Investoři mohou opustit firmy vyrábějící spotřební zboží kvůli zákonu EU o odlesňování

Německá investiční společnost Union Investment, která patří mezi 20 největších investorů do společností Unilever a Reckitt, loni napsala 56 společnostem vyrábějícím spotřební zboží, aby zjistila více informací o odlesňování v jejich dodavatelských řetězcích.

„Pokuty mohou být rizikem pro výkonnost těchto společností na burze,“ uvedl Henrik Pontzen, vedoucí oddělení ESG ve společnosti Union Investment, která spravuje aktiva v hodnotě přibližně 424 miliard eur (467 miliard USD) a má podíly ve společnostech Nestlé, Pepsico, Danone, Beyond Meat a L’Oreal.

Z interního dokumentu společnosti Union Investment, který viděla agentura Reuters, vyplývá, že firma obdržela pouze 30 odpovědí na své oslovení. Z nich pouze 14 společností uvedlo, že mají cíle nulového odlesňování.

„Pro nás jako velkého investora je to velmi netypické,“ řekl Pontzen. „Obvykle dostáváme odpověď od každé společnosti, které napíšeme. Možná je důvodem neodpovědi to, že nemají co říct.“

Union „vyloučí společnosti, až když jsou vyčerpány všechny naše možnosti eskalace,“ řekl Pontzen.

Není sám, kdo je frustrován z nedostatečné angažovanosti společností.

Osm velkých institucionálních akcionářů – Schroders, Janus Henderson, NBIM, Union Investment, KLP, Aviva, Fidelity International a Ninety One – sdělilo agentuře Reuters, že o této otázce hovoří s výrobci spotřebního zboží, přičemž tři z nich uvedli, že určí akcie, které mohou opustit.

Zákonodárci očekávají, že legislativa bude pro „velké subjekty“ zavedena do konce roku 2024. Ačkoli jsou vystaveni zejména výrobci spotřebního zboží, kontrole budou čelit i další odvětví, která dovážejí zboží spojené s odlesňováním, včetně komoditních domů a průmyslových společností.

„Společnosti musí být čistší než čisté, vzhledem k tomu, že hrozí tak vysoká pokuta,“ řekl Jonathan Toub, portfolio manažer společnosti Aviva, která investuje více než 223 miliard liber (278 miliard USD) a má podíly ve společnostech P&G, Unilever, Nestle a Reckitt, které vyrábějí Tide.

Norský státní investiční fond NBIM, jeden z největších světových investorů s více než 1,3 bilionu dolarů spravovaných aktiv, uvedl, že pravidla budou mít dopad na firmy, které se na ně nepřipravily.

„Mohou ovlivnit přístup na trh, potenciálně vést k pokutám za nedodržení pravidel nebo uložit zvýšené náklady na hloubkovou kontrolu,“ uvedl Snorre Gjerde, manažer správy investic NBIM.

„VÝZNAMNÉ DŮSLEDKY“

Organizace OSN pro výživu a zemědělství odhaduje, že v letech 1990 až 2020 ubylo v důsledku odlesňování 420 milionů hektarů lesů, což je plocha větší než rozloha EU. Podle Evropského parlamentu představuje spotřeba EU přibližně 10 % celosvětového odlesňování. Více než dvě třetiny z toho připadají na palmový olej a sóju.

Nové pravidlo bude vyžadovat, aby společnosti předkládaly celníkům elektronické formuláře náležité péče prokazující, že jejich dodavatelské řetězce nepřispívají k ničení lesů.

Výrobci spotřebního zboží spoléhají na technologie, jako jsou satelity a umělá inteligence, které pomohou vymýtit odlesňování z jejich dodavatelských řetězců. Podle zákonodárce EU Christopha Hansena však toto úsilí nemusí k dodržení pravidel stačit.

„Chtějí samozřejmě proces zpomalit nebo být méně ambiciózní,“ řekl.

Několik velkých společností vyrábějících spotřební zboží tvrdí, že jsou blízko splnění svých ambiciózních cílů nulového odlesňování.

