Pouze tři banky by nesplnily závazné požadavky na výši kapitálu. Vyplývá to z nejnovějšího zátěžového testu Evropského bankovního úřadu (EBA). Test se týkal 70 bank v regionu, což bylo o 20 více než při předchozím testu v roce 2021. Do testu nebyla přímo zahrnuta žádná česká banka, pouze mateřské firmy některých bank působících v Česku.
Zátěžové testy bank v Evropě a Spojených státech se staly běžné po globální finanční krizi v roce 2008, kdy museli daňoví poplatníci zachraňovat některé ústavy, které neměly dostatek kapitálu. Nyní jsou součástí rutinního dohledu, který má zajistit, aby banky byly schopné podporovat ekonomiku i v době, kdy jsou trhy pod tlakem.
Ze 70 testovaných bank jich 57 bylo z eurozóny. Na celkových bankovních aktivech v EU se testované ústavy podílejí zhruba 75 procenty.
EBA nezveřejnil, které tři banky by podle testu měly při poklesu problémy. Podle Evropské bankovní federace, jejímiž členy jsou bankovní asociace jednotlivých členských zemí EU, výsledky potvrdily odolnost unijního bankovního sektoru.
Úřad označil svůj nejnovější test za doposud nejtvrdší. Zkoumal období příštích tří let. Předpokládal vysokou inflaci, globální recesi a zvýšení úrokových sazeb, zahrnoval pokles hospodářského růstu celkem až o šest procent a prudký propad cen nemovitostí.
EBA uvedl, že u bank, které se testu zúčastnily, se při nepříznivém scénáři snížil důležitý kapitálový poměr o 4,59 procentního bodu na 10,4 procenta. Při předchozím testu před dvěma lety se snížil o 4,85 procentního bodu, tento test se ale týkal menšího počtu bank. Podle testu by banky utrpěly kombinovanou ztrátu 496 miliard eur (11,9 bilionu Kč), zůstávají však podle EBA dostatečně kapitalizované, aby mohly pokračovat v podpoře ekonomiky i v dobách silného napětí na trhu.
EBA ale upozornil, že srovnání výsledků s předchozími testy je obtížné a může být zavádějící vzhledem k tomu, že použil jiné scénáře, větší soubor bank a změněné hodnoty kapitálových poměrů a rozvah. Regulátoři výsledky testu využívají ke stanovení individuálních kapitálových požadavků a k přezkumu plánů bank na udržení dostatečné úrovně finančních rezerv, upozornila agentura Bloomberg.
Evropská centrální banka (ECB) na svém dnešním zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. Rada guvernérů o zvýšení sazeb rozhodla už podeváté za sebou. Ponechala si však otevřené možnosti, zda bude potřeba úroky ještě zvýšit, čímž se snaží vrátit inflaci ke stanovenému dvouprocentnímu cíli. ECB to uvedla ve svém dnešním oznámení.
Depozitní sazba, tedy ta, za kterou si mohou banky u ECB bezpečně uložit přebytečné peníze, se zvýšila rovněž o čtvrt procentního bodu na rekordních 3,75 procenta.
Analytici podle agentury Reuters zvýšení o čtvrt procentního bodu očekávali, protože centrální banka další růst úroků avizovala na minulém zasedání. V názoru na to, zda ECB zvýší úroky i v září, nebo zda je už měnit nebude, jsou však analytici rozděleni.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci řekla, že je zatím nejisté, co bude následovat. Centrální banka, která byla široce kritizována za pomalou odpověď na loňský počáteční prudký růst inflace, je ale pevně odhodlána inflaci „zlomit vaz“.
„Existuje možnost, že (příště) zvýšíme. Je zde možnost pauzy,“ řekla Lagardeová a dodala, že banka je nezaujatá. Uvedla ale také, že měnový výbor ví, že se blíží ke konci série zvyšování úrokových sazeb.
