S&P 500 uzavírá třetí den níže, rostoucí výnosy dluhopisů ovlivňují akcie

Index S&P 500 klesl již třetí den v řadě, když Wall Street vyhodnotila nejnovější výsledky hospodaření podniků a snažila se zbavit tlaku rostoucích výnosů z dluhopisů. S&P 500 uzavírá třetí den níže, protože rostoucí výnosy dluhopisů tlačí na akcie Index S&P 500 klesl již třetí den v řadě, když Wall Street vyhodnotila nejnovější výsledky hospodaření podniků a snažila se zbavit tlaku rostoucích výnosů z dluhopisů. Index S&P 500 klesl o 0,25 % a skončil na úrovni 4 501,89 bodu, zatímco index Dow Jones Industrial Average ztratil 66,63 bodu, tedy přibližně 0,19 %, a skončil na úrovni 35 215,89 bodu. Nasdaq Composite se snížil o 0,1 % na 13 959,72 bodu. Výnosy v USA vyskočily, přičemž referenční výnos 10letého státního dluhopisu se pohyboval kolem 4,18 % a byl blízko nejvyšší úrovně od listopadu 2022. Růst sazeb tlačil na realitní sektor, který klesl o více než 1 %, zatímco index volatility Cboe Volatilityvyskočil na nejvyšší úroveň od června. Komunální služby ztratily 2,3 %. Mnozí na Wall Street také poznamenali, že trh již dlouho čekal na oddech, resp. mírnou korekci poté, co se po větší část roku nacházel v režimu rally. Začátkem týdne si indexy S&P i Nasdaq připsaly pátý měsíční růst v řadě. Rušný výsledkový týden pokračoval, přičemž výrobce čipů Qualcomm ztratil zhruba 8,2 % kvůli nesplnění příjmů za třetí fiskální čtvrtletí a neuspokojivým výhledům. Společnost PayPal ztratila 12,3 %, přestože zveřejnila výsledky v souladu s očekáváním, zatímco Expedia se propadla o 16,4 %, protože hrubé rezervace nesplnily očekávání. Ve čtvrtek čeká trh další důležitá zkouška výsledků, protože technologičtí tahouni Apple a Amazon po ukončení obchodní seance oznámí výsledky. Podle společnosti FactSet dosud zveřejnilo čtvrtletní zprávy téměř 79 % společností z indexu S&P 500, přičemž přibližně 82 % z nich překonalo očekávání. Očekává se také, že zisky klesnou přibližně o 5 % ve srovnání s předchozím rokem. Wall Street mezitím také hodnotila nejnovější ekonomické údaje, včetně týdenních žádostí o podporu v nezaměstnanosti a údajů o produktivitě za druhé čtvrtletí, které vykázaly nárůst. Koruna po rozhodnutí ČNB o ukončení intervencí oslabila o desítky haléřů Zhruba o dvě desítky haléřů dnes oslabila česká měna k euru po rozhodnutí České národní banky (ČNB) o ukončení intervencí na podporu měny. Kurz po 15:00 stoupl až na 24,20 Kč/EUR. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online. Oslabení koruny je podle analytiků přímým důsledkem oznámení konce intervencí. Ve středu činil kurz koruny k euru 23,98 Kč/EUR. Dnes tak česká měna oproti předchozímu závěru oslabila o 22 haléřů, tedy skoro o jedno procento. Analytik XTB Štěpán Hájek řekl ČTK, že dnešní oslabení koruny je největší od rok starého oznámení, že novým guvernérem ČNB bude Aleš Michl. Tehdy oslabila koruna za jediný den, mezi 10. a 11. květnem 2022 téměř o čtyři desítky haléřů. Koruna tak oslabila na nejvyšší hodnoty k euru od začátku roku, doplnil analytik Purple Trading Petr Lajsek. Ačkoliv úrokové sazby zůstaly po dnešním jednání centrální banky opět beze změny, ČNB v doprovodném komentáři formálně oznámila ukončení devizových intervencí. Těmi banka od října 2022 bránila většímu oslabení a výkyvům na koruně. Devizové intervence ČNB neprovádí již několik měsíců, nicméně pro zahraniční investory šlo o jeden z argumentů, proč korunu držet, uvedl Hájek. "Ač šlo o formalitu, tak trh danou zprávu nepřijal příliš pozitivně. Bez formální 'záruky' ze strany ČNB může být česká koruna citlivější na útoky spekulantů, podotkl Lajsek. Dnešní vyjádření ČNB je však podle analytika Komerční banky Martina Gürtlera nejednoznačné. Banka sice oznámila konec intervenčního režimu, ale zároveň sdělila, že bude vždy z principu bránit nadměrným kurzovým výkyvům ohrožujícím cenovou či finanční stabilitu, kdykoli to uzná za vhodné. "Z těchto smíšených informací je tak velmi těžké vyvodit závěr o tom, jak bude centrální banka dále ke kurzu koruny přistupovat," uvedl Gürtler. Formální ukončení intervenčního režimu je poměrně silným signálem, míní analytik Cyrrusu Vít Hradil. Koruna sice za normálních okolností není usměrňována centrální bankou a z tohoto pohledu tedy jde o návrat k normálu, v aktuální situaci právě na silnou korunu bankovní rada významně spoléhala při své snaze o zkrocení inflace. Členům bankovní rady muselo být zřejmé, že formálním ukončením intervenčního režimu mohou českou měnu dostat pod tlak, poznamenal.