Japonské akcie se vracejí na světlo světa

Od konce května překonal index Nikkei 225 hranici 30 000 bodů, což se nepodařilo již 33 let.

Pro úplnost je třeba dodat, že referenční index je stále přibližně 18 % pod svým historickým maximem, kdy Nikkei 29. prosince 1989 dosáhl hodnoty 38 915 bodů.

Bublina splaskla poté, co Japonská centrální banka na začátku roku 1990 zpřísnila měnovou politiku, což vyvolalo propad cen akcií a pozemků. Do září téhož roku se index Nikkei propadl na pouhou polovinu svého rekordního maxima.

Analytici, kteří hovořili s televizí CNBC, však uvedli, že Japonsko nesměřuje k dalšímu krachu, jako byl ten během bubliny.

„Je velmi obtížné tvrdit, že Japonsko čelí stejné situaci jako na konci 80. let,“ řekl Dong Chen, vedoucí makroekonomického výzkumu v soukromé bance Pictet.

Stejný názor sdílel i Ryota Abe, ekonom z oddělení globálních trhů a treasury v Sumitomo Mitsui Banking Corporation.

„Nevidíme v ekonomice bublinu,“ řekl a poukázal na to, že ačkoli ceny nemovitostí v tokijské metropoli prudce vzrostly a míra inflace je nejvyšší za poslední desetiletí, nejedná se o celostátní jev, ale je patrný pouze v některých oblastech Tokia.

Navíc „současná vysoká míra inflace v Japonsku je způsobena vyššími dovozními náklady v důsledku slabšího jenu a vysokých cen komodit. Nemůžeme to nazývat bublinou,“ dodal Abe.

Co vedlo k japonské bublině?
Rychlý růst japonské ekonomiky, nízká nezaměstnanost a snadný přístup k úvěrům v 80. letech 20. století poháněly tehdejší akciovou rally.

Úrokové sazby Bank of Japan tehdy dosahovaly 2,5 %, což byla nejnižší úroveň od přechodu centrální banky na plovoucí měnový kurz na počátku 70. let.

Nízké výpůjční sazby podněcovaly spekulace, které vyhnaly akciové trhy nahoru a vedly k bublině cen aktiv.

Když BOJ zvýšila úrokové sazby, třetí největší ekonomika světa se propadla do desetileté krize, která vešla ve známost jako „ztracené desetiletí Japonska“ – období pomalého až záporného hospodářského růstu, které trvá dodnes.

V posledních dvou desetiletích rostl japonský HDP v letech 1991 až 2011 v průměru o 0,7 % a v letech 2011 až 2019 vzrostl japonský HDP o necelé 1 %.

Tentokrát se liší
Rally na akciovém trhu je tentokrát jiná, řekl Abe, a lepší výkonnost indexu Nikkei lze přičíst i několika dalším faktorům.

Zaprvé, kótované firmy vykázaly lepší než očekávané finanční výsledky, a to díky slabému jenu, díky němuž jsou japonské výrobky relativně levnější než jejich konkurenti.

V důsledku toho zaznamenaly japonské společnosti v zámoří lepší hospodářské výsledky.

Kromě toho více japonských firem odkoupilo své akcie v reakci na snahu skupiny Tokijské burzy o větší kapitálovou efektivitu.

Nikkei v březnu oznámil, že zpětný odkup akcií japonskými společnostmi dosáhne nejvyšší úrovně za posledních 16 let.

Reformy nabývají účinnosti
V Japonsku došlo v posledním desetiletí také k „určitým strukturálním změnám“, které vedl premiér Šinzó Abe, jenž nastoupil do úřadu v roce 2012 a zavedl svou takzvanou politiku „Abenomiky“, upozornil Chen.

Ekonomická politika, pod kterou se premiér podepsal, je založena na „třech šípech“, kterými jsou zvyšování peněžní zásoby, zvyšování vládních výdajů a ekonomické a regulační reformy s cílem zvýšit konkurenceschopnost Japonska v celosvětovém měřítku – Chen uvedl, že třetí šíp by konečně mohl přinést nějaké výsledky.

Především zdůraznil, že výdaje japonských podniků rostou, což znamená, že společnosti opět investují.

Podle zprávy Nikkei z 23. června dosáhnou kapitálové investice japonských společností ve fiskálním roce 2023 rekordní výše 31,6 bilionu jenů (221,03 miliardy USD).

Zpráva uvádí, že domácí investice – tvořící přibližně dvě třetiny celkového objemu – by měly již druhý rok po sobě zaznamenat dvouciferný procentní růst, zatímco zahraniční investice by se mohly zvýšit o 22,6 %, což by znamenalo třetí rok dvouciferné expanze v řadě.

Podle Chena to znamená, že japonské společnosti se možná vymanily z takzvané „bilanční recese“, kdy se domácnosti a podniky místo zapojení nových investic zaměřovaly na snižování dluhu.

„Nyní jsme svědky opaku, což znamená, že skutečně investují, protože tak dlouho neinvestovaly… Myslíme si, že tento trend pravděpodobně může trvat déle.“

Povzbuzeno zahraničním zájmem
O třetí největší ekonomiku světa se znovu začali zajímat také zahraniční investoři.

