Dvanáct procent Čechů má nyní úspory nebo investice ve výši alespoň desetinásobku měsíčních příjmů domácnosti a lze tak u nich předpokládat, že odejdou s odpovídající finanční rezervou do důchodu. Žádnou dlouhodobou rezervu aktuálně k dispozici nemá 27 procent lidí a každý pátý Čech si ji ani nesnaží vytvořit. Vyplývá to z průzkumu České spořitelny, projektu Evropa v datech a agentury Ipsos mezi 2005 respondentů.
Průzkum odhalil, že 60 procent lidí, kteří nemají dlouhodobou rezervu, si v minulosti peníze šetřilo, i když třeba jen krátkodobě. Jejich finanční situace se ale zhoršila a peníze na spoření jim nezbývají. Čtyři pětiny lidí, kteří si v současnosti nevytváří dlouhodobou rezervu, tak činí kvůli nedostatečnému příjmu či příliš vysokým výdajům.
„To zapadá do celkového obrázku ekonomického vývoje Česka v posledních letech, kdy nebývale vysoká inflace výrazně zvyšuje spotřební výdaje obyvatel. Vývoj mezd nedokáže tento trend zdaleka kopírovat a dochází k celkovému reálnému propadu mezd, a tedy i příjmů velké části obyvatel,” uvedla ekonomka ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR Kamila Fialová.
Česko zaostává za unijním průměrem. V roce 2021 měly české domácnosti podle údajů Eurostatu naspořeno průměrně 187 procent disponibilního ročního příjmu. Průměr za celou EU činí 288 procent. Češi tak mají úspor méně než třeba Němci, Rakušané či Maďaři, na druhou stranu předčí mnohé Východoevropany.
České domácnosti si současně z makroekonomického pohledu uspoří 19 procent ročního disponibilního příjmu, což mírně převyšuje evropský průměr. Problém tak zřejmě není v tom, že by lidé v tuzemsku málo šetřili, spíše se ve srovnání se zahraničím potýkají s nižšími příjmy.
Dvě třetiny domácností mají dlouhodobou rezervu a jsou schopny určit její přibližnou výši. Necelé pětině z nich dlouhodobé úspory pokryjí méně než jeden pravidelný měsíční příjem a přibližně polovině pokryjí méně než tři měsíční příjmy.
Míra úspor českých domácností výrazně vzrostla v období pandemie koronaviru. Do této doby činila v průměru 12 procent. V letech 2020 i 2021 se dostala na 19 procent, což byla čtvrtá nejvyšší úroveň v zemích EU. Unijní průměr v roce 2021 činil 17 procent. „Největší část příjmu si dokázaly odložit domácnosti v Irsku, Nizozemsku a Německu. Nejmenší naopak v Polsku. Za rok 2022 lze očekávat propad vlivem inflace a energetické krize, která rozpočty domácností výrazně ovlivnila,“ doplnila analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová.
Chcete využít této příležitosti?
Dvanáct procent Čechů má nyní úspory nebo investice ve výši alespoň desetinásobku měsíčních příjmů domácnosti a lze tak u nich předpokládat, že odejdou s odpovídající finanční rezervou do důchodu. Žádnou dlouhodobou rezervu aktuálně k dispozici nemá 27 procent lidí a každý pátý Čech si ji ani nesnaží vytvořit. Vyplývá to z průzkumu České spořitelny, projektu Evropa v datech a agentury Ipsos mezi 2005 respondentů.
Průzkum odhalil, že 60 procent lidí, kteří nemají dlouhodobou rezervu, si v minulosti peníze šetřilo, i když třeba jen krátkodobě. Jejich finanční situace se ale zhoršila a peníze na spoření jim nezbývají. Čtyři pětiny lidí, kteří si v současnosti nevytváří dlouhodobou rezervu, tak činí kvůli nedostatečnému příjmu či příliš vysokým výdajům.
„To zapadá do celkového obrázku ekonomického vývoje Česka v posledních letech, kdy nebývale vysoká inflace výrazně zvyšuje spotřební výdaje obyvatel. Vývoj mezd nedokáže tento trend zdaleka kopírovat a dochází k celkovému reálnému propadu mezd, a tedy i příjmů velké části obyvatel,” uvedla ekonomka ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR Kamila Fialová.
