Cílem pařížského summitu je otřást finančním systémem. Prověří odhodlání v oblasti klimatu

Hlavy států, finančníci a aktivisté z celého světa se tento týden sejdou v Paříži, aby hledali způsoby, jak změnit světové rozvojové banky - jako je Mezinárodní měnový fond a Světová banka - a pomoci jim přečkat teplejší a bouřlivější svět. Součástí summitu, který se uskuteční ve čtvrtek a v pátek, bude restrukturalizace dluhu a snižování chudoby, ale hlavním tématem bude klima, přičemž významné místo u jednacího stolu budou mít zástupci rozvojových zemí z Afriky, Asie a dalších zemí. Světová banka a MMF jsou kritizovány za to, že při rozhodování o půjčkách nezohledňují změnu klimatu a že jim dominují bohaté země jako USA, přičemž nejpotřebnější země, které jsou globálním oteplováním nejvíce ohroženy, zůstávají stranou. Přestože se jedná o primární problémy k řešení, někteří pochybují, že velkolepý summit vedený francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem bude schopen učinit zásadní kroky k nápravě těchto problémů. Přesto se summitu za nový globální finanční pakt zúčastní zhruba 50 hlav států a vlád - z Německa, Brazílie, Senegalu, Zambie a dalších - a zastoupeno bude více než 100 zemí. Hlavní roli bude hrát barbadoská premiérka Mia Mottleyová, která stojí v čele Bridgetownské iniciativy, plánu na reformu poskytování rozvojových úvěrů prostřednictvím uvolnění peněz po klimatických katastrofách a zaměření se na vyšší výpůjční náklady a zadlužení, s nimiž se rozvojové země potýkají. Zúčastní se také americká ministryně financí Janet Yellenová, čínský premiér Li Čchiang, nový prezident Světové banky Ajay Banga, výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgievová a klimatické aktivistky Greta Thunbergová a Vanessa Nakateová. Masood Ahmed, prezident think tanku Centrum pro globální rozvoj ve Washingtonu, neočekává od setkání mnoho konkrétních kroků, ale širokou shodu na tom, že "musíme myslet mnohem více a odvážněji. Musíme být ochotni se změnit." Podle Ahmeda, bývalého vysokého úředníka MMF i Světové banky, je však těžké sehnat politickou vůli k utrácení peněz daňových poplatníků na boj proti změně klimatu. Například "ve Spojených státech dnes nemáme v Kongresu takovou podporu, jakou byste chtěli mít pro velkou globální iniciativu v oblasti klimatu," řekl. "Proto je pro lidi obtížnější převést rozumnou strategii, nezbytnou strategii a kritický soubor opatření do legislativních opatření, která by vynesla peníze na stůl." Francouzští organizátoři chtějí ukázat, že mohou pokračovat v boji proti chudobě a zároveň čelit výzvám spojeným se změnou klimatu, uvedl jeden z vrcholných francouzských představitelů, který podle prezidentské politiky země nebyl oprávněn být veřejně jmenován. Podle organizátorů bude summit zakončen shrnutím závazků, včetně plánu, co lze očekávat od letošního zasedání skupiny 20 velkých ekonomik a konference OSN o klimatu. Zastánci klimatu však tvrdí, že chtějí vidět smysluplnější závazky - například nové peníze na pomoc zemím ohroženým klimatem při budování udržitelné infrastruktury nebo přerozdělení stávajících prostředků na nové projekty související s klimatem. Andrew Nazdin, ředitel aktivistické skupiny Glasgow Actions Team, řekl, že rozvojové banky "musí rozšířit své půjčky - a to rychle - pokud se chceme vyhnout nejhorším dopadům klimatické krize". Jeden z představitelů amerického ministerstva financí řekl agentuře Associated Press, že od summitu nelze očekávat nové velké peněžní přísliby - spíše je vnímán jako příležitost prosadit evoluci rozvojových bank. Úředník hovořil pod podmínkou zachování anonymity, aby předestřel plánování setkání. Začátkem tohoto roku Světová banka oznámila, že v příštích 10 letech zvýší objem půjček o 50 miliard dolarů na boj proti extrémní chudobě a na zmírnění klimatických změn a přizpůsobení se jim. Světová banka se snaží odrazit od výroků bývalého prezidenta Davida Malpasse, který zřejmě zpochybnil vědecké poznatky o tom, že spalování fosilních paliv způsobuje globální oteplování. Ten letos kvůli kritice odstoupil a na jeho místo nastoupil Banga, který se účastní svého prvního velkého mezinárodního setkání od nástupu do čela. Světová banka a MMF se k tomu bezprostředně nevyjádřily. Yellenová zase vyzývá k zohlednění klimatu ve financích přinejmenším od roku 1997, kdy předsedala Radě ekonomických poradců Bílého domu. Hovořila o potřebě reformovat mnohostranné banky a zapojit do diskuse země s nižšími příjmy. Změnu klimatu označila za "existenční krizi", s níž žádná země nemůže bojovat sama, a vyzvala k oficiálním reformám Světové banky a MMF. "Musíme také pomoci rozvojovým zemím s přechodem jejich ekonomik od uhlíkově náročných zdrojů energie a rozšířit přístup k čisté energii," řekla loni v říjnu. Justin Mankin, klimatolog z Dartmouthu, doufá, že účastníci summitu vezmou v úvahu nerovnosti, s nimiž se státy ohrožené klimatem potýkají, a zabrání jejich posilování. "Řekl bych, že usilovat o rozvoj ve světě, kde již došlo ke globálnímu oteplování, znamená vzít tyto nerovnosti na vědomí," řekl Mankin, "a počítat s tím, že rozvojové ekonomiky jsou v pěším závodě" proti bohatším zemím, které jsou masivními znečišťovateli a také drží peněženky. Vzhledem k tomu, že globální rozvojové banky upřednostňují větší průmyslové země, neměly by být podmínky spojené s klimatickou pomocí zbytečně přísné, řekl. "To, jaké soubory podmínek tyto banky na země kladou, je jedním ze způsobů, jak zjistit, zda lze tyto nerovnosti posílit," řekl Mankin. Konkrétnější návrhy reforem pravděpodobně v příštích několika týdnech předloží panel G20 vytvořený za účelem doporučení změn v MMF, Světové bance a dalších globálních rozvojových agenturách, uvedl Ahmed, bývalý úředník MMF a Světové banky. Jednou z největších výzev bude sjednotit země s rozdílnými zájmy a rostoucím geopolitickým napětím, včetně napětí mezi USA a Čínou. "Kombinace těchto geopolitických napětí, podezíravosti vůči globalizaci a institucím a pouze částečného uznání, že řešení těchto globálních problémů bude stát daňové poplatníky, ztěžuje dotažení opatření do konce," řekl Ahmed.