Turecká lira prohlubuje ztráty, Ankara uvolňuje kontrolu nad devizovým trhem

Poté, co se během nelikvidního obchodování v noci dotkla rekordního minima 23,39, později měna část svých ztrát umazala a vůči dolaru se nacházela na úrovni 23,33.

Ve středu se lira propadla o 7,2 % a zaznamenala největší denní pokles od historického krachu na konci roku 2021 poté, co centrální banka snížila sazby v důsledku rostoucí inflace v rámci neortodoxní politiky prezidenta Tayyipa Erdogana.

Podle ekonomů je prudký pokles kurzu liry signálem, že Ankara se odklání od státní kontroly a přechází k volně obchodovatelné měně, i když existuje řada regulací a opatření, která je třeba ještě zrušit.

Obchodníci uvedli, že měna se blíží úrovním, kdy ji není třeba bránit pomocí rezerv, a dodali, že neočekávají, že by lira ve čtvrtek oslabila tak výrazně jako o den dříve.

„Na trzích nepanuje panika jako v předchozích obdobích, kdy docházelo k tak vysokým ztrátám. Naopak, je tu perspektiva normalizace, což je důležité,“ řekl jeden z forexových obchodníků.

V rámci Erdoganova neortodoxního programu se úřady aktivně podílejí na devizových trzích a jen v letošním roce použily desítky miliard dolarů rezerv na udržení stabilního kurzu liry.

Po svém znovuzvolení minulý měsíc však Erdogan o víkendu naznačil obrat a novým tureckým ministrem financí jmenoval Mehmeta Simseka, bývalého vicepremiéra, kterého si zahraniční investoři velmi váží.

Simsek později uvedl, že hospodářská politika se musí vrátit na „racionální“ půdu, a ve středu prohlásil, že pro politiku neexistují „žádná rychlá řešení“.

Mám zájem o více informací

ZMĚNA?

„Korekci liry vnímáme jako uvědomění si tureckých politiků, že liberální využívání rezerv na obranu měny se prozatím vyčerpalo,“ uvedl Erik Meyersson, hlavní stratég pro rozvíjející se trhy ve společnosti SEB.

Podle něj by lira mohla do konce roku dosáhnout hodnoty 27 vůči dolaru. „Jedná se o revizi hodnoty liry směrem dolů, která odráží očekávání, že se úřady budou snažit liru poněkud méně kontrolovat,“ napsal Meyersson.

Čisté devizové rezervy centrální banky se minulý měsíc dostaly na historické minimum 4,4 miliardy dolarů, protože poptávka po nich během voleb prudce vzrostla.

Očekávalo se, že pokles zásob se minulý týden zastavil a podle obchodníků by mohly vstoupit do rostoucího trendu. Zároveň však upozornili na hrozbu, kterou pro rezervy představují platby, jež mají být provedeny v rámci vládního programu, který chrání vklady v lirách před znehodnocením měny.

Investoři nyní čekají na jmenování nového guvernéra centrální banky, který nahradí Sahapa Kavcioglua, jenž stál v čele Erdoganovy snahy o snižování sazeb od roku 2021.

Pod tlakem Erdogana, který sám sebe označuje za „nepřítele“ úrokových sazeb, centrální banka od roku 2021 snížila svou základní úrokovou sazbu, což vyvolalo historickou krizi liry, která loni poslala inflaci na 24leté maximum nad 85 %.

Erdogan zvažuje, že guvernérem centrální banky jmenuje Hafize Gaye Erkana, vysokého finančního manažera z USA, uvedla v pondělí agentura Reuters.

Někteří ekonomové očekávají mimořádné zvýšení sazeb – ze současných 8,5 % na přibližně 25 % – před dalším plánovaným zasedáním centrální banky, které se uskuteční 22. června.

CO BYLO PŘED VOLBAMI?

Erdoganovo jmenování Simseka, bývalého stratéga společnosti Merrill Lynch, posílilo očekávání, že se vrátí k ortodoxii a upustí od státních zásahů ve prospěch toho, aby trh určil spravedlivou hodnotu tureckých aktiv. Od voleb 28. května oslabila lira vůči dolaru o více než 13 %.

Investoři sázejí na to, že přijde další oslabení. Podle údajů agentury Bloomberg trh s opcemi v současné době oceňuje přibližně 80% šanci, že lira během příštích tří měsíců dosáhne hodnoty 25 za dolar, a více než 60% šanci, že by mohla dosáhnout hodnoty 27 za dolar.

Upozornění pro uživatele

Veškeré informace a materiály zveřejněné na internetových stránkách Burzovního Světa vycházejí z veřejně dostupných a důvěryhodných zdrojů. Při jejich zpracování je postupováno s odbornou péčí a cílem poskytovat čtenářům objektivní, aktuální a srozumitelné informace.

Obsah internetových stránek slouží výhradně k informačním a vzdělávacím účelům. Nepředstavuje individuální investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku či výzvu ke koupi nebo prodeji konkrétních finančních nástrojů. Veškeré názory, odhady, prognózy nebo očekávání uvedené v článcích vyjadřují informace dostupné v době jejich zveřejnění a mohou se v čase měnit.

Investování na kapitálových trzích je spojeno s rizikem. Hodnota investic může růst i klesat a návratnost investované částky není zaručena. Minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. Před přijetím jakéhokoli investičního rozhodnutí doporučujeme posoudit vlastní finanční situaci, investiční cíle a toleranci k riziku, případně využít služeb licencovaného poskytovatele investičních služeb.

