Pražskou burzu znovu táhly nahoru akcie ČEZ, které se přiblížily hranici 1200 Kč
Stejně jako v předchozích dvou dnech ho nahoru táhly rostoucí akcie energetické společnosti ČEZ. Jejich hodnota se těsně přiblížila hranici 1200 Kč za akcii. Dařilo se i emisím Komerční banky nebo Moneta Money Bank, naopak Erste Bank ztrácela. Vyplývá to z informací na webu burzy. Česká měna dnes mírně zpevnila k euru a oslabila k dolaru.
Dnešnímu obchodování opět vévodily akcie ČEZ, které obstaraly více než 70 procent z celkového objemu obchodů. „Po dnešním nárůstu o 1,62 procenta na 1190 Kč se titul znovu nachází ‚na dostřel‘ psychologické úrovně 1200 korun za akcii,“ uvedl makléř Wood & Company Vladimír Vávra.
Analytik Komerční banky Bohumil Trampota míní, že akcionáři firmy pravděpodobně opět spekulují nebo očekávají vysokou dividendu. ČEZ své hospodářské výsledky za první čtvrtletí zveřejní příští čtvrtek, navrhovanou výši dividendy by mohla podle Trampoty oznámit do konce května. Loňské výsledky podle analytika naznačují dividendu 117 korun, v optimistickém případě až 145 Kč.
Akcie Komerční banky dnes zakončily silnější o 0,58 procenta na hodnotě 692 korun. Cenné papíry Monety stouply o 0,13 procenta na 77,40 Kč. Akcie tabákové společnosti Philip Morris posílily o 0,56 procenta na 17.900 korun a pojišťovny VIG o 0,48 procenta na 628 korun. Cenné papíry nápojářské Kofoly během dneška stagnovaly na 245 Kč.
Akce Erste klesly o 2,2 procenta na 754,60 korun, emise zbrojovky Colt zlevnily o 0,17 procenta na 584 Kč.
Koruna dnes k euru posílila o čtyři haléře na 23,44 Kč/EUR, vůči dolaru si pohoršila o osm haléřů na 21,31 Kč/USD.
Odborníci se neshodují, zda by ČNB měla sazbami bojovat proti vlivu deficitu
Zdroj: Unsplash
Loňské vládní programy na podporu domácností a firem podle ekonomů zbrzdily pokles inflace v letošním roce. Centrální banka by dokázala proinflační vliv vládních deficitů přetlačit úrokovými sazbami, ovšem takový postup by zatížil ekonomiku dalšími náklady, řekl dnes ČTK ekonom České spořitelny Michal Skořepa. Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka by ale Česká národní banka (ČNB) měla volit takovou měnovou politiku, aby směřovala ke snížení inflace bez ohledu na další okolnosti. Guvernér ČNB Aleš Michl ve středu řekl, že za hlavní současný proinflační faktor považuje expanzivní rozpočtovou politiku.
„Vláda zbrzdila letošní pokles inflace řadou loni schválených programů podpory domácností, ať už šlo o jednorázový pětitisícový příspěvek pro rodiny s dětmi, takzvaný úsporný tarif, snížení daně z pohonných hmot a podobně. Proinflační efekt těchto programů spočíval v tom, že byly zbytečně plošné, protože přispívaly do rozpočtů i spoustě domácností, které takovou pomoc nijak zoufale nepotřebovaly,“ uvedl Skořepa, který je i členem Výboru pro rozpočtové prognózy.
„Striktně vzato jistě platí, že centrální banka dokáže sama stlačit inflaci k cíli dostatečně drsným zvýšením úrokových sazeb i v případě, že inflaci přiživují zbytečně masivní vládní deficity. Centrální banka je ovšem v takovém případě nucena kromě nerovnováhy v samotné ekonomice navíc překonávat i dopady nerovnováhy ve veřejných financích,“ uvedl Skořepa. „Ve vyspělé ekonomice by se podobné přetlačování hospodářských politik rozhodně objevovat nemělo, protože zatěžuje ekonomiku novými pokřiveními a náklady,“ doplnil.
