Moldavsko, jedna z nejchudších zemí Evropy, zvažuje daňovou reformu

„Válka na sousední Ukrajině pohltila náš hospodářský růst a my se musíme velmi rychle zotavit,“ řekl Alaiba minulý týden v rozhovoru ze své kanceláře v Kišiněvě. Klíčová je podle něj regulace „šedé ekonomiky“, protože „polovina naší ekonomiky nereaguje na žádná přijatá opatření“.

Moldavsko, bývalá sovětská republika s 2,6 milionu obyvatel, která se nachází mezi Rumunskem a válkou zmítanou Ukrajinou, prožívá ničivou bankovní krizi, přítomnost ruské armády v odštěpeneckém regionu, ochromující výpadky dodávek energie a údajné spiknutí Kremlu s cílem svrhnout vládu.

Moldavsko si však pod vedením proevropské prezidentky Maiy Sanduové zajistilo status kandidátské země Evropské unie a do roku 2030 se chce stát jejím členem. Sanduová minulý měsíc agentuře Bloomberg řekla, že je přesvědčena, že ke vstupu dojde i s odtrženým regionem Podněstří, a to navzdory ruské okupaci.

Pro ekonomiku to bude znamenat přilákání investorů s „nejjednodušším daňovým systémem“, řekl Alaiba, který se zbavil dědictví bankovních podvodů a skandálů s praním špinavých peněz. Ministr uvedl, že vláda rovněž plánuje snížit byrokracii a po vzoru Estonska digitalizovat většinu veřejných služeb, jako je placení daní a získávání dokladů.

Moldavsko, jehož hrubý domácí produkt se v roce 2022 snížil o téměř 6 % na zhruba 15 miliard dolarů, což znamená, že se z 14% růstu zaznamenaného v předchozím roce vytratila polovina, čeká dlouhá cesta. Inflace loni přesáhla 30 %, což výrazně snižuje kupní sílu. Alaiba předpovídá, že letos se růst obnoví – ale nebude „velkolepý“, protože potíže přetrvávají.

Chcete využít této příležitosti?

Cílem plánovaných opatření bude v příštím desetiletí nastartovat dvouciferný hospodářský růst, který je pro Moldavsko nezbytný pro zvýšení životní úrovně a sblížení se západními sousedy EU.

„Nemůžeme si dovolit růst o 2-3 %, abychom se dostali z chudoby,“ řekl Alaiba.

Sandu chce zahájit jednání s EU již v tomto roce, což však bude znamenat splnění požadavků EU na reformu soudnictví a posílení institucí. Moldavsko se snaží zotavit z případu bankovního podvodu v hodnotě 1 miliardy dolarů z roku 2015, kvůli kterému se tato malá země ocitla na pokraji bankrotu.

Od té doby se centrální banka spojila s organizacemi, jako je Mezinárodní měnový fond, aby pomohla vyčistit bankovní sektor a posílila dohled s cílem zabránit podobným incidentům.

Moldavské hospodářství je charakterizováno zemědělstvím, zpracovatelským průmyslem a službami. Je do značné míry závislá na převodech peněz od moldavských občanů pracujících v zahraničí. Hospodářskému růstu brání problémy jako korupce, politická nestabilita, omezené přímé zahraniční investice a nedostatečná infrastruktura. Vyvíjí se úsilí o přilákání zahraničních investic, zlepšení podnikatelského prostředí a diverzifikaci hospodářství.

Zemědělský sektor v Moldavsku hraje významnou roli, země je známá produkcí ovoce, zeleniny, vína a obilovin. Zpracovatelský průmysl se zaměřuje na textil, oděvy, obuv, stroje a zpracované potraviny. Potenciál růstu vykazují služby, zejména v oblasti informačních technologií a cestovního ruchu.

Moldavsko se však potýká s problémy, mezi něž patří vysoká míra emigrace, omezený přístup ke kapitálu a potřeba technologické modernizace. Významným faktorem je také šedá ekonomika. Země podepsala dohodu o přidružení s Evropskou unií s cílem posílit politické a hospodářské vazby, přilákat zahraniční investice a podpořit hospodářské reformy.

Vnější obchod Moldavska zahrnuje především země, jako je Rumunsko, Rusko, Itálie a Německo. Země vyváží zemědělské produkty, textil, stroje a víno a dováží energetické zdroje, stroje, chemikálie a potraviny.

Celkově se moldavská ekonomika snaží překonat problémy, stimulovat hospodářský růst a zlepšit životní úroveň obyvatel.