Burzovní Svět nenese odpovědnost za investiční rozhodnutí učiněná na základě informací zveřejněných na těchto internetových stránkách.

Diskusní příspěvky a komentáře zveřejněné uživateli vyjadřují názory jejich autorů a nemusí odpovídat stanovisku provozovatele portálu.

Odesláním kontaktního formuláře nebo udělením příslušného souhlasu bere uživatel na vědomí, že může být kontaktován obchodním partnerem Burzovního Světa za účelem poskytnutí informací o investičních službách nebo finančních nástrojích. Podrobnosti o zpracování osobních údajů, využívání souborů cookies a obchodních partnerech jsou uvedeny v příslušných dokumentech dostupných na těchto internetových stránkách.

U jednotlivých článků mohou být uvedeny informace o použitých zdrojích, datu původní analýzy nebo datu, ke kterému se vztahují uvedené tržní údaje.

Turecká lira ve čtvrtek oslabila o 0,8 % na rekordní minimum, čímž rozšířila ztráty po silném výprodeji v předchozí seanci, který byl považován za známku uvolnění kontroly devizového trhu ze strany úřadů. Poté, co se během nelikvidního obchodování v noci dotkla rekordního minima 23,39, později měna část svých ztrát umazala a vůči dolaru se nacházela na úrovni 23,33. Ve středu se lira propadla o 7,2 % a zaznamenala největší denní pokles od historického krachu na konci roku 2021 poté, co centrální banka snížila sazby v důsledku rostoucí inflace v rámci neortodoxní politiky prezidenta Tayyipa Erdogana. Podle ekonomů je prudký pokles kurzu liry signálem, že Ankara se odklání od státní kontroly a přechází k volně obchodovatelné měně, i když existuje řada regulací a opatření, která je třeba ještě zrušit. Obchodníci uvedli, že měna se blíží úrovním, kdy ji není třeba bránit pomocí rezerv, a dodali, že neočekávají, že by lira ve čtvrtek oslabila tak výrazně jako o den dříve. "Na trzích nepanuje panika jako v předchozích obdobích, kdy docházelo k tak vysokým ztrátám. Naopak, je tu perspektiva normalizace, což je důležité," řekl jeden z forexových obchodníků. V rámci Erdoganova neortodoxního programu se úřady aktivně podílejí na devizových trzích a jen v letošním roce použily desítky miliard dolarů rezerv na udržení stabilního kurzu liry. Po svém znovuzvolení minulý měsíc však Erdogan o víkendu naznačil obrat a novým tureckým ministrem financí jmenoval Mehmeta Simseka, bývalého vicepremiéra, kterého si zahraniční investoři velmi váží. Simsek později uvedl, že hospodářská politika se musí vrátit na "racionální" půdu, a ve středu prohlásil, že pro politiku neexistují "žádná rychlá řešení". ZMĚNA? "Korekci liry vnímáme jako uvědomění si tureckých politiků, že liberální využívání rezerv na obranu měny se prozatím vyčerpalo," uvedl Erik Meyersson, hlavní stratég pro rozvíjející se trhy ve společnosti SEB. Podle něj by lira mohla do konce roku dosáhnout hodnoty 27 vůči dolaru. "Jedná se o revizi hodnoty liry směrem dolů, která odráží očekávání, že se úřady budou snažit liru poněkud méně kontrolovat," napsal Meyersson. Čisté devizové rezervy centrální banky se minulý měsíc dostaly na historické minimum 4,4 miliardy dolarů, protože poptávka po nich během voleb prudce vzrostla. Očekávalo se, že pokles zásob se minulý týden zastavil a podle obchodníků by mohly vstoupit do rostoucího trendu. Zároveň však upozornili na hrozbu, kterou pro rezervy představují platby, jež mají být provedeny v rámci vládního programu, který chrání vklady v lirách před znehodnocením měny. Investoři nyní čekají na jmenování nového guvernéra centrální banky, který nahradí Sahapa Kavcioglua, jenž stál v čele Erdoganovy snahy o snižování sazeb od roku 2021. Pod tlakem Erdogana, který sám sebe označuje za "nepřítele" úrokových sazeb, centrální banka od roku 2021 snížila svou základní úrokovou sazbu, což vyvolalo historickou krizi liry, která loni poslala inflaci na 24leté maximum nad 85 %. Erdogan zvažuje, že guvernérem centrální banky jmenuje Hafize Gaye Erkana, vysokého finančního manažera z USA, uvedla v pondělí agentura Reuters. Někteří ekonomové očekávají mimořádné zvýšení sazeb - ze současných 8,5 % na přibližně 25 % - před dalším plánovaným zasedáním centrální banky, které se uskuteční 22. června. CO BYLO PŘED VOLBAMI? Erdoganovo jmenování Simseka, bývalého stratéga společnosti Merrill Lynch, posílilo očekávání, že se vrátí k ortodoxii a upustí od státních zásahů ve prospěch toho, aby trh určil spravedlivou hodnotu tureckých aktiv. Od voleb 28. května oslabila lira vůči dolaru o více než 13 %. Investoři sázejí na to, že přijde další oslabení. Podle údajů agentury Bloomberg trh s opcemi v současné době oceňuje přibližně 80% šanci, že lira během příštích tří měsíců dosáhne hodnoty 25 za dolar, a více než 60% šanci, že by mohla dosáhnout hodnoty 27 za dolar.