OECD ve středu uvedla, že globální hospodářský růst se v příštím roce zrychlí jen mírně, protože se plně projeví účinky zvyšování úrokových sazeb centrálních bank, což zmírní vliv nižší inflace, a zlepšila tak svůj hospodářský výhled na rok 2023.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) uvedla, že světová ekonomika v letošním roce poroste o 2,7 %, což představuje zvýšení oproti předchozí březnové prognóze, která činila 2,6 %.
Ačkoli je tento růst podpořen zrušením čínské politiky nulového zdanění, jednalo by se o nejnižší roční tempo od globální finanční krize v letech 2008-2009 s výjimkou pandemií zasaženého roku 2020, uvedla organizace se sídlem v Paříži.
V příštím roce by pak růst zrychlil jen mírně na 2,9 % – beze změny oproti březnové prognóze -, neboť dopad zvyšování sazeb ze strany hlavních centrálních bank v posledním roce stále více stahuje soukromé investice, počínaje trhy s bydlením.
V úterý Světová banka rovněž zmínila rostoucí dopad zvyšování sazeb, když zvýšila svou prognózu světového růstu pro letošní rok na 2,1 %, ale pro rok 2024 ji snížila na 2,4 % z předchozí prognózy 2,7 %. Ve středu zveřejněný prudký květnový pokles čínského vývozu rovněž poukázal na oslabení globální poptávky.
OECD předpokládá, že inflace ve skupině 20 největších ekonomik klesne z loňských 7,8 % na 6,1 % v letošním roce a 4,7 % v roce 2024, což je navzdory zvýšení úrokových sazeb stále výrazně nad cíli mnoha centrálních bank.
Hlavní úroková sazba amerického Federálního rezervního systému podle ní brzy dosáhne svého maxima na úrovni 5,25-5,5 %, přičemž ve druhé polovině roku 2024 dojde k „mírnému“ snížení sazeb.
OECD ve středu uvedla, že globální hospodářský růst se v příštím roce zrychlí jen mírně, protože se plně projeví účinky zvyšování úrokových sazeb centrálních bank, což zmírní vliv nižší inflace, a zlepšila tak svůj hospodářský výhled na rok 2023.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj uvedla, že světová ekonomika v letošním roce poroste o 2,7 %, což představuje zvýšení oproti předchozí březnové prognóze, která činila 2,6 %.
Ačkoli je tento růst podpořen zrušením čínské politiky nulového zdanění, jednalo by se o nejnižší roční tempo od globální finanční krize v letech 2008-2009 s výjimkou pandemií zasaženého roku 2020, uvedla organizace se sídlem v Paříži.
V příštím roce by pak růst zrychlil jen mírně na 2,9 % – beze změny oproti březnové prognóze -, neboť dopad zvyšování sazeb ze strany hlavních centrálních bank v posledním roce stále více stahuje soukromé investice, počínaje trhy s bydlením.
V úterý Světová banka rovněž zmínila rostoucí dopad zvyšování sazeb, když zvýšila svou prognózu světového růstu pro letošní rok na 2,1 %, ale pro rok 2024 ji snížila na 2,4 % z předchozí prognózy 2,7 %. Ve středu zveřejněný prudký květnový pokles čínského vývozu rovněž poukázal na oslabení globální poptávky.
OECD předpokládá, že inflace ve skupině 20 největších ekonomik klesne z loňských 7,8 % na 6,1 % v letošním roce a 4,7 % v roce 2024, což je navzdory zvýšení úrokových sazeb stále výrazně nad cíli mnoha centrálních bank.
Hlavní úroková sazba amerického Federálního rezervního systému podle ní brzy dosáhne svého maxima na úrovni 5,25-5,5 %, přičemž ve druhé polovině roku 2024 dojde k „mírnému“ snížení sazeb.