Ministr hospodářství Dumitru Alaiba uvedl, že změny, včetně přepracování zákona o obchodních společnostech za účelem zvýšení transparentnosti a snahy o zvýšení příjmů zrušením většiny stávajících daňových výjimek, budou prosazeny do července. Ústředním bodem tohoto úsilí bude integrace rozsáhlé moldavské šedé ekonomiky, což je oblast neregulované činnosti, která podle Alaiby tvoří více než dvě pětiny produkce.„Válka na sousední Ukrajině pohltila náš hospodářský růst a my se musíme velmi rychle zotavit,“ řekl Alaiba minulý týden v rozhovoru ze své kanceláře v Kišiněvě. Klíčová je podle něj regulace „šedé ekonomiky“, protože „polovina naší ekonomiky nereaguje na žádná přijatá opatření“.Moldavsko, bývalá sovětská republika s 2,6 milionu obyvatel, která se nachází mezi Rumunskem a válkou zmítanou Ukrajinou, prožívá ničivou bankovní krizi, přítomnost ruské armády v odštěpeneckém regionu, ochromující výpadky dodávek energie a údajné spiknutí Kremlu s cílem svrhnout vládu.Moldavsko si však pod vedením proevropské prezidentky Maiy Sanduové zajistilo status kandidátské země Evropské unie a do roku 2030 se chce stát jejím členem. Sanduová minulý měsíc agentuře Bloomberg řekla, že je přesvědčena, že ke vstupu dojde i s odtrženým regionem Podněstří, a to navzdory ruské okupaci.Pro ekonomiku to bude znamenat přilákání investorů s „nejjednodušším daňovým systémem“, řekl Alaiba, který se zbavil dědictví bankovních podvodů a skandálů s praním špinavých peněz. Ministr uvedl, že vláda rovněž plánuje snížit byrokracii a po vzoru Estonska digitalizovat většinu veřejných služeb, jako je placení daní a získávání dokladů.Moldavsko, jehož hrubý domácí produkt se v roce 2022 snížil o téměř 6 % na zhruba 15 miliard dolarů, což znamená, že se z 14% růstu zaznamenaného v předchozím roce vytratila polovina, čeká dlouhá cesta. Inflace loni přesáhla 30 %, což výrazně snižuje kupní sílu. Alaiba předpovídá, že letos se růst obnoví – ale nebude „velkolepý“, protože potíže přetrvávají.Chcete využít této příležitosti?Cílem plánovaných opatření bude v příštím desetiletí nastartovat dvouciferný hospodářský růst, který je pro Moldavsko nezbytný pro zvýšení životní úrovně a sblížení se západními sousedy EU.„Nemůžeme si dovolit růst o 2-3 %, abychom se dostali z chudoby,“ řekl Alaiba.Sandu chce zahájit jednání s EU již v tomto roce, což však bude znamenat splnění požadavků EU na reformu soudnictví a posílení institucí. Moldavsko se snaží zotavit z případu bankovního podvodu v hodnotě 1 miliardy dolarů z roku 2015, kvůli kterému se tato malá země ocitla na pokraji bankrotu.Od té doby se centrální banka spojila s organizacemi, jako je Mezinárodní měnový fond, aby pomohla vyčistit bankovní sektor a posílila dohled s cílem zabránit podobným incidentům.Moldavské hospodářství je charakterizováno zemědělstvím, zpracovatelským průmyslem a službami. Je do značné míry závislá na převodech peněz od moldavských občanů pracujících v zahraničí. Hospodářskému růstu brání problémy jako korupce, politická nestabilita, omezené přímé zahraniční investice a nedostatečná infrastruktura. Vyvíjí se úsilí o přilákání zahraničních investic, zlepšení podnikatelského prostředí a diverzifikaci hospodářství.Zemědělský sektor v Moldavsku hraje významnou roli, země je známá produkcí ovoce, zeleniny, vína a obilovin. Zpracovatelský průmysl se zaměřuje na textil, oděvy, obuv, stroje a zpracované potraviny. Potenciál růstu vykazují služby, zejména v oblasti informačních technologií a cestovního ruchu.Moldavsko se však potýká s problémy, mezi něž patří vysoká míra emigrace, omezený přístup ke kapitálu a potřeba technologické modernizace. Významným faktorem je také šedá ekonomika. Země podepsala dohodu o přidružení s Evropskou unií s cílem posílit politické a hospodářské vazby, přilákat zahraniční investice a podpořit hospodářské reformy.Vnější obchod Moldavska zahrnuje především země, jako je Rumunsko, Rusko, Itálie a Německo. Země vyváží zemědělské produkty, textil, stroje a víno a dováží energetické zdroje, stroje, chemikálie a potraviny.Celkově se moldavská ekonomika snaží překonat problémy, stimulovat hospodářský růst a zlepšit životní úroveň obyvatel.