Čtvrtá průmyslová revoluce je tady. Co to znamená pro náš způsob práce?

Společenským dobrem zde tedy myslíme jedinečnou schopnost nerušivé tvorby inovovat nové trhy, aniž by způsobila sociální škody v podobě zavřených podniků, ztracených pracovních míst a zraněných komunit, k nimž dochází, když je tvorba trhu spojena s jeho destrukcí.Rostoucí význam překonání tohoto kompromisu podtrhuje jeden z hlavních důvodů, proč se domníváme, že význam nerušivé tvorby v budoucnu pravděpodobně jen poroste. A proč si zodpovědní manažeři nemohou dovolit ji ignorovat. Druhý hlavní důvod spočívá ve čtvrté průmyslové revoluci, která je před námi.POROZUMĚNÍ ČTVRTÉ PRŮMYSLOVÉ REVOLUCIAčkoli se o průmyslové revoluci často uvažuje jako o jediné kontinuální události, lze ji lépe chápat jako čtyři postupné revoluce nebo změny paradigmat. První z nich, která začala na konci 18. století, byla poháněna mechanizací a parním pohonem. Druhá, v 19. století, byla podpořena masovou výrobou, elektřinou a montážní linkou. Třetí, která proběhla ve 20. století, přinesla počítače, automatizaci a informační technologie.Čtvrtá průmyslová revoluce, kterou právě zažíváme, zahrnuje nástup a konvergenci exponenciálních technologií – od umělé inteligence a chytrých strojů až po robotiku, blockchain a virtuální realitu – které již ovlivňují způsob našeho života. Kdykoli se například zeptáte Siri na adresu restaurace nebo požádáte Alexu, aby zavolala vaší matce, používáte umělou inteligenci, ať už si to uvědomujete, nebo ne.Všechny tyto nové technologie jsou na cestě k tomu, aby způsobily větší skok v produktivitě, než jaký jsme kdy zažili. A s tímto skokovým zvýšením produktivity budou přicházet stále nižší náklady a vyšší efektivita. Což je dobře. Vyšší produktivita a nižší náklady by se teoreticky měly promítnout do skokového zvýšení volného příjmu nebo zvýšení kupní síly každého vydělaného dolaru. Což je dvojnásobně dobré. Jenže to má háček.Aby si lidé mohli koupit toto zboží a služby za nižší ceny a užívat si slibované vyšší životní úrovně, kterou jim v minulosti přinesla produktivita, je samozřejmé, že musí mít práci a solidní příjem. Bez nich, bez ohledu na to, jak efektivní, levné a kvalitní zboží a služby se díky technologickému pokroku stanou, nebudou mít lidé prostředky na jejich nákup. A pokud si je lidé nemohou koupit, stává se dlouhodobě zavedený vztah mezi vyšší produktivitou a rostoucí životní úrovní iluzorním.Chcete využít této příležitosti?DVOJSEČNÁ ZBRAŇV tom spočívá dvojsečná zbraň čtvrté průmyslové revoluce. Přestože se předpokládá, že inteligentní stroje a umělá inteligence přinesou nepředstavitelnou efektivitu, budou stále více nahrazovat širokou škálu stávajících lidských pracovních míst. Ačkoli historicky vždy existovala pracovní místa pro lidské bytosti prostřednictvím technologických revolucí, nikdy jsme neměli technologickou revoluci, která by byla schopna vytlačit tolik lidských bytostí a tolik lidské mozkové kapacity jako ta, kterou právě procházíme.Podle zprávy společnosti Oxford Economics, která se zabývá globálními prognózami a kvantitativní analýzou, se očekává, že chytré stroje v příštím desetiletí nahradí přibližně 20 milionů pracovních míst ve výrobě po celém světě, včetně více než 1,5 milionu v USA. Další studie předpovídají, že chytré stroje, robotika, umělá inteligence, technologie blockchain, 3D tisk a automatizace v příštích desetiletích ohrozí 20 až 40 % stávajících pracovních míst.Zpráva Brookingsova institutu uvádí, že 25 % amerických pracovníků bude v nadcházejících desetiletích vystaveno „vysokému riziku“ a hrozí jim, že budou vysídleni. To znamená, že přibližně 36 milionů pracovních míst je ohroženo zrušením a dalších 52 milionů – 36 % – čelí „střednímu riziku“ přesunu. Závěr všech těchto studií je, že můžeme očekávat vysokou míru dislokace a velké uvolnění pracovních sil, zejména v přechodných letech, kdy se ekonomika přizpůsobí nové realitě.Chudáci zaměstnanci nižší a střední třídy, říkáte si. Ale stejně tak jsou ohrožena i špičková pracovní místa, protože umělá inteligence a chytré stroje dosahují lidské výkonnosti. Nemusíte se dívat do budoucnosti, abyste to viděli. Vezměte si elitní sektor investování na Wall Street. Již nyní velké investiční společnosti nahrazují zaměstnance počítačovými algoritmy pro obchodování s akciemi, které je daleko překonávají. Očekává se, že v příštím desetiletí finanční instituce nahradí 10 % své lidské pracovní síly, přičemž přibližně 35 % těchto pracovních míst bude v oblasti správy peněz. A vezměme si novinářskou práci, kde roboti začali psát