Úvahy o potřebnosti rychle konsolidovat veřejné finance lze podle Skořepy vyjádřit diplomatičtěji, než to udělal ve středu Michl. „Ale samotná tato potřebnost je z mého pohledu zcela nepochybná,“ uzavřel Skořepa.
„Bývalo osvědčenou praxí, že měnová politika se neplete do práce vládě a její fiskální politice a na oplátku vláda respektuje politiku ČNB a nezávislost centrální banky. ČNB má zvolit takovou měnovou politiku, aby inflace směřovala k inflačnímu cíli za všech okolností, včetně stavu veřejných financí,“ uvedl k Michlovu vyjádření Marek. „Současná inflace je výsledkem více faktorů, pokud bude ovšem inflace výrazně převyšovat inflační cíl i v příštím roce, bude jednoznačným viníkem centrální banka, nikoli vláda,“ dodal.
Zdroj: Getty Images
ČNB na středečním jednání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, kde jsou od loňského června. Hlasování ale bylo těsné, stabilitu sazeb podpořili čtyři členové bankovní rady a tři byli pro růst sazeb o 0,25 procentního bodu. Michl na následné tiskové konferenci označil rozpočtové deficity za významný proinflační faktor. Pokud nevznikne důvěryhodný konsolidační balíček, bude podle něj ČNB nucena úrokové sazby zvýšit.
Premiér Petr Fiala (ODS) následně řekl, že by guvernér ČNB neměl na vládu házet vinu za vysokou inflaci. Kabinet podle něj na rozpočtové konsolidaci pracuje, balíček, který by snížil deficit o 70 miliard korun, chce představit v polovině května.
Česko se od loňska potýká s vysokou inflací, v březnu meziročně činila 15 procent. Země zároveň hospodaří s vysokými rozpočtovými schodky. Loni deficit dosáhl 360,4 miliardy korun, na letošek je schválený 295 miliard korun. Ke konci dubna byl deficit 200 miliard korun.
Pražskou burzu znovu táhly nahoru akcie ČEZ, které se přiblížily hranici 1200 Kč
Pražská burza znovu posílila, index PX dnes stoupl o 0,22 procenta na 1385,84 bodu. Stejně jako v předchozích dvou dnech ho nahoru táhly rostoucí akcie energetické společnosti ČEZ. Jejich hodnota se těsně přiblížila hranici 1200 Kč za akcii. Dařilo se i emisím Komerční banky nebo Moneta Money Bank, naopak Erste Bank ztrácela. Vyplývá to z informací na webu burzy. Česká měna dnes mírně zpevnila k euru a oslabila k dolaru.
Dnešnímu obchodování opět vévodily akcie ČEZ, které obstaraly více než 70 procent z celkového objemu obchodů. "Po dnešním nárůstu o 1,62 procenta na 1190 Kč se titul znovu nachází 'na dostřel' psychologické úrovně 1200 korun za akcii," uvedl makléř Wood & Company Vladimír Vávra.
Analytik Komerční banky Bohumil Trampota míní, že akcionáři firmy pravděpodobně opět spekulují nebo očekávají vysokou dividendu. ČEZ své hospodářské výsledky za první čtvrtletí zveřejní příští čtvrtek, navrhovanou výši dividendy by mohla podle Trampoty oznámit do konce května. Loňské výsledky podle analytika naznačují dividendu 117 korun, v optimistickém případě až 145 Kč.
Akcie Komerční banky dnes zakončily silnější o 0,58 procenta na hodnotě 692 korun. Cenné papíry Monety stouply o 0,13 procenta na 77,40 Kč. Akcie tabákové společnosti Philip Morris posílily o 0,56 procenta na 17.900 korun a pojišťovny VIG o 0,48 procenta na 628 korun. Cenné papíry nápojářské Kofoly během dneška stagnovaly na 245 Kč.
Akce Erste klesly o 2,2 procenta na 754,60 korun, emise zbrojovky Colt zlevnily o 0,17 procenta na 584 Kč.