ECB ze svého prohlášení odstranila jasný náznak dalšího zvyšování úroků, což znamená, že nové zvýšení na zářijovém zasedání by nemělo být považováno za samozřejmost. Inflace v eurozóně se od loňského října snížila na polovinu, s hodnotou 5,5 procenta však zůstává výrazně nad cílem ECB. Na druhou stranu prudce ochladla poptávka po úvěrech a ekonomická aktivita, což ukazuje, že dosavadní zvyšování úroků si vybírá daň na ekonomice. ECB za rok zvýšila výpůjční náklady o rekordního 4,25 procentního bodu.
„Vývoj od předchozího zasedání podporuje očekávání, že inflace po zbytek roku bude nadále klesat, ale po delší dobu zůstane nad cílovou úrovní,“ uvedla ECB. „Budoucí rozhodnutí Rady guvernérů zajistí, že základní úrokové sazby ECB budou stanoveny na dostatečně restriktivní úrovni po nezbytně dlouhou dobu, aby bylo dosaženo včasného návratu inflace ke dvouprocentnímu střednědobému cíli,“ dodala ECB. Při stanovování odpovídající úrovně a trvání restrikce bude Rada guvernérů nadále uplatňovat přístup závislý na příchozích datech.
„Dnešní zvýšení úrokových sazeb v eurozóně a včerejší zvýšení sazeb v USA dále zvýší tlak na českou korunu,“ řekl ČTK obchodní ředitel pro Českou republiku a Slovensko ve společnosti Ebury Tomáš Kudla.
Zatímco ECB by mohla úroky dále zvýšit, Česká národní banka (ČNB) by naopak už v tomto roce mohla podle některých analytiků úrokové sazby snížit. „Snižující se úrokový diferenciál mezi oběma měnami a výhled na brzké snižování sazeb v české ekonomice dále sníží atraktivitu české měny,“ dodal Kudla.
Zdroj: Getty Images
Většina bank Evropské unie by zvládla prudký hospodářský pokles. Pouze tři banky by nesplnily závazné požadavky na výši kapitálu. Vyplývá to z nejnovějšího zátěžového testu Evropského bankovního úřadu (EBA). Test se týkal 70 bank v regionu, což bylo o 20 více než při předchozím testu v roce 2021. Do testu nebyla přímo zahrnuta žádná česká banka, pouze mateřské firmy některých bank působících v Česku.
Zátěžové testy bank v Evropě a Spojených státech se staly běžné po globální finanční krizi v roce 2008, kdy museli daňoví poplatníci zachraňovat některé ústavy, které neměly dostatek kapitálu. Nyní jsou součástí rutinního dohledu, který má zajistit, aby banky byly schopné podporovat ekonomiku i v době, kdy jsou trhy pod tlakem.
Ze 70 testovaných bank jich 57 bylo z eurozóny. Na celkových bankovních aktivech v EU se testované ústavy podílejí zhruba 75 procenty.
EBA nezveřejnil, které tři banky by podle testu měly při poklesu problémy. Podle Evropské bankovní federace, jejímiž členy jsou bankovní asociace jednotlivých členských zemí EU, výsledky potvrdily odolnost unijního bankovního sektoru.
Úřad označil svůj nejnovější test za doposud nejtvrdší. Zkoumal období příštích tří let. Předpokládal vysokou inflaci, globální recesi a zvýšení úrokových sazeb, zahrnoval pokles hospodářského růstu celkem až o šest procent a prudký propad cen nemovitostí.
EBA uvedl, že u bank, které se testu zúčastnily, se při nepříznivém scénáři snížil důležitý kapitálový poměr o 4,59 procentního bodu na 10,4 procenta. Při předchozím testu před dvěma lety se snížil o 4,85 procentního bodu, tento test se ale týkal menšího počtu bank. Podle testu by banky utrpěly kombinovanou ztrátu 496 miliard eur (11,9 bilionu Kč), zůstávají však podle EBA dostatečně kapitalizované, aby mohly pokračovat v podpoře ekonomiky i v dobách silného napětí na trhu.
