Den daňové svobody v ČR připadá letos podle výpočtů Liberálního institutu na 13. června, loni to bylo 17. června. Češi tak budou letos na stát pracovat 163 dní, tedy o čtyři dny méně než loni. Informoval o tom dnes Liberální institut, který od roku 2000 den daňové svobody počítá. Jako den daňové svobody se označuje pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občana. Do té doby jeho příjem připadá státu.
„Ve dvou letech koronavirové pandemie zažila ČR dva daňově nejméně svobodné roky a bohužel jsme se posunuli do ‚nového normálu‘ velkých vládních výdajů a velkých schodků veřejných rozpočtů. Vláda fiskální situaci zdědila a vina tedy neleží zcela na ní. Lze ji částečně pochválit, že Den daňové svobody se posouvá zpět k začátku roku, což by se mělo potvrdit v dalších letech, pokud Parlament přijme aspoň část úsporného balíčku,“ uvedl dnes ředitel institutu Martin Pánek.
Liberální institut pro výpočet Dne daňové svobody používá metodiku zaměřenou na výdajovou stranu veřejných financí. Jsou to totiž právě výdaje, které je nutné financovat daňovými příjmy a které, v případě deficitních rozpočtů, determinují i nutnost splácet v budoucnu dluh.
Nejdříve daňovou svobodu letos přivítali již tradičně v Irsku (19. března) a poté ve Švýcarsku (9. května). Tento týden ji oslaví v Izraeli (17. května) a ve Spojených státech (18. května). Naopak nejdéle si na ni počkají také již tradičně ve Francii (30. července), v Belgii (23. července) a ve Finsku (21. července). Průměr zemí OECD oproti pandemickým letům klesl o dva týdny a je o týden dříve než v ČR (6. června).
„V předchozích ročnících Dne daňové svobody, dávno před pandemií a válkou, jsme varovali, že české veřejné finance potřebují reformu a že trvalé schodky způsobí to, že v krizi nebude kde brát. Také jsme upozorňovali, že v situaci nízkých úrokových měr se na dluh žije snadno, ale že tato situace nebude trvat věčně. Poslední roky nám daly za pravdu a je pozitivní, že si toho všímá i vláda, ale je třeba učinit ještě razantnější kroky,“ dodal Pánek.
Den daňové svobody v ČR připadá letos podle výpočtů Liberálního institutu na 13. června, loni to bylo 17. června. Češi tak budou letos na stát pracovat 163 dní, tedy o čtyři dny méně než loni. Informoval o tom dnes Liberální institut, který od roku 2000 den daňové svobody počítá. Jako den daňové svobody se označuje pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občana. Do té doby jeho příjem připadá státu.
„Ve dvou letech koronavirové pandemie zažila ČR dva daňově nejméně svobodné roky a bohužel jsme se posunuli do ‚nového normálu‘ velkých vládních výdajů a velkých schodků veřejných rozpočtů. Vláda fiskální situaci zdědila a vina tedy neleží zcela na ní. Lze ji částečně pochválit, že Den daňové svobody se posouvá zpět k začátku roku, což by se mělo potvrdit v dalších letech, pokud Parlament přijme aspoň část úsporného balíčku,“ uvedl dnes ředitel institutu Martin Pánek.
Liberální institut pro výpočet Dne daňové svobody používá metodiku zaměřenou na výdajovou stranu veřejných financí. Jsou to totiž právě výdaje, které je nutné financovat daňovými příjmy a které, v případě deficitních rozpočtů, determinují i nutnost splácet v budoucnu dluh.
Nejdříve daňovou svobodu letos přivítali již tradičně v Irsku a poté ve Švýcarsku . Tento týden ji oslaví v Izraeli a ve Spojených státech . Naopak nejdéle si na ni počkají také již tradičně ve Francii , v Belgii a ve Finsku . Průměr zemí OECD oproti pandemickým letům klesl o dva týdny a je o týden dříve než v ČR .
„V předchozích ročnících Dne daňové svobody, dávno před pandemií a válkou, jsme varovali, že české veřejné finance potřebují reformu a že trvalé schodky způsobí to, že v krizi nebude kde brát. Také jsme upozorňovali, že v situaci nízkých úrokových měr se na dluh žije snadno, ale že tato situace nebude trvat věčně. Poslední roky nám daly za pravdu a je pozitivní, že si toho všímá i vláda, ale je třeba učinit ještě razantnější kroky,“ dodal Pánek.
Den daňové svobody v ČR připadá letos podle výpočtů Liberálního institutu na 13. června, loni to bylo 17. června. Češi tak budou letos na stát pracovat 163 dní, tedy o čtyři dny méně než loni. Informoval o tom dnes Liberální institut, který od roku 2000 den daňové svobody počítá. Jako den daňové svobody se označuje pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občana. Do té doby jeho příjem připadá státu.
"Ve dvou letech koronavirové pandemie zažila ČR dva daňově nejméně svobodné roky a bohužel jsme se posunuli do 'nového normálu' velkých vládních výdajů a velkých schodků veřejných rozpočtů. Vláda fiskální situaci zdědila a vina tedy neleží zcela na ní. Lze ji částečně pochválit, že Den daňové svobody se posouvá zpět k začátku roku, což by se mělo potvrdit v dalších letech, pokud Parlament přijme aspoň část úsporného balíčku," uvedl dnes ředitel institutu Martin Pánek.
Liberální institut pro výpočet Dne daňové svobody používá metodiku zaměřenou na výdajovou stranu veřejných financí. Jsou to totiž právě výdaje, které je nutné financovat daňovými příjmy a které, v případě deficitních rozpočtů, determinují i nutnost splácet v budoucnu dluh.
Nejdříve daňovou svobodu letos přivítali již tradičně v Irsku (19. března) a poté ve Švýcarsku (9. května). Tento týden ji oslaví v Izraeli (17. května) a ve Spojených státech (18. května). Naopak nejdéle si na ni počkají také již tradičně ve Francii (30. července), v Belgii (23. července) a ve Finsku (21. července). Průměr zemí OECD oproti pandemickým letům klesl o dva týdny a je o týden dříve než v ČR (6. června).
"V předchozích ročnících Dne daňové svobody, dávno před pandemií a válkou, jsme varovali, že české veřejné finance potřebují reformu a že trvalé schodky způsobí to, že v krizi nebude kde brát. Také jsme upozorňovali, že v situaci nízkých úrokových měr se na dluh žije snadno, ale že tato situace nebude trvat věčně. Poslední roky nám daly za pravdu a je pozitivní, že si toho všímá i vláda, ale je třeba učinit ještě razantnější kroky," dodal Pánek.
