Obchodní řetězce podle viceprezidenta Agrární komory ČR (AK) a generálního ředitele společnosti Úsovsko Jiřího Milka dlouhodobě diskriminují tuzemské výrobce potravin pomocí přemrštěných obchodních přirážek, nevýhodného umístění v regálech či nedoplňováním jejich zboží na puty. „Každá novou smlouva znamená další slevu a vyšší marži pro obchod. Nikoliv nižší cenu pro zákazníka,“ řekl dnes Milek na sněmu AK v Olomouci. Obchodní řetězce dnes kritizoval také prezident AK Jan Doležal, který je ve vztahu k zemědělcům označil za „žábu na prameni“.
Tři čtvrtiny tuzemského maloobchodu podle Milka ovládá 11 obchodních řetězců, které se snaží co nejlevněji nakoupit a co nejdráže prodat. Například za kilogram brambor zemědělci loni v prosinci dostali zaplaceno 6,64 koruny, na pultech obchodů se ale prodával za 16,36 koruny. Kilogram jablek z českých sadů byl obchodním řetězcům v dubnu prodáván za 17,33 koruny, na pultech jeho cena atakovala 40 korun. Zemědělci podle Milka doplácí také na privátní značky obchodních řetězců, které snižují poptávku po českých potravinách zavedených značek.
Potraviny od loňského podzimu v obchodech výrazně zdražují. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) z toho vinil hlavně obchodní řetězce. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v úterý oznámil, že při prověřování vývoje cen na trhu s potravinami u pěti základních komodit nezjistil porušení hospodářské soutěže. Za poklesem cen potravin v poslední době je podle Nekuly mimo jiné tlak různých institucí.
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza zveřejnění závěrů antimonopolního úřadu považuje za ukončení diskuse o cenách potravin. „Prokázal to, co jsme říkali od počátku – že obchody nejsou viníkem rychlého růstu cen potravin v ČR. Po dnešku by mělo být každému jasné, že na kritické situaci posledního roku a půl masivně vydělaly velké české agroskupiny. A pevně doufám, že se za své chování veřejnosti omluví tím jediným možným způsobem – rychlým zlevněním potravin a vrácením alespoň části svých nadsazených zisků zákazníkům,“ uvedl v úterý.
Prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová dnes na sněmu AK řekla, že za růst cen potravin na pultech obchodů mohou částečně vysoké náklady na jejich produkci, které souvisí například s prudkým růstem cen energií či hnojiv, a také obchodní řetězce a jejich značné marže. U vysoce zpracovaných potravin podle Večeřové činí přirážka obchodních řetězců 100 a více procent. Podle Večeřové je třeba umravnit obchodí řetězce, které potravinářům vyhrožují, že pokud jim výrobky nedodají za nižší cenu, tak je dovezou ze zahraničí.
Podle Doležala jsou obchodní řetězce jádrem pudla mnohých problémů tuzemského zemědělství. „A to včetně nucené orientace na základní polní plodiny, které řetězcům nemusíme přímo prodávat,“ řekl Doležal, podle kterého ministr zemědělství na nemorální chování obchodních řetězců v posledních měsících správně upozorňoval. „K určité nápravě stran snížení nehorázných přirážek došlo. Dodavatelé by nicméně ocenili ještě narovnání hřiště, co se týče férových cen a férového zacházení,“ dodal Doležal.
Obchodní řetězce podle viceprezidenta Agrární komory ČR a generálního ředitele společnosti Úsovsko Jiřího Milka dlouhodobě diskriminují tuzemské výrobce potravin pomocí přemrštěných obchodních přirážek, nevýhodného umístění v regálech či nedoplňováním jejich zboží na puty. „Každá novou smlouva znamená další slevu a vyšší marži pro obchod. Nikoliv nižší cenu pro zákazníka,“ řekl dnes Milek na sněmu AK v Olomouci. Obchodní řetězce dnes kritizoval také prezident AK Jan Doležal, který je ve vztahu k zemědělcům označil za „žábu na prameni“.
Tři čtvrtiny tuzemského maloobchodu podle Milka ovládá 11 obchodních řetězců, které se snaží co nejlevněji nakoupit a co nejdráže prodat. Například za kilogram brambor zemědělci loni v prosinci dostali zaplaceno 6,64 koruny, na pultech obchodů se ale prodával za 16,36 koruny. Kilogram jablek z českých sadů byl obchodním řetězcům v dubnu prodáván za 17,33 koruny, na pultech jeho cena atakovala 40 korun. Zemědělci podle Milka doplácí také na privátní značky obchodních řetězců, které snižují poptávku po českých potravinách zavedených značek.
Potraviny od loňského podzimu v obchodech výrazně zdražují. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula z toho vinil hlavně obchodní řetězce. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v úterý oznámil, že při prověřování vývoje cen na trhu s potravinami u pěti základních komodit nezjistil porušení hospodářské soutěže. Za poklesem cen potravin v poslední době je podle Nekuly mimo jiné tlak různých institucí.
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza zveřejnění závěrů antimonopolního úřadu považuje za ukončení diskuse o cenách potravin. „Prokázal to, co jsme říkali od počátku – že obchody nejsou viníkem rychlého růstu cen potravin v ČR. Po dnešku by mělo být každému jasné, že na kritické situaci posledního roku a půl masivně vydělaly velké české agroskupiny. A pevně doufám, že se za své chování veřejnosti omluví tím jediným možným způsobem – rychlým zlevněním potravin a vrácením alespoň části svých nadsazených zisků zákazníkům,“ uvedl v úterý.
Prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová dnes na sněmu AK řekla, že za růst cen potravin na pultech obchodů mohou částečně vysoké náklady na jejich produkci, které souvisí například s prudkým růstem cen energií či hnojiv, a také obchodní řetězce a jejich značné marže. U vysoce zpracovaných potravin podle Večeřové činí přirážka obchodních řetězců 100 a více procent. Podle Večeřové je třeba umravnit obchodí řetězce, které potravinářům vyhrožují, že pokud jim výrobky nedodají za nižší cenu, tak je dovezou ze zahraničí.
Podle Doležala jsou obchodní řetězce jádrem pudla mnohých problémů tuzemského zemědělství. „A to včetně nucené orientace na základní polní plodiny, které řetězcům nemusíme přímo prodávat,“ řekl Doležal, podle kterého ministr zemědělství na nemorální chování obchodních řetězců v posledních měsících správně upozorňoval. „K určité nápravě stran snížení nehorázných přirážek došlo. Dodavatelé by nicméně ocenili ještě narovnání hřiště, co se týče férových cen a férového zacházení,“ dodal Doležal.
