České domácnosti měly v 1. pololetí nejdražší plyn a elektřinu ve V4

Ceny elektřiny a plynu pro domácnosti byly v České republice v letošním prvním pololetí výrazně vyšší než v ostatních členských zemích Visegrádské skupiny (V4), tedy v Polsku, Maďarsku a na Slovensku. Elektřina českým domácnostem meziročně zdražila o více než čtvrtinu a plyn o více než polovinu. Vyplývá to z údajů, které dnes na svých internetových stránkách zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Průměrná cena elektřiny pro domácnosti v ČR se podle Eurostatu v pololetí meziročně zvýšila o 26 procent na 0,3212 eura (zhruba 7,9 Kč) za kilowatthodinu (kWh). Na Slovensku přitom domácnosti za jednu kilowatthodinu platily pouze 0,1892 eura, v Polsku 0,1769 eura a v Maďarsku jen 0,1161 eura, plyne z údajů Eurostatu. Průměrná cena elektřiny pro domácnosti v celé Evropské unii podle Eurostatu v pololetí činila 0,289 eura za kWh. Nejvyšší byla v Nizozemsku, kde meziročně stoupla o 953 procent a dosáhla 0,475 eura za kWh. Za jejím prudkým růstem stálo několik faktorů včetně ukončení daňových úlev. Nejméně naopak platily domácnosti v Bulharsku, a to 0,1137 eura za kWh. Průměrná cena plynu pro domácnosti v Česku podle údajů Eurostatu v prvním pololetí meziročně vzrostla o 57 procent na 0,1138 eura (zhruba 2,8 Kč) za kWh. V Polsku domácnosti platily 0,0683 eura za kWh a na Slovensku 0,0571 eur za kWh. V Maďarsku cena činila pouze 0,0337 eur za kWh, takže byla nejnižší v celé EU. Nejvyšší cenu za plyn v EU platily stejně jako v případě elektřiny domácnosti v Nizozemsku, a to 0,2481 eur za kWh. Průměrná cena plynu pro domácnosti v celé EU v pololetí činila 0,1187 eura za kWh, uvedl Eurostat. V dubnu Eurostat zveřejnil údaje o cenách plynu a elektřiny, podle kterých se ceny plynu pro domácnosti v České republice loni ve druhém pololetí meziročně zvýšily nejvíce ze všech zemí Evropské unie. Český premiér Petr Fiala však tehdy tato čísla označil za mylná a odborníci uvedli, že čísla vycházela z cenových nabídek dodavatelů, takže neodpovídala reálným platbám zákazníků. Eurostat tehdy uvedl, že zveřejněná čísla získal od Českého statistického úřadu (ČSÚ). Předseda ČSÚ Marek Rojíček v září oznámil, že úřad bude průměrné nabídkové ceny energií i nadále publikovat, za primární data ale bude do budoucna označovat realizované ceny, které také bude poskytovat Eurostatu pro mezinárodní srovnání. Čistý zisk Monety Money Bank meziročně klesl o 3,7 pct na čtyři miliardy Kč Čistý zisk Monety Money Bank za první tři čtvrtletí letošního roku meziročně klesl o 3,7 procenta na čtyři miliardy korun. Provozní výnosy dosáhly 9,1 miliardy korun, meziročně se téměř nezměnily. Na podobné úrovni zůstaly i provozní náklady, také letos do září činily 4,2 miliardy korun. Banka to dnes uvedla v tiskové zprávě. Oznámila rovněž, že za celý letošní rok cílí na čistý zisk převyšující pět miliard korun, což je o 300 milionů korun více než ve výhledu zveřejněném v červenci. Čistý úrokový výnos za první tři čtvrtletí meziročně klesl o 11,3 procenta na 6,4 miliardy korun, podle banky je to zejména kvůli přetrvávajícímu tlaku nákladů na financování. "Z čtvrtletního pohledu nicméně čistý úrokový výnos nadále rostl, a to o 1,4 procenta v porovnání s druhým čtvrtletím roku 2023. K tomu přispěly jak dodatečné zdroje likvidity, na kterých realizujeme ziskovou marži, tak i vyšší výnosnost úvěrového portfolia," sdělila banka. Čistý výnos z poplatků a provizí se meziročně zvýšil o 22,3 procenta na dvě miliardy korun, a to díky provizím z prodeje produktů třetích stran, jako jsou pojistné produkty a smlouvy o penzijním pojištění, které dohromady přispěly částkou 0,9 miliardy korun. Provozní výnosy za tři čtvrtletí podle banky představují stabilní výsledek v porovnání se stejným obdobím roku 2022. V mezičtvrtletním srovnání se provozní výnosy zvýšily o pět procent na 3,2 miliardy korun, a to díky kombinaci lepších úrokových výnosů a silných výnosů z poplatků a provizí. "Moneta vykázala za třetí čtvrtletí pozitivní výsledky. K překonání odhadů došlo u výnosů i čistého zisku," řekl analytik XTB Tomáš Cverna. Výhled čistého zisku managementu na celý letošní rok hodnotí jako reálný. Provozní náklady banka navzdory inflačním tlakům a vyšším povinným příspěvkům do regulatorních fondů z letošního prvního pololetí udržela na stejné úrovni. Regulatorní poplatky meziročně vzrostly o 34,1 procenta na 307 milionů korun. Bilanční suma Monety dosáhla ke konci září 449 miliard korun, meziročně stoupla o 20,9 procenta. Podle banky je za tím zejména nárůst klientských vkladů o 22,7 procenta na 393 miliard korun. Retailové vklady vzrostly o 22,3 procenta a komerční vklady o 23,9 procenta. Portfolio výkonných úvěrů v hrubé výši zůstalo na 270 miliardách korun. Retailové úvěry meziročně klesly o 2,5 procenta na 181,6 miliardy korun, podle banky zejména díky zpomalení v oblasti hypotečních úvěrů. Portfolio komerčních úvěrů vzrostlo o 5,3 procenta na 88,5 miliardy korun. "Objemy nových hypotečních úvěrů klesly meziročně o 70,1 procenta, což je v souladu s celým hypotečním trhem. Objemy spotřebitelských úvěrů rovněž klesly o 16 procent a nové komerční úvěry se meziročně propadly o 26,8 procenta," uvedla banka. Celkový počet klientů nadále rostl, dosáhl 1,6 milionu, meziročně přibylo 154.000 nových klientů. Moneta Money Bank je jednou z největších firem obchodovaných na pražské burze. Největším akcionářem Monety je finanční skupina PPF. Usilovala o spojení Monety se svou skupinou Air Bank. Plán ale loni na jaře padl.