V oteplujícím se světě se každou sekundu prodá 10 klimatizací

Horké země jsou stále teplejší a běžné letní teploty se stále častěji dostávají do nebezpečných oblastí. Země s mírným podnebím zažívají vlny veder, které byly dříve nemyslitelné.

Podle zprávy výzkumné skupiny Udržitelná energie pro všechny z roku 2022 je celosvětově ohroženo přibližně 1,2 miliardy chudých obyvatel venkova a měst, protože v současné době nemají přístup k chlazení, včetně chlazení a klimatizace. Mezitím je 2,4 miliardy lidí ze střední třídy „na hraně“ a kupují si cenově nejdostupnější chladicí zařízení, které je jim k dispozici, uvádí zpráva, bez ohledu na jeho účinnost.

Miliony lidí, kteří si kupují levné klimatizace, jsou sice rychlým řešením horka, ale zároveň komplikují přechod na novou energetiku. Větší množství klimatizací více zatěžuje místní zdroje energie a ohrožuje snahy o přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie. Chlazení bude totiž „v příštích třech desetiletích jedním z hlavních faktorů globální poptávky po elektřině“, uvedla Mezinárodní energetická agentura ve zvláštní zprávě z roku 2018. Organizace odhaduje, že do roku 2050 se každou sekundu prodá přibližně 10 nových klimatizačních zařízení.

V současné době se na chlazení prostor – ventilátory, odvlhčovače a klimatizace – spotřebuje ročně více než 2 000 terawatthodin (TWh) elektřiny, což podle IEA odpovídá dvaapůlnásobku celkové spotřeby elektřiny v Africe a přibližně 10 % celosvětové spotřeby. Na základě současných politik a cílů se tento objem do roku 2050 zvýší na 6 200 TWh, přičemž téměř 70 % tohoto nárůstu bude pocházet z poptávky po klimatizačních jednotkách v domácnostech.

V některých částech USA a na Blízkém východě může chlazení prostor v horkých dnech pokrýt více než dvě třetiny špičkové spotřeby elektřiny. Například v Saúdské Arábii představuje klimatizace 70 % celkové roční spotřeby elektřiny. Země, kde se očekává výrazný nárůst poptávky – zejména Indie, Čína a Indonésie – by musely instalovat velké množství drahých špičkových výkonů, aby pokryly očekávané potřeby chlazení.

Očekává se také, že do roku 2050 předstihne chlazení prostor spotřebiče jako největší jednotlivý uživatel elektřiny v budovách na světě. K tomu je podle IEA zapotřebí 2 500 gigawattů dodatečné kapacity, což odpovídá současné celkové kapacitě výroby energie v USA, Evropě a Indii dohromady.

Součástí problému je účinnost spotřebičů: Často se noví zájemci o klimatizaci zaměřují pouze na nákup cenově nejvýhodnějšího zařízení, které najdou. Podle IEA byla průměrná klimatizace prodávaná v roce 2018 méně než polovičně účinná než typický dostupný spotřebič a třetinově účinná než nejlepší nabízená technologie. Politiky, které by vyžadovaly nebo motivovaly lidi k nákupu účinnějších klimatizačních jednotek, by mohly snížit poptávku po energii o 45 % a snížit investice a provozní náklady na elektrickou síť o 3 biliony dolarů, zjistila IEA.

Mám zájem o více informací

Podle samostatného výzkumu Centra pro udržitelné chlazení na Birminghamské univerzitě však i v optimistickém scénáři, který předpokládá účinnější technologie chlazení, potřebná spotřeba energie pravděpodobně překročí odhady Mezinárodní agentury pro energii (IEA) pro oteplení světa maximálně o 2 °C. Pokud by všichni lidé na světě měli přístup k potřebnému chlazení – včetně chladniček na potraviny a léky a klimatizací v autech a domácnostech -, související poptávka po energii by podle Centra pro udržitelné chlazení do roku 2030 trojnásobně překročila odhady IEA.