V Japonsku začalo hospodářské oživení a došlo k pozoruhodným změnám v podnikatelském prostředí – například k vyššímu růstu mezd v roce 2023, upozornil Abe ze společnosti SMBC.

Zámořští investoři našli v Japonsku příležitosti díky nižší hodnotě jenu a možnému vyššímu potenciálu růstu akcií.

Zájem investorů o Japonsko vzbudil také býčí výhled miliardáře Warrena Buffeta na japonské akcie.

Optimismus ohledně Japonska zvyšují také vnější faktory.

Globální společnosti nyní diverzifikují dodavatelské řetězce z Číny a Chen uvedl, že Japonsko by mohlo těžit jako jedna z destinací pro přesídlení dodavatelských řetězců, „zejména ve velmi špičkových, technologicky hustějších odvětvích, jako jsou polovodiče“.

„Všechny tyto věci ukazují správným směrem, myslíme si, že existují důvody být vůči Japonsku strukturálně pozitivnější než dříve,“ dodal.

Cesta vpřed
Klíčovým hráčem v tom, zda bude akciový trh pokračovat v růstu, bude Bank of Japan.

Jak již bylo zmíněno, když BOJ na začátku roku 1990 zpřísnila svou měnovou politiku, japonské trhy se propadly.

Nyní, kdy se očekává, že nový guvernér BOJ Kazuo Ueda vyvede BOJ z jejího „ultra-levného“ postoje, čeká trh taková budoucnost?

Oliver Lee, manažer klientských portfolií ve společnosti Eastspring Investments, dceřiné společnosti britské pojišťovny Prudential, pro CNBC uvedl, že s rostoucími inflačními tlaky v Japonsku by se měnová politika mohla v příštích 12 měsících „mírně zpřísnit“.

„Krátkodobé technické ukazatele vypadají zvýšené a pravděpodobně by bylo zdravé, kdyby došlo k pozastavení trhu, nebo dokonce k malé korekci,“ předpověděl Lee.

Dlouhodobé investiční důvody v Japonsku však zůstávají silné, uvedl Lee s odkazem na lepší základní ziskovost podniků a pokračující správu a řízení společností, které podporují instituce, jako je tokijská burza cenných papírů.

Lee především poukázal na to, že většina mezinárodních investorů má ve svých portfoliích stále podváženou japonskou pozici.

Vzhledem k tomu, že se očekává pokračování trendu zpětného odkupu akcií společností, měla by podle něj poptávka po japonských akciích zůstat silná i v druhé polovině roku.