Nestlé, největší potravinářská společnost na světě, usiluje o úplné odlesnění pouze v případě kakaa a kávy do roku 2025.

Společnost Unilever, výrobce mýdla Dove a zmrzliny Ben & Jerry’s, usiluje o to, aby do konce roku 2023 byl dodavatelský řetězec bez odlesňování v oblasti palmového oleje, papíru a lepenky, čaje, sóji a kakaa.

„MOŽNÁ“ TROCHU AMBICIÓZNÍ

Společnosti budou muset prokázat, kdy a kde byly komodity vyrobeny, a „ověřitelné“ informace o tom, že nebyly vypěstovány na půdě odlesněné po roce 2020.

Magdi Batato, vedoucí provozního oddělení společnosti Nescafe a Kit Kat, vlastníka největšího světového výrobce potravin Nestlé, si myslí, že pravidla jsou „možná“ trochu ambiciózní.

„Ještě je (v tomto odvětví) potřeba udělat kus práce,“ řekl.

Umělá inteligence může tento proces urychlit.

„Umělá inteligence je určitě součástí tohoto řešení,“ řekl agentuře Reuters David Croft, globální ředitel pro udržitelnost společnosti Reckitt.

Společnost Reckitt, která zatím veřejně neprozradila, že uvažuje o využití umělé inteligence k omezení odlesňování, nakupuje několik komodit, jejichž pěstování poškozuje lesy, včetně kaučuku pro kondomy Durex.

Společnost Unilever koncem loňského roku uvedla, že i ona „používá umělou inteligenci k satelitnímu snímkování, aby zjistila změny v porostu stromů a poskytla upozornění na odlesňování“.

Tato opatření však neuklidňují všechny investory.

„Pokud se věci nezmění, můžeme společnosti vyloučit,“ řekl Arild Skedsmo, vedoucí analytik největšího norského penzijního fondu KLP. „Pravidla EU činí z odlesňování finanční i environmentální riziko.“