Centrum pro udržitelné chlazení odhaduje, že k zajištění dostatečného množství chlazení, aby se lidé nekazily a potraviny a léky se nekazily, bude svět do roku 2050 potřebovat dalších 14 miliard chladicích zařízení, což je téměř čtyřikrát více než současných 3,6 miliardy.

Objem elektřiny, který by podle odhadů Centra byl potřebný k provozu všech těchto zařízení, odpovídá více než 80 % kapacity obnovitelných zdrojů, kterou IEA předpokládá pro rok 2050. Podle nejpesimističtějšího scénáře, pokud nebudou použity nové technologie zvyšující účinnost spotřebičů, by to mohlo být více než 100 %.

I tyto odhady vycházejí z (obecně bezpečného) předpokladu, že kapacita obnovitelných zdrojů energie bude nadále růst. Pokud se tak nestane, bude dopad milionů dalších klimatizačních jednotek mnohem větší: více než 2 metrické gigatuny (miliardy tun) ekvivalentu oxidu uhličitého ročně do roku 2030, a to i v případě, že klimatizační jednotky budou časem účinnější. To je více než veškeré emise EU v roce 2021.

Upozornění pro uživatele

Veškeré informace a materiály zveřejněné na internetových stránkách Burzovního Světa vycházejí z veřejně dostupných a důvěryhodných zdrojů. Při jejich zpracování je postupováno s odbornou péčí a cílem poskytovat čtenářům objektivní, aktuální a srozumitelné informace.

Obsah internetových stránek slouží výhradně k informačním a vzdělávacím účelům. Nepředstavuje individuální investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku či výzvu ke koupi nebo prodeji konkrétních finančních nástrojů. Veškeré názory, odhady, prognózy nebo očekávání uvedené v článcích vyjadřují informace dostupné v době jejich zveřejnění a mohou se v čase měnit.

Investování na kapitálových trzích je spojeno s rizikem. Hodnota investic může růst i klesat a návratnost investované částky není zaručena. Minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. Před přijetím jakéhokoli investičního rozhodnutí doporučujeme posoudit vlastní finanční situaci, investiční cíle a toleranci k riziku, případně využít služeb licencovaného poskytovatele investičních služeb.

Burzovní Svět nenese odpovědnost za investiční rozhodnutí učiněná na základě informací zveřejněných na těchto internetových stránkách.

Diskusní příspěvky a komentáře zveřejněné uživateli vyjadřují názory jejich autorů a nemusí odpovídat stanovisku provozovatele portálu.

Odesláním kontaktního formuláře nebo udělením příslušného souhlasu bere uživatel na vědomí, že může být kontaktován obchodním partnerem Burzovního Světa za účelem poskytnutí informací o investičních službách nebo finančních nástrojích. Podrobnosti o zpracování osobních údajů, využívání souborů cookies a obchodních partnerech jsou uvedeny v příslušných dokumentech dostupných na těchto internetových stránkách.

U jednotlivých článků mohou být uvedeny informace o použitých zdrojích, datu původní analýzy nebo datu, ke kterému se vztahují uvedené tržní údaje.

