Dodávky ropy z Itálie pokryjí potřeby ČR, Mero dohodlo rozšíření ropovodu TAL

Dodávky ropy z Itálie pokryjí od roku 2025 potřeby České republiky, státní společnost Mero uzavřela dohodu s konsorciem firmy TAL na rozšíření Transalpinského ropovodu (TAL). Skončí tím závislost země na ruské ropě. Při dnešní návštěvě centrálního tankoviště ropy v Nelahozevsi na Mělnicku to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Projekt za 1,6 miliardy korun podle Fialy zvýší od začátku uvedeného roku kapacity ropovodu pro Česko o čtyři miliony tun ropy ročně, do země tak bude možné ropovodem dodat až osm milionů tun za rok. Náklady na rozšíření ropovodu zaplatí Mero. Ropovodem TAL proudí ropa z italského Terstu do bavorského Ingolstadtu, odkud pokračuje do Česka ropovodem IKL. Další část ropy Česko nyní čerpá ropovodem Družba z Ruska. "Tímto zásadním krokem se zbavíme závislosti na ruské ropě. Projekt TAL-PLUS by měl být dokončen už příští rok, tedy předtím, než začne platit zákaz dovozu ruské ropy, jehož odklad jsme právě z důvodu potřeby navýšení kapacity v ropovodu TAL vyjednali," uvedl Fiala. Smlouvu podnik s podílníky TAL podepsal v pondělí. Mero má podle ředitele Jaroslava Pantůčka v příštích měsících a letech zajistit technické úpravy a modernizaci částí ropovodu, aby bylo možné jeho rozšíření. Firma se na tom dohodla s dalšími spolupodílníky ropovodu. "Projekt TAL-PLUS zásadně posiluje energetickou bezpečnost České republiky a zajišťuje jí nezávislost na ruské ropě," řekl Pantůček. Mero tím podle něj zároveň posílí svou pozici na evropském energetickém trhu. Společnost počítá s investicemi 1,3 až 1,6 miliardy korun. Veškeré náklady bude podle Pantůčka hradit Mero, státu by tak žádné finanční závazky vzniknout neměly. V současnosti se podle firmy posuzují nabídky na dodavatele klíčových komponentů, zároveň pokračují projektové práce a upřesňování harmonogramu. Rozšíření ropovodu bude podle Pantůčka spočívat v zesílení proudění ropy v potrubí. Práce tak budou zahrnovat posílení čerpadel a dalších technických zařízení, což má urychlit průtok ropy. Další možné investice v budoucnu budou podle šéfa Mera záviset na typu ropy, kterým budou chtít tuzemské rafinérie nahradit ruskou ropu. Podle toho by následně Mero mohlo rozhodnout o stavbě dalšího tanku, což by podle Pantůčka vyšlo na další půl až tři čtvrtě miliardy korun. Jako velmi dobrou zprávu pro českou ekonomiku okomentoval dohodu generální ředitel koncernu PKN Orlen Daniel Obajtek. "Navýšení kapacity ropovodu TAL je zcela zásadní pro přechod ke zpracovávání neruské ropy, čímž bude významně posílena stabilita a bezpečnost Česka. My nyní připravujeme technologickou rekonfiguraci litvínovské rafinérie tak, abychom v ní mohli zpracovávat od okamžiku zkapacitnění tohoto ropovodu pouze neruskou ropu," řekl Obajtek. Společnost Orlen Unipetrol, která patří do koncernu, v Česku provozuje rafinérie v Litvínově a v Kralupech nad Vltavou. Rozšíření kapacity ropovodu TAL dnes probíral na schůzce místopředsedou polské vlády Jackem Sasinem a šéfem PKN Orlen Obajtkem český ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN). Podle něj se všichni shodli na tom, že projekt je důležitý pro zajištění náhradních dodávek za ropu z Ruska. Dalším tématem dnešního jednání byl také plynovod Stork II, který má pomoci zajistit náhradní dodávky plynu. V roce 2022 přiteklo do rafinérií v Česku 7,4 milionu tun ropy, z toho 56 procent bylo z Ruska. Další část dodávek ropy do Česka zajišťuje ropovod IKL z Německa, který navazuje na ropovod TAL. Přes IKL je možné dopravit až 11 milionů tun ropy ročně, takové využití však nyní neumožňuje vytížení aktuálních kapacit ropovodu TAL. Mero od roku 2012 vlastní pětiprocentní podíl na ropovodu TAL. Dalšími podílníky jsou společnosti OMV, Shell, ENI, C-Blue, Exxon, Connoco a Total. Jediným vlastníkem Mera je prostřednictvím ministerstva financí stát. Firma je vlastníkem a provozovatelem české části ropovodu Družba a ropovodu IKL. Oba ropovody vstupují do Centrálního tankoviště ropy u Nelahozevsi, kde společnost vybudovala 17 ropných nádrží se skladovací kapacitou téměř 1,7 milionu metrů krychlových.