Sněmovna podpořila vládní návrh na snížení podílu hlasů akcionářů, který je nutný pro přeměny obchodních společností a družstev. Místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů by nově mělo podle sporného návrhu pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů. Stát by mohl změnu využít při restrukturalizaci společnosti ČEZ kvůli posílení kontroly nad energetickou infrastrukturou, přičemž menšinové akcionáře by podle kritiků vyvlastnil. Novelu nazývanou lex ČEZ II podle dnešního rozhodnutí Sněmovny projedná její ústavně-právní výbor.
Proti úpravě se postavilo hnutí ANO, jejíž poslanec Tomáš Kohoutek neúspěšně navrhoval vrátit návrh vládě k přepracování mimo jiné pro popření principu právního státu a rozpor návrhu s právem EU. Podle místopředsedy ANO a bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka se vláda pokouší o socialistické zestátnění a možná protiústavní opatření. „Je to nekompromisní, tvrdý krok, kterým zatočíte s minoritními akcionáři,“ uvedl Havlíček.
Přijetí novely by umožnilo rozdělení obchodní společnosti za souhlasu tří čtvrtin akcionářů přítomných na valné hromadě. Pro její usnášeníschopnost by navíc stačilo jen zastoupení dvou třetin základního kapitálu. O přeměně ČEZ by tak podle expertů mohl rozhodnout pouze stát, který vlastní zhruba 70 procent akcií energetické firmy, neboť na její valnou hromadu všichni akcionáři obvykle nedorazí.
Sněmovna podpořila vládní návrh na snížení podílu hlasů akcionářů, který je nutný pro přeměny obchodních společností a družstev. Místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů by nově mělo podle sporného návrhu pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů. Stát by mohl změnu využít při restrukturalizaci společnosti ČEZ kvůli posílení kontroly nad energetickou infrastrukturou, přičemž menšinové akcionáře by podle kritiků vyvlastnil. Novelu nazývanou lex ČEZ II podle dnešního rozhodnutí Sněmovny projedná její ústavně-právní výbor.
Proti úpravě se postavilo hnutí ANO, jejíž poslanec Tomáš Kohoutek neúspěšně navrhoval vrátit návrh vládě k přepracování mimo jiné pro popření principu právního státu a rozpor návrhu s právem EU. Podle místopředsedy ANO a bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka se vláda pokouší o socialistické zestátnění a možná protiústavní opatření. „Je to nekompromisní, tvrdý krok, kterým zatočíte s minoritními akcionáři,“ uvedl Havlíček.
Přijetí novely by umožnilo rozdělení obchodní společnosti za souhlasu tří čtvrtin akcionářů přítomných na valné hromadě. Pro její usnášeníschopnost by navíc stačilo jen zastoupení dvou třetin základního kapitálu. O přeměně ČEZ by tak podle expertů mohl rozhodnout pouze stát, který vlastní zhruba 70 procent akcií energetické firmy, neboť na její valnou hromadu všichni akcionáři obvykle nedorazí.
Sněmovna podpořila vládní návrh na snížení podílu hlasů akcionářů, který je nutný pro přeměny obchodních společností a družstev. Místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů by nově mělo podle sporného návrhu pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů. Stát by mohl změnu využít při restrukturalizaci společnosti ČEZ kvůli posílení kontroly nad energetickou infrastrukturou, přičemž menšinové akcionáře by podle kritiků vyvlastnil. Novelu nazývanou lex ČEZ II podle dnešního rozhodnutí Sněmovny projedná její ústavně-právní výbor.
Proti úpravě se postavilo hnutí ANO, jejíž poslanec Tomáš Kohoutek neúspěšně navrhoval vrátit návrh vládě k přepracování mimo jiné pro popření principu právního státu a rozpor návrhu s právem EU. Podle místopředsedy ANO a bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka se vláda pokouší o socialistické zestátnění a možná protiústavní opatření. "Je to nekompromisní, tvrdý krok, kterým zatočíte s minoritními akcionáři," uvedl Havlíček.
Přijetí novely by umožnilo rozdělení obchodní společnosti za souhlasu tří čtvrtin akcionářů přítomných na valné hromadě. Pro její usnášeníschopnost by navíc stačilo jen zastoupení dvou třetin základního kapitálu. O přeměně ČEZ by tak podle expertů mohl rozhodnout pouze stát, který vlastní zhruba 70 procent akcií energetické firmy, neboť na její valnou hromadu všichni akcionáři obvykle nedorazí.