Oteplování světa zvyšuje potřebu udržet se v chladu. Horké země jsou stále teplejší a běžné letní teploty se stále častěji dostávají do nebezpečných oblastí. Země s mírným podnebím zažívají vlny veder, které byly dříve nemyslitelné. Podle zprávy výzkumné skupiny Udržitelná energie pro všechny z roku 2022 je celosvětově ohroženo přibližně 1,2 miliardy chudých obyvatel venkova a měst, protože v současné době nemají přístup k chlazení, včetně chlazení a klimatizace. Mezitím je 2,4 miliardy lidí ze střední třídy "na hraně" a kupují si cenově nejdostupnější chladicí zařízení, které je jim k dispozici, uvádí zpráva, bez ohledu na jeho účinnost. Miliony lidí, kteří si kupují levné klimatizace, jsou sice rychlým řešením horka, ale zároveň komplikují přechod na novou energetiku. Větší množství klimatizací více zatěžuje místní zdroje energie a ohrožuje snahy o přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie. Chlazení bude totiž "v příštích třech desetiletích jedním z hlavních faktorů globální poptávky po elektřině", uvedla Mezinárodní energetická agentura ve zvláštní zprávě z roku 2018. Organizace odhaduje, že do roku 2050 se každou sekundu prodá přibližně 10 nových klimatizačních zařízení. V současné době se na chlazení prostor - ventilátory, odvlhčovače a klimatizace - spotřebuje ročně více než 2 000 terawatthodin (TWh) elektřiny, což podle IEA odpovídá dvaapůlnásobku celkové spotřeby elektřiny v Africe a přibližně 10 % celosvětové spotřeby. Na základě současných politik a cílů se tento objem do roku 2050 zvýší na 6 200 TWh, přičemž téměř 70 % tohoto nárůstu bude pocházet z poptávky po klimatizačních jednotkách v domácnostech. V některých částech USA a na Blízkém východě může chlazení prostor v horkých dnech pokrýt více než dvě třetiny špičkové spotřeby elektřiny. Například v Saúdské Arábii představuje klimatizace 70 % celkové roční spotřeby elektřiny. Země, kde se očekává výrazný nárůst poptávky - zejména Indie, Čína a Indonésie - by musely instalovat velké množství drahých špičkových výkonů, aby pokryly očekávané potřeby chlazení. Očekává se také, že do roku 2050 předstihne chlazení prostor spotřebiče jako největší jednotlivý uživatel elektřiny v budovách na světě. K tomu je podle IEA zapotřebí 2 500 gigawattů dodatečné kapacity, což odpovídá současné celkové kapacitě výroby energie v USA, Evropě a Indii dohromady. Součástí problému je účinnost spotřebičů: Často se noví zájemci o klimatizaci zaměřují pouze na nákup cenově nejvýhodnějšího zařízení, které najdou. Podle IEA byla průměrná klimatizace prodávaná v roce 2018 méně než polovičně účinná než typický dostupný spotřebič a třetinově účinná než nejlepší nabízená technologie. Politiky, které by vyžadovaly nebo motivovaly lidi k nákupu účinnějších klimatizačních jednotek, by mohly snížit poptávku po energii o 45 % a snížit investice a provozní náklady na elektrickou síť o 3 biliony dolarů, zjistila IEA. Podle samostatného výzkumu Centra pro udržitelné chlazení na Birminghamské univerzitě však i v optimistickém scénáři, který předpokládá účinnější technologie chlazení, potřebná spotřeba energie pravděpodobně překročí odhady Mezinárodní agentury pro energii (IEA) pro oteplení světa maximálně o 2 °C. Pokud by všichni lidé na světě měli přístup k potřebnému chlazení - včetně chladniček na potraviny a léky a klimatizací v autech a domácnostech -, související poptávka po energii by podle Centra pro udržitelné chlazení do roku 2030 trojnásobně překročila odhady IEA. Centrum pro udržitelné chlazení odhaduje, že k zajištění dostatečného množství chlazení, aby se lidé nekazily a potraviny a léky se nekazily, bude svět do roku 2050 potřebovat dalších 14 miliard chladicích zařízení, což je téměř čtyřikrát více než současných 3,6 miliardy. Objem elektřiny, který by podle odhadů Centra byl potřebný k provozu všech těchto zařízení, odpovídá více než 80 % kapacity obnovitelných zdrojů, kterou IEA předpokládá pro rok 2050. Podle nejpesimističtějšího scénáře, pokud nebudou použity nové technologie zvyšující účinnost spotřebičů, by to mohlo být více než 100 %. I tyto odhady vycházejí z (obecně bezpečného) předpokladu, že kapacita obnovitelných zdrojů energie bude nadále růst. Pokud se tak nestane, bude dopad milionů dalších klimatizačních jednotek mnohem větší: více než 2 metrické gigatuny (miliardy tun) ekvivalentu oxidu uhličitého ročně do roku 2030, a to i v případě, že klimatizační jednotky budou časem účinnější. To je více než veškeré emise EU v roce 2021.