EBA ale upozornil, že srovnání výsledků s předchozími testy je obtížné a může být zavádějící vzhledem k tomu, že použil jiné scénáře, větší soubor bank a změněné hodnoty kapitálových poměrů a rozvah. Regulátoři výsledky testu využívají ke stanovení individuálních kapitálových požadavků a k přezkumu plánů bank na udržení dostatečné úrovně finančních rezerv, upozornila agentura Bloomberg.
Zdroj: Grape Skrrt
Evropská centrální banka (ECB) na svém dnešním zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. Rada guvernérů o zvýšení sazeb rozhodla už podeváté za sebou. Ponechala si však otevřené možnosti, zda bude potřeba úroky ještě zvýšit, čímž se snaží vrátit inflaci ke stanovenému dvouprocentnímu cíli. ECB to uvedla ve svém dnešním oznámení.
Depozitní sazba, tedy ta, za kterou si mohou banky u ECB bezpečně uložit přebytečné peníze, se zvýšila rovněž o čtvrt procentního bodu na rekordních 3,75 procenta.
Analytici podle agentury Reuters zvýšení o čtvrt procentního bodu očekávali, protože centrální banka další růst úroků avizovala na minulém zasedání. V názoru na to, zda ECB zvýší úroky i v září, nebo zda je už měnit nebude, jsou však analytici rozděleni.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci řekla, že je zatím nejisté, co bude následovat. Centrální banka, která byla široce kritizována za pomalou odpověď na loňský počáteční prudký růst inflace, je ale pevně odhodlána inflaci "zlomit vaz".
"Existuje možnost, že (příště) zvýšíme. Je zde možnost pauzy," řekla Lagardeová a dodala, že banka je nezaujatá. Uvedla ale také, že měnový výbor ví, že se blíží ke konci série zvyšování úrokových sazeb.
ECB ze svého prohlášení odstranila jasný náznak dalšího zvyšování úroků, což znamená, že nové zvýšení na zářijovém zasedání by nemělo být považováno za samozřejmost. Inflace v eurozóně se od loňského října snížila na polovinu, s hodnotou 5,5 procenta však zůstává výrazně nad cílem ECB. Na druhou stranu prudce ochladla poptávka po úvěrech a ekonomická aktivita, což ukazuje, že dosavadní zvyšování úroků si vybírá daň na ekonomice. ECB za rok zvýšila výpůjční náklady o rekordního 4,25 procentního bodu.
"Vývoj od předchozího zasedání podporuje očekávání, že inflace po zbytek roku bude nadále klesat, ale po delší dobu zůstane nad cílovou úrovní," uvedla ECB. "Budoucí rozhodnutí Rady guvernérů zajistí, že základní úrokové sazby ECB budou stanoveny na dostatečně restriktivní úrovni po nezbytně dlouhou dobu, aby bylo dosaženo včasného návratu inflace ke dvouprocentnímu střednědobému cíli," dodala ECB. Při stanovování odpovídající úrovně a trvání restrikce bude Rada guvernérů nadále uplatňovat přístup závislý na příchozích datech.
"Dnešní zvýšení úrokových sazeb v eurozóně a včerejší zvýšení sazeb v USA dále zvýší tlak na českou korunu," řekl ČTK obchodní ředitel pro Českou republiku a Slovensko ve společnosti Ebury Tomáš Kudla.
Zatímco ECB by mohla úroky dále zvýšit, Česká národní banka (ČNB) by naopak už v tomto roce mohla podle některých analytiků úrokové sazby snížit. "Snižující se úrokový diferenciál mezi oběma měnami a výhled na brzké snižování sazeb v české ekonomice dále sníží atraktivitu české měny," dodal Kudla.
Zdroj: Getty Images
