Japonský jen oslabuje, protože Bank of Japan udržuje záporné úrokové sazby, dolar posiluje

Japonský jen v pátek prudce klesl poté, co se Bank of Japan (BOJ) rozhodla ponechat úrokové sazby v záporném pásmu na úrovni -0,1 %. Toto rozhodnutí přišlo jen několik dní poté, co Federální rezervní systém signalizoval, že výpůjční náklady USA zůstanou vysoké, což vyvíjí tlak na japonskou měnu a zvyšuje možnost vládní intervence. Kurz jenu vůči dolaru klesl až na 148,42 a přiblížil se tak hranici 150, což je úroveň, při níž by podle analytiků mohl být pravděpodobný vládní zásah na podporu měny. Guvernér BOJ Kazuo Ueda na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka zatím nepředpokládá, že by inflace stabilně a udržitelně dosahovala svého cenového cíle. Proto bude i nadále udržovat velmi uvolněnou měnovou politiku, dokud nebude mít jistotu, že inflace zůstane na dvouprocentním cíli. Ueda však také poznamenal, že pokud budou předpokládat dosažení svého cíle, může dojít ke změně politiky. Spekulace o možné intervenci Tokia na podporu jenu rostou. Japonský ministr financí Shunichi Suzuki v pátek varoval před výprodejem jenu, který by mohl poškodit ekonomiku závislou na obchodu, a nevyloučil žádné možnosti intervence. Alvin Tan, vedoucí asijské devizové strategie ve společnosti RBC Capital Markets, naznačil, že se vzhledem ke stále explicitnějším slovním intervenčním varováním ze strany ministerstva financí posouváme k intervenčním úrovním. Ve Spojených státech byl mezitím dolarový index na cestě k desátému týdennímu růstu v řadě po rozhodnutí Fedu a oslabení ekonomických údajů z Francie, které vedlo k poklesu eura. Dolarový index v pátek vzrostl o 0,16 % na 105,55 a byl nastaven na týdenní růst kolem 0,2 %. Federální rezervní systém ve středu ponechal úrokové sazby na úrovni 5,25 až 5,5 procenta a zdůraznil, že je bude na této úrovni držet tak dlouho, jak bude nutné k tomu, aby se inflace vrátila na 2 procenta. Tento postoj stlačil výnosy desetiletých amerických státních dluhopisů na nejvyšší úroveň od roku 2007, a to přes 4,47 procenta, což zatraktivnilo americké dluhopisy denominované v dolarech a podpořilo zelenou bankovku. Ray Sharma-Ong, investiční ředitel oddělení multi-asset solutions ve společnosti abrdn, uvedl, že americkému dolaru se bude dařit díky jestřábímu postoji Fedu, snížení očekávaného počtu snížení sazeb v roce 2024, odolnému růstu v USA a očekávání pomalejšího růstu v eurozóně ve srovnání s USA. Z dalších měnových zpráv se šterlinková libra ve čtvrtek propadla na zhruba šestiměsíční minimum 1,22305 USD, když Bank of England zastavila dlouhou sérii zvyšování úrokových sazeb poté, co rychlé tempo růstu cen v Británii nečekaně zpomalilo. Australský dolar zaznamenal v pátek nárůst o 0,25 % na 0,6433 USD. Turecká centrální banka zvýšila kvůli inflaci základní úrok na 30 procent Turecká centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o pět procentních bodů na 30 procent. Oznámila to v tiskové zprávě. Snaží se tak bojovat s vysokou inflací, která po přechodném zmírnění opět zrychluje a v srpnu se dostala na 59 procent. Základní úrok je teď v Turecku nejvýše za 20 let. "Měnový výbor se rozhodl pokračovat v procesu zpřísňování měnové politiky s cílem co nejdříve nastolit cestu dezinflace, ukotvit inflační očekávání a dostat pod kontrolu zhoršování cenového chování," uvedla centrální banka. Míra inflace byla podle ní nad očekávání vyšší jak v červenci, tak v srpnu. Domácí poptávka v Turecku zůstává silná a míra inflace ve službách se drží vysoko. To spolu s růstem cen ropy a dalším zhoršením inflačních očekávání zvyšuje riziko, že inflace ještě poroste. Dnešní zvýšení základní úrokové sazby je čtvrté od června, kdy se vedení centrální banky ujala guvernérka Hafize Gaye Erkanová a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se odklonil od svého dlouholetého odporu ke zvyšování úroků. Pod vedením Erkanové se turecká měnová autorita vrátila k tradičnějším postupům boje s inflací a od června zvýšila úroky o 21,5 procentního bodu. Předtím banka úroky navzdory vysoké inflaci snižovala. Čtvrté zvýšení úrokových sazeb za několik měsíců "pravděpodobně samo o sobě nestačí k tomu, aby přesvědčilo investory, že se inflace dostává pod kontrolu," řekl stratég ING James Wilson. "Očekáváme, že do konce roku bude zapotřebí dalšího zvyšování úroků, ačkoliv celkové směřování politiky směrem k více jestřábímu sklonu by investoři měli obecně brát jako pozitivní," dodal. Jestřábí politika se zaměřuje na udržení nízké inflace a je pro ni charakteristické zvyšování úrokových sazeb. Erdogan dříve podporoval politiku nízkých úrokových sazeb navzdory vysoké inflaci, která na konci roku 2021 vyvolala měnovou krizi. Loni inflace činila až 85 procent. Minulý měsíc banka šokovala zvýšením úroků o 7,5 procentního bodu, které bylo vnímáno jako signál nového odhodlání bojovat s vysokou inflaci. Prudký růst úroků také vyvolal nejvyšší jednodenní růst turecké liry od roku 2021. O dva týdny později Erdogan prohlásil, že přísná měnová politika pomůže zpomalit inflaci. Od roku 2018 se přitom několikrát označil za nepřítele vysokých úrokových sazeb a do roku 2021 odvolal tři guvernéry centrálních bank, kteří odmítali jeho tlak na snižování úrokových sazeb.