Nižší výměry bytů by totiž mohly snížit finanční nedostupnost bydlení. Zájemci o byt by ušetřili na koupi či nájmu, na energiích za provoz větších prostorů a zároveň by si mohli dovolit dispozice, které nejvíce požadují. Shodli se na tom odborníci napříč stavebním spektrem na nedávné diskusi o budoucnosti nájemného bydlení v Česku. Podle některých by ale šlo takto přestavět jen starší byty. Výstavbě nových bytů o obdobných parametrech brání developeři i současná legislativa.
Podle analytika developerské společnosti JRD Real Estate Adama Greguše však Češi poptávají z různých důvodů byty o větších dispozicích. Ty jsou ale finančně nákladnější a méně dostupné. Ideálním řešením by tak podle odborníků byla výstavba bytů o počtu místností 3+KK a více, ale o méně metrech čtverečních. „Pražský bytový fond tvoří podle mých odhadů ze 60 až 70 procent byty o dispozici 3+KK a více. Developeři přitom v posledních pěti až deseti letech stavěli hlavně dispozice 1+KK a 2+KK. My se proto díváme na to, aby projekty, které chceme poskytnout k pronájmu, byly architekty snadno transformovatelné a aby bytový fond byl efektivní a zároveň užitný,“ řekl Greguš na diskusi minulý týden.
Trend zmenšování bytů potvrdila také architektka společnosti Capexus designující interiéry budov Erika Bohatá. „Je to vždy o chytrém řešení interiérů. Dá se navrhnout spoustu schovaných úložných prostorů. Takový byt o 50 metrech čtverečních může zároveň být 3+KK,“ uvedla Bohatá.
Zdroj: Getty Images
Také podle Martina Němce, architekta a spoluzakladatele ateliéru ADNS architekti, je možná přestavba menších bytů na jednotky s přidaným počtem obytných místností. Muselo by ale jít o starší koncové, například rohové byty, které mají dvě nebo tři fasády orientované na vícero světových stran. „Kolegyně v našem ateliéru ADNS architekti má aktuální zkušenost s přestavbou bytu, kdy si rodina zrealizovala v koncové pozici starého panelového domu byt z 2+1 na velikost 3+KK. Velikost bytu je přitom pouze 56 metrů čtverečních. Byt nemá ale ani úložné prostory a ani šatnu,“ řekl Němec ČTK. Zároveň ale dodal, že nová výstavba menších bytů o vícero místnostech momentálně není zcela reálná. Brání jí totiž požadavky developerů a podmínky uvedené ve stavebním zákoně, podle kterého by se tím vytvořily pouze nekolaudované jednotky.
„U bytu 3+KK musí mít obývací pokoj minimální plochu 16 metrů čtverečních, ložnice pro dvě osoby 12 metrů čtverečních ložnice a místnost pro jednu osobu osm metrů čtverečních. Minimální šířka místnosti musí být 3,30 metru. Současně s tím je nutno splnit požadavek na denní osvětlení každé místnosti, který definuje, zda lze místnost považovat za obytnou. Ve výše uvedeném příkladu má obývací pokoj jen 15 metrů čtverečních, což by ovšem bylo u výstavby nového bytu v rozporu se zákonem.“ dodal Němec.
Podle posledních dat analytické společnosti Deloitte byla průměrná cena bytu v Česku za metr čtvereční 93.300 korun a nájem 272 Kč za metr čtvereční. Nejdražší byty jsou v Praze, kde za metr čtvereční prodejci v průměru požadují 156.000 korun a 373 korun za nájem jednoho metru čtverečního. Nejlevněji se naopak bydlí v Ústeckém kraji.
Byty o méně metrech čtverečních, ale zároveň o více místnostech, by byly momentálně ideálním řešením pro mnohé zájemce o bydlení. Nižší výměry bytů by totiž mohly snížit finanční nedostupnost bydlení. Zájemci o byt by ušetřili na koupi či nájmu, na energiích za provoz větších prostorů a zároveň by si mohli dovolit dispozice, které nejvíce požadují. Shodli se na tom odborníci napříč stavebním spektrem na nedávné diskusi o budoucnosti nájemného bydlení v Česku. Podle některých by ale šlo takto přestavět jen starší byty. Výstavbě nových bytů o obdobných parametrech brání developeři i současná legislativa.
Podle analytika developerské společnosti JRD Real Estate Adama Greguše však Češi poptávají z různých důvodů byty o větších dispozicích. Ty jsou ale finančně nákladnější a méně dostupné. Ideálním řešením by tak podle odborníků byla výstavba bytů o počtu místností 3+KK a více, ale o méně metrech čtverečních. "Pražský bytový fond tvoří podle mých odhadů ze 60 až 70 procent byty o dispozici 3+KK a více. Developeři přitom v posledních pěti až deseti letech stavěli hlavně dispozice 1+KK a 2+KK. My se proto díváme na to, aby projekty, které chceme poskytnout k pronájmu, byly architekty snadno transformovatelné a aby bytový fond byl efektivní a zároveň užitný," řekl Greguš na diskusi minulý týden.
Trend zmenšování bytů potvrdila také architektka společnosti Capexus designující interiéry budov Erika Bohatá. "Je to vždy o chytrém řešení interiérů. Dá se navrhnout spoustu schovaných úložných prostorů. Takový byt o 50 metrech čtverečních může zároveň být 3+KK," uvedla Bohatá.
Zdroj: Getty Images
Také podle Martina Němce, architekta a spoluzakladatele ateliéru ADNS architekti, je možná přestavba menších bytů na jednotky s přidaným počtem obytných místností. Muselo by ale jít o starší koncové, například rohové byty, které mají dvě nebo tři fasády orientované na vícero světových stran. "Kolegyně v našem ateliéru ADNS architekti má aktuální zkušenost s přestavbou bytu, kdy si rodina zrealizovala v koncové pozici starého panelového domu byt z 2+1 na velikost 3+KK. Velikost bytu je přitom pouze 56 metrů čtverečních. Byt nemá ale ani úložné prostory a ani šatnu," řekl Němec ČTK. Zároveň ale dodal, že nová výstavba menších bytů o vícero místnostech momentálně není zcela reálná. Brání jí totiž požadavky developerů a podmínky uvedené ve stavebním zákoně, podle kterého by se tím vytvořily pouze nekolaudované jednotky.
"U bytu 3+KK musí mít obývací pokoj minimální plochu 16 metrů čtverečních, ložnice pro dvě osoby 12 metrů čtverečních ložnice a místnost pro jednu osobu osm metrů čtverečních. Minimální šířka místnosti musí být 3,30 metru. Současně s tím je nutno splnit požadavek na denní osvětlení každé místnosti, který definuje, zda lze místnost považovat za obytnou. Ve výše uvedeném příkladu má obývací pokoj jen 15 metrů čtverečních, což by ovšem bylo u výstavby nového bytu v rozporu se zákonem." dodal Němec.
Podle posledních dat analytické společnosti Deloitte byla průměrná cena bytu v Česku za metr čtvereční 93.300 korun a nájem 272 Kč za metr čtvereční. Nejdražší byty jsou v Praze, kde za metr čtvereční prodejci v průměru požadují 156.000 korun a 373 korun za nájem jednoho metru čtverečního. Nejlevněji se naopak bydlí v Ústeckém kraji.
