Izraelská centrální banka předpokládá nárůst poměru dluhu země k HDP s odkazem na náklady na vojenský konflikt, výdaje na odškodnění a finanční dopad pandemie COVID-19. Podle odhadů centrální banky se poměr dluhu k HDP zvýší z 60,5 % v roce 2022 na 62 % v roce 2023 a dále na 65 % v roce 2024. Rostou obavy z rozpočtového deficitu, který by měl v roce 2023 činit 2,3 % HDP a v roce 2024 3,5 % HDP, což kontrastuje s přebytkem zaznamenaným v roce 2022. K deficitu přispívají rostoucí vojenské výdaje a neznámé náklady na odškodnění osob postižených nedávným konfliktem v Gaze. Úředník z oddělení generálního účetního vyjádřil skepsi a zpochybnil, zda odhady zohledňují 49 miliard dolarů vynaložených na opatření COVID. Ministr financí Bezalel Smotrich potvrdil závazek vlády k nezbytným výdajům na válku a odškodnění. Izrael se stejně jako řada dalších zemí potýká s ekonomickými dopady pandemie. Guvernér izraelské centrální banky Amir Yaron zdůraznil význam zodpovědné fiskální politiky a uznal, že je třeba se dodatečně zadlužit na pokrytí nepředvídaných výdajů.
Izraelská centrální banka předpokládá nárůst poměru dluhu země k HDP s odkazem na náklady na vojenský konflikt, výdaje na odškodnění a finanční dopad pandemie COVID-19. Podle odhadů centrální banky se poměr dluhu k HDP zvýší z 60,5 % v roce 2022 na 62 % v roce 2023 a dále na 65 % v roce 2024. Rostou obavy z rozpočtového deficitu, který by měl v roce 2023 činit 2,3 % HDP a v roce 2024 3,5 % HDP, což kontrastuje s přebytkem zaznamenaným v roce 2022. K deficitu přispívají rostoucí vojenské výdaje a neznámé náklady na odškodnění osob postižených nedávným konfliktem v Gaze. Úředník z oddělení generálního účetního vyjádřil skepsi a zpochybnil, zda odhady zohledňují 49 miliard dolarů vynaložených na opatření COVID. Ministr financí Bezalel Smotrich potvrdil závazek vlády k nezbytným výdajům na válku a odškodnění. Izrael se stejně jako řada dalších zemí potýká s ekonomickými dopady pandemie. Guvernér izraelské centrální banky Amir Yaron zdůraznil význam zodpovědné fiskální politiky a uznal, že je třeba se dodatečně zadlužit na pokrytí nepředvídaných výdajů.
Izraelská centrální banka předpokládá nárůst poměru dluhu země k HDP s odkazem na náklady na vojenský konflikt, výdaje na odškodnění a finanční dopad pandemie COVID-19. Podle odhadů centrální banky se poměr dluhu k HDP zvýší z 60,5 % v roce 2022 na 62 % v roce 2023 a dále na 65 % v roce 2024. Rostou obavy z rozpočtového deficitu, který by měl v roce 2023 činit 2,3 % HDP a v roce 2024 3,5 % HDP, což kontrastuje s přebytkem zaznamenaným v roce 2022. K deficitu přispívají rostoucí vojenské výdaje a neznámé náklady na odškodnění osob postižených nedávným konfliktem v Gaze. Úředník z oddělení generálního účetního vyjádřil skepsi a zpochybnil, zda odhady zohledňují 49 miliard dolarů vynaložených na opatření COVID. Ministr financí Bezalel Smotrich potvrdil závazek vlády k nezbytným výdajům na válku a odškodnění. Izrael se stejně jako řada dalších zemí potýká s ekonomickými dopady pandemie. Guvernér izraelské centrální banky Amir Yaron zdůraznil význam zodpovědné fiskální politiky a uznal, že je třeba se dodatečně zadlužit na pokrytí nepředvídaných výdajů.
