Šestici největších bank v ČR klesly meziročně zisky o 2,5 mld. na 37,1 mld. Kč
Šestice největších tuzemských bank, které budou za letošní rok platit daň z mimořádných zisků, vydělala v letošním prvním pololetí celkem 37,1 miliardy Kč.
Ve stejném období loni to bylo 39,6 miliardy korun. Vyplývá to z výsledků bank. Hlavním důvodem snížení zisku o 2,5 miliardy je podle analytiků meziroční pokles čistých úrokových výnosů bank. Mohlo k tomu přispět i zavedení daně z neočekávaných zisků, dodali.
„Společným jmenovatelem poklesu ziskovosti velkých bank je pokles čistých úrokových výnosů. Ten souvisí s konkurenčními tlaky v odvětví, kvůli kterým začaly finanční domy atraktivněji úročit depozita,“ řekl ČTK analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Určitou roli sehrála podle něj i takzvaná windfall tax, která proces zdražení depozit urychlila. Nicméně i bez daně z mimořádných zisků by banky nakonec úroky na depozitech zvedly, jelikož by je k tomu donutila konkurence, podotkl.
Zdroj: Pexels
Výrazný vliv na pokles zisků tuzemských bank měly v první řadě čisté úrokové výnosy, které většině bank poklesly kvůli aktuálnímu nastavení měnové politiky České národní banky. ČNB ponecháním sazeb podle něj snižuje komerčním bankám prostor pro výrazný nárůst úrokových výnosů. Ty tak i vlivem poměrně vysoké srovnávací základny z loňského roku vykázaly za první pololetí pokles.
V případě Unicredit výsledky ovlivnila slovenská pobočka, která je závislá na úrokových sazbách z eurozóny, upozornil Cverna. Nabízení vyšších úrokových sazeb na vklady klientů má podle něj za cíl optimalizovat daňový základ pro windfall tax, která je platná od začátku letošního roku do roku 2025. Aktuální přístup ČNB k úrokovým sazbám a daňová optimalizace indikují nižší výběr z této daně ministerstvem financí. „Pololetní výsledky mě utvrzují v tom, že stát celkově vybere nanejvýš nižší jednotky miliard korun,“ odhadl.
ČSOB klesl v prvním pololetí čistý zisk o šest procent na 9,5 miliardy Kč, Komerční bance o 2,9 procenta na 8,1 miliardy Kč, České spořitelně se snížil o 16 procent na 9,3 miliardy korun, Monetě o 13,7 procenta na 2,5 miliardy korun a Raiffeisenbank o 21 procent na 2,37 miliardy korun. Česká a slovenská UniCredit Bank vykázala v prvním pololetí letošního roku čistý zisk 5,3 miliardy korun, což je meziroční nárůst o 23 procent.
Těchto bank se týká takzvaná windfall tax, kterou schválila vláda jako 60procentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Výnos z daně má vládě sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií.
Šestice největších tuzemských bank, které budou za letošní rok platit daň z mimořádných zisků, vydělala v letošním prvním pololetí celkem 37,1 miliardy Kč. Ve stejném období loni to bylo 39,6 miliardy korun. Vyplývá to z výsledků bank. Hlavním důvodem snížení zisku o 2,5 miliardy je podle analytiků meziroční pokles čistých úrokových výnosů bank. Mohlo k tomu přispět i zavedení daně z neočekávaných zisků, dodali.
"Společným jmenovatelem poklesu ziskovosti velkých bank je pokles čistých úrokových výnosů. Ten souvisí s konkurenčními tlaky v odvětví, kvůli kterým začaly finanční domy atraktivněji úročit depozita," řekl ČTK analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Určitou roli sehrála podle něj i takzvaná windfall tax, která proces zdražení depozit urychlila. Nicméně i bez daně z mimořádných zisků by banky nakonec úroky na depozitech zvedly, jelikož by je k tomu donutila konkurence, podotkl.
Zdroj: Pexels
Výrazný vliv na pokles zisků tuzemských bank měly v první řadě čisté úrokové výnosy, které většině bank poklesly kvůli aktuálnímu nastavení měnové politiky České národní banky. ČNB ponecháním sazeb podle něj snižuje komerčním bankám prostor pro výrazný nárůst úrokových výnosů. Ty tak i vlivem poměrně vysoké srovnávací základny z loňského roku vykázaly za první pololetí pokles.
V případě Unicredit výsledky ovlivnila slovenská pobočka, která je závislá na úrokových sazbách z eurozóny, upozornil Cverna. Nabízení vyšších úrokových sazeb na vklady klientů má podle něj za cíl optimalizovat daňový základ pro windfall tax, která je platná od začátku letošního roku do roku 2025. Aktuální přístup ČNB k úrokovým sazbám a daňová optimalizace indikují nižší výběr z této daně ministerstvem financí. "Pololetní výsledky mě utvrzují v tom, že stát celkově vybere nanejvýš nižší jednotky miliard korun," odhadl.
ČSOB klesl v prvním pololetí čistý zisk o šest procent na 9,5 miliardy Kč, Komerční bance o 2,9 procenta na 8,1 miliardy Kč, České spořitelně se snížil o 16 procent na 9,3 miliardy korun, Monetě o 13,7 procenta na 2,5 miliardy korun a Raiffeisenbank o 21 procent na 2,37 miliardy korun. Česká a slovenská UniCredit Bank vykázala v prvním pololetí letošního roku čistý zisk 5,3 miliardy korun, což je meziroční nárůst o 23 procent.
Těchto bank se týká takzvaná windfall tax, kterou schválila vláda jako 60procentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Výnos z daně má vládě sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií.