Koruna dnes k euru posílila o čtyři haléře na 23,44 Kč/EUR, vůči dolaru si pohoršila o osm haléřů na 21,31 Kč/USD.
Odborníci se neshodují, zda by ČNB měla sazbami bojovat proti vlivu deficitu
Zdroj: Unsplash
Loňské vládní programy na podporu domácností a firem podle ekonomů zbrzdily pokles inflace v letošním roce. Centrální banka by dokázala proinflační vliv vládních deficitů přetlačit úrokovými sazbami, ovšem takový postup by zatížil ekonomiku dalšími náklady, řekl dnes ČTK ekonom České spořitelny Michal Skořepa. Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka by ale Česká národní banka (ČNB) měla volit takovou měnovou politiku, aby směřovala ke snížení inflace bez ohledu na další okolnosti. Guvernér ČNB Aleš Michl ve středu řekl, že za hlavní současný proinflační faktor považuje expanzivní rozpočtovou politiku.
"Vláda zbrzdila letošní pokles inflace řadou loni schválených programů podpory domácností, ať už šlo o jednorázový pětitisícový příspěvek pro rodiny s dětmi, takzvaný úsporný tarif, snížení daně z pohonných hmot a podobně. Proinflační efekt těchto programů spočíval v tom, že byly zbytečně plošné, protože přispívaly do rozpočtů i spoustě domácností, které takovou pomoc nijak zoufale nepotřebovaly," uvedl Skořepa, který je i členem Výboru pro rozpočtové prognózy.
"Striktně vzato jistě platí, že centrální banka dokáže sama stlačit inflaci k cíli dostatečně drsným zvýšením úrokových sazeb i v případě, že inflaci přiživují zbytečně masivní vládní deficity. Centrální banka je ovšem v takovém případě nucena kromě nerovnováhy v samotné ekonomice navíc překonávat i dopady nerovnováhy ve veřejných financích," uvedl Skořepa. "Ve vyspělé ekonomice by se podobné přetlačování hospodářských politik rozhodně objevovat nemělo, protože zatěžuje ekonomiku novými pokřiveními a náklady," doplnil.
Úvahy o potřebnosti rychle konsolidovat veřejné finance lze podle Skořepy vyjádřit diplomatičtěji, než to udělal ve středu Michl. "Ale samotná tato potřebnost je z mého pohledu zcela nepochybná," uzavřel Skořepa.
"Bývalo osvědčenou praxí, že měnová politika se neplete do práce vládě a její fiskální politice a na oplátku vláda respektuje politiku ČNB a nezávislost centrální banky. ČNB má zvolit takovou měnovou politiku, aby inflace směřovala k inflačnímu cíli za všech okolností, včetně stavu veřejných financí," uvedl k Michlovu vyjádření Marek. "Současná inflace je výsledkem více faktorů, pokud bude ovšem inflace výrazně převyšovat inflační cíl i v příštím roce, bude jednoznačným viníkem centrální banka, nikoli vláda," dodal.
Zdroj: Getty Images
ČNB na středečním jednání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, kde jsou od loňského června. Hlasování ale bylo těsné, stabilitu sazeb podpořili čtyři členové bankovní rady a tři byli pro růst sazeb o 0,25 procentního bodu. Michl na následné tiskové konferenci označil rozpočtové deficity za významný proinflační faktor. Pokud nevznikne důvěryhodný konsolidační balíček, bude podle něj ČNB nucena úrokové sazby zvýšit.
Premiér Petr Fiala (ODS) následně řekl, že by guvernér ČNB neměl na vládu házet vinu za vysokou inflaci. Kabinet podle něj na rozpočtové konsolidaci pracuje, balíček, který by snížil deficit o 70 miliard korun, chce představit v polovině května.
Česko se od loňska potýká s vysokou inflací, v březnu meziročně činila 15 procent. Země zároveň hospodaří s vysokými rozpočtovými schodky. Loni deficit dosáhl 360,4 miliardy korun, na letošek je schválený 295 miliard korun. Ke konci dubna byl deficit 200 miliard korun.
