Centrální banky se snaží navýšit zlaté rezervy v souvislosti s rostoucími geopolitickými obavami

Podle nového průzkumu Světové rady pro zlato až 24 % centrálních bank hodlá v roce 2023 zvýšit držbu zlata.

Zejména centrální banky rozvíjejících se trhů jsou více nakloněny zvyšování rezerv drahého kovu, uvedl oborový orgán, zatímco 71 % respondentů průzkumu očekává, že celková držba zlata centrálními bankami v letošním roce vzroste, zatímco loni to bylo 61 %.

Podle Shaokai Fana, vedoucího oddělení centrálních bank WGC, je zlato, které se dlouhodobě používá jako uchovatel hodnoty a zajištění proti ekonomickým problémům, stále považováno centrálními bankami za atraktivní. „Došlo k výraznému posunu v tom, jak centrální banky vnímají dolar a roli zlata,“ řekl Fan. „Centrální banky se pohybují pomalým tempem a loňské události byly pro všechny šokem,“ dodal s tím, že současné pohyby podporují loňskou nákupní horečku zlata.

V loňském roce centrální banky nakoupily rekordních 1 136 tun zlata v souvislosti s rostoucími úrokovými sazbami klíčových centrálních bank, jako je Federální rezervní systém, geopolitickými nepokoji plynoucími z války na Ukrajině a vyšší mírou inflace.

V letošním roce byly jako důvod zvýšení držby zlata uváděny obavy o bankovní sektor v USA v souvislosti s krachem banky Silicon Valley. Hlavním důvodem pro držení zlata však byly obavy z úrokových sazeb, které v průzkumu uvedlo 97 % respondentů. Velmi často byly uváděny také obavy z inflace a obavy ze současných nebo budoucích pandemií.

Názory centrálních bank rozvíjejících se zemí a centrálních bank vyspělých ekonomik se lišily v řadě aspektů, včetně místa amerického dolaru ve světových rezervách.

Chcete využít této příležitosti?

Více než polovina respondentů z vyspělých ekonomik se domnívá, že podíl dolaru na světových rezervách zůstane za pět let nezměněn, zatímco u respondentů z rozvíjejících se trhů a rozvojových ekonomik je to pouze 20 %, uvedla WGC. „Zatímco 46 % respondentů z vyspělých ekonomik se domnívá, že podíl amerického dolaru na světových rezervách klesne, 58 % respondentů z EMDE [rozvíjejících se trhů a rozvojových ekonomik] se domnívá, že se tak stane,“ uvedla.

Centrální banky rozvíjejících se trhů jako důvod častěji uváděly obavy, jako jsou „posuny globální ekonomické moci“, zatímco zlato sloužící jako geopolitický diverzifikátor bylo rovněž častým uváděným důvodem. Naproti tomu vyspělé ekonomiky častěji uváděly důvody týkající se životního prostředí, sociální oblasti a správy věcí veřejných.

K tomu je třeba dodat, že 68 % centrálních bank rozvíjejících se zemí očekává v příštích pěti letech nárůst držby zlata, zatímco ve vyspělých ekonomikách si to myslí jen 38 %.

„V podstatě se projevil mnohem větší pesimismus ohledně amerického dolaru a mnohem větší optimismus ohledně zlata,“ řekl Fan. „Optimismus nebyl vůči RMB nebo euru, ale vůči zlatu.“ Centrální banky rozvíjejících se trhů byly v posledních několika letech klíčovými kupci zlata, a tak „vkládaly své peníze tam, kde jsou jejich ústa,“ řekl Fan.

Centrální banky, na které byly uvaleny sankce, jako je Rusko, Bělorusko a Afghánistán, nebyly do průzkumu zahrnuty.

Podle nového průzkumu Světové rady pro zlato až 24 % centrálních bank hodlá v roce 2023 zvýšit držbu zlata.Zejména centrální banky rozvíjejících se trhů jsou více nakloněny zvyšování rezerv drahého kovu, uvedl oborový orgán, zatímco 71 % respondentů průzkumu očekává, že celková držba zlata centrálními bankami v letošním roce vzroste, zatímco loni to bylo 61 %.Podle Shaokai Fana, vedoucího oddělení centrálních bank WGC, je zlato, které se dlouhodobě používá jako uchovatel hodnoty a zajištění proti ekonomickým problémům, stále považováno centrálními bankami za atraktivní. „Došlo k výraznému posunu v tom, jak centrální banky vnímají dolar a roli zlata,“ řekl Fan. „Centrální banky se pohybují pomalým tempem a loňské události byly pro všechny šokem,“ dodal s tím, že současné pohyby podporují loňskou nákupní horečku zlata.V loňském roce centrální banky nakoupily rekordních 1 136 tun zlata v souvislosti s rostoucími úrokovými sazbami klíčových centrálních bank, jako je Federální rezervní systém, geopolitickými nepokoji plynoucími z války na Ukrajině a vyšší mírou inflace.V letošním roce byly jako důvod zvýšení držby zlata uváděny obavy o bankovní sektor v USA v souvislosti s krachem banky Silicon Valley. Hlavním důvodem pro držení zlata však byly obavy z úrokových sazeb, které v průzkumu uvedlo 97 % respondentů. Velmi často byly uváděny také obavy z inflace a obavy ze současných nebo budoucích pandemií.Názory centrálních bank rozvíjejících se zemí a centrálních bank vyspělých ekonomik se lišily v řadě aspektů, včetně místa amerického dolaru ve světových rezervách.Chcete využít této příležitosti?Více než polovina respondentů z vyspělých ekonomik se domnívá, že podíl dolaru na světových rezervách zůstane za pět let nezměněn, zatímco u respondentů z rozvíjejících se trhů a rozvojových ekonomik je to pouze 20 %, uvedla WGC. „Zatímco 46 % respondentů z vyspělých ekonomik se domnívá, že podíl amerického dolaru na světových rezervách klesne, 58 % respondentů z EMDE [rozvíjejících se trhů a rozvojových ekonomik] se domnívá, že se tak stane,“ uvedla.Centrální banky rozvíjejících se trhů jako důvod častěji uváděly obavy, jako jsou „posuny globální ekonomické moci“, zatímco zlato sloužící jako geopolitický diverzifikátor bylo rovněž častým uváděným důvodem. Naproti tomu vyspělé ekonomiky častěji uváděly důvody týkající se životního prostředí, sociální oblasti a správy věcí veřejných.K tomu je třeba dodat, že 68 % centrálních bank rozvíjejících se zemí očekává v příštích pěti letech nárůst držby zlata, zatímco ve vyspělých ekonomikách si to myslí jen 38 %.„V podstatě se projevil mnohem větší pesimismus ohledně amerického dolaru a mnohem větší optimismus ohledně zlata,“ řekl Fan. „Optimismus nebyl vůči RMB nebo euru, ale vůči zlatu.“ Centrální banky rozvíjejících se trhů byly v posledních několika letech klíčovými kupci zlata, a tak „vkládaly své peníze tam, kde jsou jejich ústa,“ řekl Fan.Centrální banky, na které byly uvaleny sankce, jako je Rusko, Bělorusko a Afghánistán, nebyly do průzkumu zahrnuty.