Od konce května překonal index Nikkei 225 hranici 30 000 bodů, což se nepodařilo již 33 let.Pro úplnost je třeba dodat, že referenční index je stále přibližně 18 % pod svým historickým maximem, kdy Nikkei 29. prosince 1989 dosáhl hodnoty 38 915 bodů.Bublina splaskla poté, co Japonská centrální banka na začátku roku 1990 zpřísnila měnovou politiku, což vyvolalo propad cen akcií a pozemků. Do září téhož roku se index Nikkei propadl na pouhou polovinu svého rekordního maxima.Analytici, kteří hovořili s televizí CNBC, však uvedli, že Japonsko nesměřuje k dalšímu krachu, jako byl ten během bubliny.„Je velmi obtížné tvrdit, že Japonsko čelí stejné situaci jako na konci 80. let,“ řekl Dong Chen, vedoucí makroekonomického výzkumu v soukromé bance Pictet.Stejný názor sdílel i Ryota Abe, ekonom z oddělení globálních trhů a treasury v Sumitomo Mitsui Banking Corporation.„Nevidíme v ekonomice bublinu,“ řekl a poukázal na to, že ačkoli ceny nemovitostí v tokijské metropoli prudce vzrostly a míra inflace je nejvyšší za poslední desetiletí, nejedná se o celostátní jev, ale je patrný pouze v některých oblastech Tokia.Navíc „současná vysoká míra inflace v Japonsku je způsobena vyššími dovozními náklady v důsledku slabšího jenu a vysokých cen komodit. Nemůžeme to nazývat bublinou,“ dodal Abe.Co vedlo k japonské bublině?Rychlý růst japonské ekonomiky, nízká nezaměstnanost a snadný přístup k úvěrům v 80. letech 20. století poháněly tehdejší akciovou rally.Úrokové sazby Bank of Japan tehdy dosahovaly 2,5 %, což byla nejnižší úroveň od přechodu centrální banky na plovoucí měnový kurz na počátku 70. let.Nízké výpůjční sazby podněcovaly spekulace, které vyhnaly akciové trhy nahoru a vedly k bublině cen aktiv.Když BOJ zvýšila úrokové sazby, třetí největší ekonomika světa se propadla do desetileté krize, která vešla ve známost jako „ztracené desetiletí Japonska“ – období pomalého až záporného hospodářského růstu, které trvá dodnes.V posledních dvou desetiletích rostl japonský HDP v letech 1991 až 2011 v průměru o 0,7 % a v letech 2011 až 2019 vzrostl japonský HDP o necelé 1 %.Tentokrát se lišíRally na akciovém trhu je tentokrát jiná, řekl Abe, a lepší výkonnost indexu Nikkei lze přičíst i několika dalším faktorům.Zaprvé, kótované firmy vykázaly lepší než očekávané finanční výsledky, a to díky slabému jenu, díky němuž jsou japonské výrobky relativně levnější než jejich konkurenti.V důsledku toho zaznamenaly japonské společnosti v zámoří lepší hospodářské výsledky.Kromě toho více japonských firem odkoupilo své akcie v reakci na snahu skupiny Tokijské burzy o větší kapitálovou efektivitu.Nikkei v březnu oznámil, že zpětný odkup akcií japonskými společnostmi dosáhne nejvyšší úrovně za posledních 16 let.Reformy nabývají účinnostiV Japonsku došlo v posledním desetiletí také k „určitým strukturálním změnám“, které vedl premiér Šinzó Abe, jenž nastoupil do úřadu v roce 2012 a zavedl svou takzvanou politiku „Abenomiky“, upozornil Chen.Ekonomická politika, pod kterou se premiér podepsal, je založena na „třech šípech“, kterými jsou zvyšování peněžní zásoby, zvyšování vládních výdajů a ekonomické a regulační reformy s cílem zvýšit konkurenceschopnost Japonska v celosvětovém měřítku – Chen uvedl, že třetí šíp by konečně mohl přinést nějaké výsledky.Především zdůraznil, že výdaje japonských podniků rostou, což znamená, že společnosti opět investují.Podle zprávy Nikkei z 23. června dosáhnou kapitálové investice japonských společností ve fiskálním roce 2023 rekordní výše 31,6 bilionu jenů .Zpráva uvádí, že domácí investice – tvořící přibližně dvě třetiny celkového objemu – by měly již druhý rok po sobě zaznamenat dvouciferný procentní růst, zatímco zahraniční investice by se mohly zvýšit o 22,6 %, což by znamenalo třetí rok dvouciferné expanze v řadě.Podle Chena to znamená, že japonské společnosti se možná vymanily z takzvané „bilanční recese“, kdy se domácnosti a podniky místo zapojení nových investic zaměřovaly na snižování dluhu.„Nyní jsme svědky opaku, což znamená, že skutečně investují, protože tak dlouho neinvestovaly… Myslíme si, že tento trend pravděpodobně může trvat déle.“Povzbuzeno zahraničním zájmemO třetí největší ekonomiku světa se znovu začali zajímat také zahraniční investoři.V Japonsku začalo hospodářské oživení a došlo k pozoruhodným změnám v podnikatelském prostředí – například k vyššímu růstu mezd v roce 2023, upozornil Abe ze společnosti SMBC.Zámořští investoři našli v Japonsku příležitosti díky nižší hodnotě jenu a možnému vyššímu potenciálu růstu akcií.Zájem investorů o Japonsko vzbudil také býčí výhled miliardáře Warrena Buffeta na japonské akcie.Optimismus ohledně Japonska zvyšují také vnější faktory.Globální společnosti nyní diverzifikují dodavatelské řetězce z Číny a Chen uvedl, že Japonsko by mohlo těžit jako jedna z destinací pro přesídlení dodavatelských řetězců, „zejména ve velmi špičkových, technologicky hustějších odvětvích, jako jsou polovodiče“.„Všechny tyto věci ukazují správným směrem, myslíme si, že existují důvody být vůči Japonsku strukturálně pozitivnější než dříve,“ dodal.Cesta vpředKlíčovým hráčem v tom, zda bude akciový trh pokračovat v růstu, bude Bank of Japan.Jak již bylo zmíněno, když BOJ na začátku roku 1990 zpřísnila svou měnovou politiku, japonské trhy se propadly.Nyní, kdy se očekává, že nový guvernér BOJ Kazuo Ueda vyvede BOJ z jejího „ultra-levného“ postoje, čeká trh taková budoucnost?Oliver Lee, manažer klientských portfolií ve společnosti Eastspring Investments, dceřiné společnosti britské pojišťovny Prudential, pro CNBC uvedl, že s rostoucími inflačními tlaky v Japonsku by se měnová politika mohla v příštích 12 měsících „mírně zpřísnit“.„Krátkodobé technické ukazatele vypadají zvýšené a pravděpodobně by bylo zdravé, kdyby došlo k pozastavení trhu, nebo dokonce k malé korekci,“ předpověděl Lee.Dlouhodobé investiční důvody v Japonsku však zůstávají silné, uvedl Lee s odkazem na lepší základní ziskovost podniků a pokračující správu a řízení společností, které podporují instituce, jako je tokijská burza cenných papírů.Lee především poukázal na to, že většina mezinárodních investorů má ve svých portfoliích stále podváženou japonskou pozici.Vzhledem k tomu, že se očekává pokračování trendu zpětného odkupu akcií společností, měla by podle něj poptávka po japonských akciích zůstat silná i v druhé polovině roku.