od výrobce hnojiv přes veřejné služby, hutě až po výrobce inzulínu. Dalších 190 milionů dolarů by mohl získat z pronájmu zemědělské půdy, uvedl v rozhovoru Rustem Umerov, šéf Fondu státního majetku.
„Existují rozvíjející se trhy a nouzový trh, a jako nouzový trh jsme jediní svého druhu,“ řekl minulý týden ve své kanceláři v Kyjevě. I když si je vědom toho, že většina investorů by si nedokázala představit, že by vložila peníze do země, která je pod útokem, těm „odvážným“, kteří o Ukrajině uvažují, vzkazuje, že „by to pro vás v budoucnu měl být 20násobný příběh“.
Potřeba naléhavosti je přinejmenším trojí.
Za prvé, Ukrajina musí pomoci financovat své válečné úsilí a udržet instituce závislé na zahraniční pomoci nad vodou. Za druhé, kapitálové injekce a revize managementu ve státních podnicích mohou pomoci oživit ekonomiku. A konečně, podniky v bilanci fondu, z nichž většina byla vybudována v polovině minulého století, rychle ztrácejí hodnotu.
„Pokud je letos neprodáme, pak příští rok bude jejich jedinou hodnotou nemovitost a v dalším roce už jen pozemek, na kterém stojí,“ řekl Umerov.
Jednačtyřicetiletý Umerov je osmou osobou, která se ujala vedení Fondu státního majetku od takzvané revoluce důstojnosti, která v roce 2014 svrhla proruskou vládu Viktora Janukovyče.
Je to náročná práce. Žádnému z jeho předchůdců se nepodařilo dosáhnout cíle, kterým byl prodej velkých částí státem řízené ekonomiky. Dva zemřeli údajnou sebevraždou, zatímco bývalý předseda je vyšetřován kvůli obvinění ze zpronevěry, které popírá.
Ruská invaze to ještě ztížila. Téměř každý Ukrajinec ztratil při násilnostech přítele, příbuzného nebo někoho jiného, koho zná. Válka vyhnala z domovů více než čtvrtinu ze 40 milionů obyvatel země a zničila celá odvětví hospodářství tím, že zlikvidovala výrobce v okupovaných oblastech, jako je východní Donbas a přístavní město Mariupol.
Zatímco vláda očekává, že letos získá z prodeje státních podniků 6 miliard hřiven (162 milionů dolarů), Umerov uvedl, že by mohl získat čtyřikrát více, pokud se podaří uskutečnit plány prodeje a pronájmu.
To však závisí na zákonodárcích, kteří musí nejprve schválit legislativu, jež obnoví privatizaci velkých podniků a umožní fondu konsolidovat státní zemědělskou půdu, která by mohla být pronajata. Zákonodárci jsou obecně rozděleni do dvou skupin na ty, kteří chtějí prodat vše, a na ty, kteří nechtějí, řekl.
Pokud parlament zákony prosadí – což Umerov a jeho kolegové z fondu očekávají – měly by podle něj nejpozději ve třetím čtvrtletí začít pracovat společnosti, jako je výrobce čpavku Odesky Pryportovyi Zavod, výrobce titanu United Mining a Záporožský titan-hořčíkový závod, výrobce inzulínu Indar a výrobce elektřiny Centrenergo PJSC.
Zdroj: Getty Images
Pokud sněmovna zákony neprosadí, alternativou by podle něj bylo přejít na společné podniky s jinými státními společnostmi, aby se snížila zátěž veřejných financí.
Dalším zdrojem potenciálních příjmů je konfiskace společností s vazbami na Rusko na Ukrajině, dodal. Jedním z příkladů je Ruskem kontrolovaná JSC Sense Bank, jeden z největších ukrajinských věřitelů, jehož znárodnění vláda zvažuje.
Navzdory bezprecedentním překážkám má Ukrajina podle Umerova ještě jednu výhodu: solidaritu investorů a spojenců, kteří chtějí zemi podpořit při vytlačování Ruska z jejího území.
„Většina investorů, se kterými jsem mluvil – jedná se o firemní a institucionální investory – říkala, že pro ně ukrajinský trh není vůbec atraktivní,“ řekl. „Ale z hlediska spravedlnosti, z hlediska touhy podpořit Ukrajinu, je to tak.“
Ukrajina hledá investory, kteří by si troufli vsadit na to, že ruskou invazi odrazí jednoduchým způsobem: Vysoké riziko může přinést vysokou odměnu.
V době, kdy země bojuje za svou obranu ve válce, která zabila desítky tisíc lidí a zdevastovala její ekonomiku, se připravuje na prodej velkých státních firem za nízké ceny. Cílem je posílit rozpočet závislý na pomoci a ukončit desetiletí trvající postkomunistické dědictví korupce a špatného hospodaření, které podlomilo ekonomiku.
