Inflace v eurozóně zpomalila na nejnižší úroveň od roku 2021, což dokazuje, že pokračující zvyšování úrokových sazeb Evropskou centrální bankou (ECB) bylo při omezování vysokých cen účinné. Podle údajů Eurostatu se spotřebitelské ceny v září zvýšily pomaleji o 4,3 % oproti srpnovému růstu o 5,2 %, zatímco jádrová inflace klesla z 5,3 % na 4,5 %, což představuje největší pokles od srpna 2020. Očekává se, že ECB zachová vyšší sazby, aby do roku 2025 snížila inflaci na cílovou úroveň 2 %.
To však ovlivnilo hospodářský růst, což podnítilo obavy z recese. Důkazem je pokles maloobchodních tržeb a nárůst nezaměstnanosti v Německu v loňském srpnu, resp. září. Přesto ECB předpokládá v roce 2023 oživení podpořené potenciálním růstem reálných mezd v důsledku snížení inflace. Přesto banka snížila svou prognózu meziročního růstu reálného HDP na 0,7 % pro rok 2023, 1 % pro rok 2024 a 1,5 % pro rok 2025. Reakce ECB na vývoj inflace a úrokových sazeb bude mít zásadní význam pro budoucí ekonomickou situaci v regionu, což zdůrazňuje klíčovou roli, kterou banka hraje v regionálních hospodářských záležitostech.
Inflace v eurozóně zpomalila na nejnižší úroveň od roku 2021, což dokazuje, že pokračující zvyšování úrokových sazeb Evropskou centrální bankou bylo při omezování vysokých cen účinné. Podle údajů Eurostatu se spotřebitelské ceny v září zvýšily pomaleji o 4,3 % oproti srpnovému růstu o 5,2 %, zatímco jádrová inflace klesla z 5,3 % na 4,5 %, což představuje největší pokles od srpna 2020. Očekává se, že ECB zachová vyšší sazby, aby do roku 2025 snížila inflaci na cílovou úroveň 2 %.
To však ovlivnilo hospodářský růst, což podnítilo obavy z recese. Důkazem je pokles maloobchodních tržeb a nárůst nezaměstnanosti v Německu v loňském srpnu, resp. září. Přesto ECB předpokládá v roce 2023 oživení podpořené potenciálním růstem reálných mezd v důsledku snížení inflace. Přesto banka snížila svou prognózu meziročního růstu reálného HDP na 0,7 % pro rok 2023, 1 % pro rok 2024 a 1,5 % pro rok 2025. Reakce ECB na vývoj inflace a úrokových sazeb bude mít zásadní význam pro budoucí ekonomickou situaci v regionu, což zdůrazňuje klíčovou roli, kterou banka hraje v regionálních hospodářských záležitostech.
Inflace v eurozóně zpomalila na nejnižší úroveň od roku 2021, což dokazuje, že pokračující zvyšování úrokových sazeb Evropskou centrální bankou (ECB) bylo při omezování vysokých cen účinné. Podle údajů Eurostatu se spotřebitelské ceny v září zvýšily pomaleji o 4,3 % oproti srpnovému růstu o 5,2 %, zatímco jádrová inflace klesla z 5,3 % na 4,5 %, což představuje největší pokles od srpna 2020. Očekává se, že ECB zachová vyšší sazby, aby do roku 2025 snížila inflaci na cílovou úroveň 2 %.
To však ovlivnilo hospodářský růst, což podnítilo obavy z recese. Důkazem je pokles maloobchodních tržeb a nárůst nezaměstnanosti v Německu v loňském srpnu, resp. září. Přesto ECB předpokládá v roce 2023 oživení podpořené potenciálním růstem reálných mezd v důsledku snížení inflace. Přesto banka snížila svou prognózu meziročního růstu reálného HDP na 0,7 % pro rok 2023, 1 % pro rok 2024 a 1,5 % pro rok 2025. Reakce ECB na vývoj inflace a úrokových sazeb bude mít zásadní význam pro budoucí ekonomickou situaci v regionu, což zdůrazňuje klíčovou roli, kterou banka hraje v regionálních hospodářských záležitostech.
