Japonská vláda v úterý přijala revizi plánů země na větší využití vodíku jako paliva v rámci snahy o snížení emisí uhlíku.
Plán stanovuje ambiciózní cíl zvýšit roční dodávky šestkrát oproti současné úrovni na 12 milionů tun do roku 2040. Plán rovněž slibuje 15 bilionů jenů (107 miliard USD) ze soukromých i veřejných zdrojů na vybudování dodavatelských řetězců souvisejících s vodíkem v příštích 15 letech.
Japonská strategie dekarbonizace se soustředí na využití tzv. čistého uhlí, vodíku a jaderné energie k překlenutí přechodu na obnovitelné zdroje energie. Ruská válka na Ukrajině prohloubila obavy o energetickou bezpečnost a zkomplikovala toto úsilí, ale ostatní vyspělé západní země prosazují rychlejší zavádění obnovitelných zdrojů energie, jako je solární, větrná a geotermální energie.
Japonsko se zatím spoléhá na vodík vyráběný převážně z fosilních paliv.
Japonská vláda v úterý přijala revizi plánů země na větší využití vodíku jako paliva v rámci snahy o snížení emisí uhlíku.
Plán stanovuje ambiciózní cíl zvýšit roční dodávky šestkrát oproti současné úrovni na 12 milionů tun do roku 2040. Plán rovněž slibuje 15 bilionů jenů ze soukromých i veřejných zdrojů na vybudování dodavatelských řetězců souvisejících s vodíkem v příštích 15 letech.
Japonská strategie dekarbonizace se soustředí na využití tzv. čistého uhlí, vodíku a jaderné energie k překlenutí přechodu na obnovitelné zdroje energie. Ruská válka na Ukrajině prohloubila obavy o energetickou bezpečnost a zkomplikovala toto úsilí, ale ostatní vyspělé západní země prosazují rychlejší zavádění obnovitelných zdrojů energie, jako je solární, větrná a geotermální energie.
Japonsko se zatím spoléhá na vodík vyráběný převážně z fosilních paliv.