zprávy o ekonomických trendech a automatizace se nyní dokonce používá k vytváření volebního a sportovního zpravodajství a k tvorbě stravitelných článků z finančních zpráv.Podívejte se na stomatologii. V roce 2017 robotický zubař v Číně bez zásahu člověka úspěšně implantoval ženě do úst zuby vytištěné na 3D tiskárně za méně než hodinu. Jen o čtyři roky dříve studie Oxfordské univerzity označila zubaře a ortodontisty za jedny z nejbezpečnějších profesí vůči inteligentním robotům. A výzkumníci zabývající se ochranou divoké přírody, kteří mají na starosti sledování ohrožených druhů, jsou na nejlepší cestě stát se sami ohroženými. Stále častěji je nahrazují drony, které pořizují záběry, jež následně analyzují systémy strojového učení, aby mohly sledovat populace a pohyb ohrožených druhů.Výzkumné práce uvádějí, že umělá inteligence je v některých ohledech dokonce přesnější než vyškolení radiologové při odhalování rakoviny plic, nejčastější příčiny úmrtí na rakovinu v USA, a při odhalování rakoviny prsu, nejčastější formy rakoviny u žen. Ve studii o rakovině plic, publikované v časopise Nature Medicine, si algoritmus hlubokého učení vedl s 94,4% přesností při odhalování rakoviny, o které lékaři již věděli, že je přítomna. Výkon umělé inteligence byl podobný jako u lékařů, když měli radiologové k dispozici doplňující informace v podobě tomografických snímků.Pokud však dodatečné údaje nebyly k dispozici, umělá inteligence dokázala překonat lékaře s o 11 % nižším počtem falešně pozitivních a o 5 % nižším počtem falešně negativních výsledků. Ve studii o rakovině prsu, která využívala společnost DeepMind a byla publikována v časopise Nature, se ukázalo, že aplikovaná umělá inteligence dokáže odhalit rakovinu prsu lépe než lékaři; systém umělé inteligence dokázal snížit počet falešně negativních mamogramů o 5,7 % v USA, kde odečty obvykle provádí pouze jeden radiolog. Společnost DeepMind také vytvořila program, který si při odhalování příznaků více než 50 očních chorob vede stejně dobře jako nejlepší lékařští odborníci.Systémy automatizovaného rozhodování založené na strojovém učení budou zodpovědné za úkoly, jako je sepisování smluv, schvalování úvěrů, oceňování nemovitostí, rozhodování o přijetí zákazníka do společnosti a odhalování korupce a finanční kriminality – což jsou v současnosti převážně lidské úkoly. Stroje, které byly dříve považovány za součást průmyslové ekonomiky, stále více přebírají potenciálně velkou část dnešní ekonomiky, což má vážné důsledky pro velkou část moderní pracovní síly. Lidé se poprvé musí vyrovnat s krutým poznáním, že již nemají monopol na myšlení: stroje do nás zasahují zásadním a existenciálním způsobem.Díky technologickému vývoji má dnes řada velkých společností méně zaměstnanců než před dvaceti lety, a to i v případě, že jim rostou tržby. Například společnost Procter & Gamble zvýšila své tržby ze 40 miliard dolarů v roce 2000 na 67 miliard dolarů v roce 2018, ale ve stejném období snížila počet svých zaměstnanců ze 110 000 na 92 000. A přestože se tržby společnosti General Motors, kdysi světového krále automobilového průmyslu, snížily ze 166 miliard dolarů v roce 1998 na 147 miliard dolarů v roce 2018, což představuje pokles zhruba o 12 %, počet jejích zaměstnanců se ve stejném období snížil z 608 000 na 173 000 – úbytek o 71 %. Rozhodně se zdá, že produktivita uvolněná technologiemi snižuje potřebu pracovních sil napříč odvětvími. A to čtvrtá průmyslová revoluce ještě ani plně nezasáhla.Když firmy mohou vydělávat stále více peněz s menším počtem lidí, bude se mnoho lidí cítit stále méně důležitých. Firmy si však nemohou dovolit zaměstnávat neefektivní pracovníky, pokud je jejich cílem udržet si konkurenceschopnost. Volba, před kterou stojí, není mezi ochranou zaměstnanců a zaváděním nových technologií. Je to volba mezi modernizací a tím, že se stanou bezvýznamnými. A málokterá společnost si vybere bezvýznamnost – a ani bychom to po ní neměli chtít. Je k tomu důvod.Tlačení na podniky, aby chránily pracovníky, kteří již nejsou potřeba, je tlakem na to, aby byly neefektivní a globálně nekonkurenceschopné a nakonec se zmenšily nebo ukončily činnost, což by vedlo k ještě větší ztrátě pracovních míst a obrovské ztrátě sociálního dobra.V podstatě vstupujeme do nové éry, kdy účinnost technologického pokroku dosahuje bodu zlomu. Tyto vymoženosti budou stále více nahrazovat celou řadu lidských pracovních míst novou pracovní silou, jako jsou Alexa, Siri a Bixby, která nemusí kontrolovat sociální sítě, dostávat výplatu, brát si dovolenou, jíst, a dokonce ani odpočívat.