Česko zaostává za unijním průměrem. V roce 2021 měly české domácnosti podle údajů Eurostatu naspořeno průměrně 187 procent disponibilního ročního příjmu. Průměr za celou EU činí 288 procent. Češi tak mají úspor méně než třeba Němci, Rakušané či Maďaři, na druhou stranu předčí mnohé Východoevropany.
České domácnosti si současně z makroekonomického pohledu uspoří 19 procent ročního disponibilního příjmu, což mírně převyšuje evropský průměr. Problém tak zřejmě není v tom, že by lidé v tuzemsku málo šetřili, spíše se ve srovnání se zahraničím potýkají s nižšími příjmy.
Dvě třetiny domácností mají dlouhodobou rezervu a jsou schopny určit její přibližnou výši. Necelé pětině z nich dlouhodobé úspory pokryjí méně než jeden pravidelný měsíční příjem a přibližně polovině pokryjí méně než tři měsíční příjmy.
Míra úspor českých domácností výrazně vzrostla v období pandemie koronaviru. Do této doby činila v průměru 12 procent. V letech 2020 i 2021 se dostala na 19 procent, což byla čtvrtá nejvyšší úroveň v zemích EU. Unijní průměr v roce 2021 činil 17 procent. „Největší část příjmu si dokázaly odložit domácnosti v Irsku, Nizozemsku a Německu. Nejmenší naopak v Polsku. Za rok 2022 lze očekávat propad vlivem inflace a energetické krize, která rozpočty domácností výrazně ovlivnila,“ doplnila analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová.Chcete využít této příležitosti?
Dvanáct procent Čechů má nyní úspory nebo investice ve výši alespoň desetinásobku měsíčních příjmů domácnosti a lze tak u nich předpokládat, že odejdou s odpovídající finanční rezervou do důchodu. Žádnou dlouhodobou rezervu aktuálně k dispozici nemá 27 procent lidí a každý pátý Čech si ji ani nesnaží vytvořit. Vyplývá to z průzkumu České spořitelny, projektu Evropa v datech a agentury Ipsos mezi 2005 respondentů.
Průzkum odhalil, že 60 procent lidí, kteří nemají dlouhodobou rezervu, si v minulosti peníze šetřilo, i když třeba jen krátkodobě. Jejich finanční situace se ale zhoršila a peníze na spoření jim nezbývají. Čtyři pětiny lidí, kteří si v současnosti nevytváří dlouhodobou rezervu, tak činí kvůli nedostatečnému příjmu či příliš vysokým výdajům.
"To zapadá do celkového obrázku ekonomického vývoje Česka v posledních letech, kdy nebývale vysoká inflace výrazně zvyšuje spotřební výdaje obyvatel. Vývoj mezd nedokáže tento trend zdaleka kopírovat a dochází k celkovému reálnému propadu mezd, a tedy i příjmů velké části obyvatel,” uvedla ekonomka ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR Kamila Fialová.
Česko zaostává za unijním průměrem. V roce 2021 měly české domácnosti podle údajů Eurostatu naspořeno průměrně 187 procent disponibilního ročního příjmu. Průměr za celou EU činí 288 procent. Češi tak mají úspor méně než třeba Němci, Rakušané či Maďaři, na druhou stranu předčí mnohé Východoevropany.
České domácnosti si současně z makroekonomického pohledu uspoří 19 procent ročního disponibilního příjmu, což mírně převyšuje evropský průměr. Problém tak zřejmě není v tom, že by lidé v tuzemsku málo šetřili, spíše se ve srovnání se zahraničím potýkají s nižšími příjmy.
Dvě třetiny domácností mají dlouhodobou rezervu a jsou schopny určit její přibližnou výši. Necelé pětině z nich dlouhodobé úspory pokryjí méně než jeden pravidelný měsíční příjem a přibližně polovině pokryjí méně než tři měsíční příjmy.
Míra úspor českých domácností výrazně vzrostla v období pandemie koronaviru. Do této doby činila v průměru 12 procent. V letech 2020 i 2021 se dostala na 19 procent, což byla čtvrtá nejvyšší úroveň v zemích EU. Unijní průměr v roce 2021 činil 17 procent. "Největší část příjmu si dokázaly odložit domácnosti v Irsku, Nizozemsku a Německu. Nejmenší naopak v Polsku. Za rok 2022 lze očekávat propad vlivem inflace a energetické krize, která rozpočty domácností výrazně ovlivnila," doplnila analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová.