Pokud se zákonodárci dohodnou na změnách na zasedání plánovaném na začátek května, mohl by Kyjev v nejlepším případě získat více než 400 milionů dolarů prodejem podniků od výrobce hnojiv přes veřejné služby, hutě až po výrobce inzulínu. Dalších 190 milionů dolarů by mohl získat z pronájmu zemědělské půdy, uvedl v rozhovoru Rustem Umerov, šéf Fondu státního majetku.
"Existují rozvíjející se trhy a nouzový trh, a jako nouzový trh jsme jediní svého druhu," řekl minulý týden ve své kanceláři v Kyjevě. I když si je vědom toho, že většina investorů by si nedokázala představit, že by vložila peníze do země, která je pod útokem, těm "odvážným", kteří o Ukrajině uvažují, vzkazuje, že "by to pro vás v budoucnu měl být 20násobný příběh".
Potřeba naléhavosti je přinejmenším trojí.
Za prvé, Ukrajina musí pomoci financovat své válečné úsilí a udržet instituce závislé na zahraniční pomoci nad vodou. Za druhé, kapitálové injekce a revize managementu ve státních podnicích mohou pomoci oživit ekonomiku. A konečně, podniky v bilanci fondu, z nichž většina byla vybudována v polovině minulého století, rychle ztrácejí hodnotu.
Klesající hodnota
Zdroj: Getty Images
"Pokud je letos neprodáme, pak příští rok bude jejich jedinou hodnotou nemovitost a v dalším roce už jen pozemek, na kterém stojí," řekl Umerov.
Jednačtyřicetiletý Umerov je osmou osobou, která se ujala vedení Fondu státního majetku od takzvané revoluce důstojnosti, která v roce 2014 svrhla proruskou vládu Viktora Janukovyče.
Je to náročná práce. Žádnému z jeho předchůdců se nepodařilo dosáhnout cíle, kterým byl prodej velkých částí státem řízené ekonomiky. Dva zemřeli údajnou sebevraždou, zatímco bývalý předseda je vyšetřován kvůli obvinění ze zpronevěry, které popírá.
Ruská invaze to ještě ztížila. Téměř každý Ukrajinec ztratil při násilnostech přítele, příbuzného nebo někoho jiného, koho zná. Válka vyhnala z domovů více než čtvrtinu ze 40 milionů obyvatel země a zničila celá odvětví hospodářství tím, že zlikvidovala výrobce v okupovaných oblastech, jako je východní Donbas a přístavní město Mariupol.
Zatímco vláda očekává, že letos získá z prodeje státních podniků 6 miliard hřiven (162 milionů dolarů), Umerov uvedl, že by mohl získat čtyřikrát více, pokud se podaří uskutečnit plány prodeje a pronájmu.
To však závisí na zákonodárcích, kteří musí nejprve schválit legislativu, jež obnoví privatizaci velkých podniků a umožní fondu konsolidovat státní zemědělskou půdu, která by mohla být pronajata. Zákonodárci jsou obecně rozděleni do dvou skupin na ty, kteří chtějí prodat vše, a na ty, kteří nechtějí, řekl.
Pokud parlament zákony prosadí - což Umerov a jeho kolegové z fondu očekávají - měly by podle něj nejpozději ve třetím čtvrtletí začít pracovat společnosti, jako je výrobce čpavku Odesky Pryportovyi Zavod, výrobce titanu United Mining a Záporožský titan-hořčíkový závod, výrobce inzulínu Indar a výrobce elektřiny Centrenergo PJSC.
Zdroj: Getty Images
Pokud sněmovna zákony neprosadí, alternativou by podle něj bylo přejít na společné podniky s jinými státními společnostmi, aby se snížila zátěž veřejných financí.
Dalším zdrojem potenciálních příjmů je konfiskace společností s vazbami na Rusko na Ukrajině, dodal. Jedním z příkladů je Ruskem kontrolovaná JSC Sense Bank, jeden z největších ukrajinských věřitelů, jehož znárodnění vláda zvažuje.
Navzdory bezprecedentním překážkám má Ukrajina podle Umerova ještě jednu výhodu: solidaritu investorů a spojenců, kteří chtějí zemi podpořit při vytlačování Ruska z jejího území.
"Většina investorů, se kterými jsem mluvil - jedná se o firemní a institucionální investory - říkala, že pro ně ukrajinský trh není vůbec atraktivní," řekl. "Ale z hlediska spravedlnosti, z hlediska touhy podpořit Ukrajinu, je to tak."