EU v prosinci schválila nové pravidlo, které má společnostem zabránit prodávat na její trh kávu, hovězí maso, sóju, kaučuk, palmový olej a další komodity spojené s odlesňováním. Společnosti musí prokázat, že jejich dodavatelské řetězce nepřispívají k ničení lesů, jinak jim bude uložena pokuta až do výše 4 % jejich obratu v některém členském státě EU.Německá investiční společnost Union Investment, která patří mezi 20 největších investorů do společností Unilever a Reckitt, loni napsala 56 společnostem vyrábějícím spotřební zboží, aby zjistila více informací o odlesňování v jejich dodavatelských řetězcích.„Pokuty mohou být rizikem pro výkonnost těchto společností na burze,“ uvedl Henrik Pontzen, vedoucí oddělení ESG ve společnosti Union Investment, která spravuje aktiva v hodnotě přibližně 424 miliard eur a má podíly ve společnostech Nestlé, Pepsico, Danone, Beyond Meat a L’Oreal.Z interního dokumentu společnosti Union Investment, který viděla agentura Reuters, vyplývá, že firma obdržela pouze 30 odpovědí na své oslovení. Z nich pouze 14 společností uvedlo, že mají cíle nulového odlesňování.„Pro nás jako velkého investora je to velmi netypické,“ řekl Pontzen. „Obvykle dostáváme odpověď od každé společnosti, které napíšeme. Možná je důvodem neodpovědi to, že nemají co říct.“Union „vyloučí společnosti, až když jsou vyčerpány všechny naše možnosti eskalace,“ řekl Pontzen.Není sám, kdo je frustrován z nedostatečné angažovanosti společností.Osm velkých institucionálních akcionářů – Schroders, Janus Henderson, NBIM, Union Investment, KLP, Aviva, Fidelity International a Ninety One – sdělilo agentuře Reuters, že o této otázce hovoří s výrobci spotřebního zboží, přičemž tři z nich uvedli, že určí akcie, které mohou opustit.Zákonodárci očekávají, že legislativa bude pro „velké subjekty“ zavedena do konce roku 2024. Ačkoli jsou vystaveni zejména výrobci spotřebního zboží, kontrole budou čelit i další odvětví, která dovážejí zboží spojené s odlesňováním, včetně komoditních domů a průmyslových společností.„Společnosti musí být čistší než čisté, vzhledem k tomu, že hrozí tak vysoká pokuta,“ řekl Jonathan Toub, portfolio manažer společnosti Aviva, která investuje více než 223 miliard liber a má podíly ve společnostech P&G, Unilever, Nestle a Reckitt, které vyrábějí Tide.Norský státní investiční fond NBIM, jeden z největších světových investorů s více než 1,3 bilionu dolarů spravovaných aktiv, uvedl, že pravidla budou mít dopad na firmy, které se na ně nepřipravily.„Mohou ovlivnit přístup na trh, potenciálně vést k pokutám za nedodržení pravidel nebo uložit zvýšené náklady na hloubkovou kontrolu,“ uvedl Snorre Gjerde, manažer správy investic NBIM.„VÝZNAMNÉ DŮSLEDKY“Organizace OSN pro výživu a zemědělství odhaduje, že v letech 1990 až 2020 ubylo v důsledku odlesňování 420 milionů hektarů lesů, což je plocha větší než rozloha EU. Podle Evropského parlamentu představuje spotřeba EU přibližně 10 % celosvětového odlesňování. Více než dvě třetiny z toho připadají na palmový olej a sóju.Nové pravidlo bude vyžadovat, aby společnosti předkládaly celníkům elektronické formuláře náležité péče prokazující, že jejich dodavatelské řetězce nepřispívají k ničení lesů.Výrobci spotřebního zboží spoléhají na technologie, jako jsou satelity a umělá inteligence, které pomohou vymýtit odlesňování z jejich dodavatelských řetězců. Podle zákonodárce EU Christopha Hansena však toto úsilí nemusí k dodržení pravidel stačit.„Chtějí samozřejmě proces zpomalit nebo být méně ambiciózní,“ řekl.Několik velkých společností vyrábějících spotřební zboží tvrdí, že jsou blízko splnění svých ambiciózních cílů nulového odlesňování.Nestlé, největší potravinářská společnost na světě, usiluje o úplné odlesnění pouze v případě kakaa a kávy do roku 2025.Společnost Unilever, výrobce mýdla Dove a zmrzliny Ben & Jerry’s, usiluje o to, aby do konce roku 2023 byl dodavatelský řetězec bez odlesňování v oblasti palmového oleje, papíru a lepenky, čaje, sóji a kakaa.„MOŽNÁ“ TROCHU AMBICIÓZNÍSpolečnosti budou muset prokázat, kdy a kde byly komodity vyrobeny, a „ověřitelné“ informace o tom, že nebyly vypěstovány na půdě odlesněné po roce 2020.Magdi Batato, vedoucí provozního oddělení společnosti Nescafe a Kit Kat, vlastníka největšího světového výrobce potravin Nestlé, si myslí, že pravidla jsou „možná“ trochu ambiciózní.„Ještě je potřeba udělat kus práce,“ řekl.Umělá inteligence může tento proces urychlit.„Umělá inteligence je určitě součástí tohoto řešení,“ řekl agentuře Reuters David Croft, globální ředitel pro udržitelnost společnosti Reckitt.Společnost Reckitt, která zatím veřejně neprozradila, že uvažuje o využití umělé inteligence k omezení odlesňování, nakupuje několik komodit, jejichž pěstování poškozuje lesy, včetně kaučuku pro kondomy Durex.Společnost Unilever koncem loňského roku uvedla, že i ona „používá umělou inteligenci k satelitnímu snímkování, aby zjistila změny v porostu stromů a poskytla upozornění na odlesňování“.Tato opatření však neuklidňují všechny investory.„Pokud se věci nezmění, můžeme společnosti vyloučit,“ řekl Arild Skedsmo, vedoucí analytik největšího norského penzijního fondu KLP. „Pravidla EU činí z odlesňování finanční i environmentální riziko.“