Londýn (Reuters) – Ekonomika eurozóny se v posledním čtvrtletí pravděpodobně snížila v důsledku poklesu poptávky, neboť souhrnný index nákupních manažerů (PMI) naznačil nejrychlejší pokles za téměř tři roky. Konečný index PMI HCOB, který sestavuje společnost S&P Global, v září mírně vzrostl na 47,2 bodu ze srpnových 46,7 bodu. Znamenal však již čtvrtý měsíc pod hranicí 50, která je pro růst kontrakční, a to navzdory mírnému zlepšení oproti předběžným odhadům 47,1.
Jak výrobní sektor, tak sektor služeb vykázaly v září pokles produkce, podobně jako tomu bylo v srpnu. Současně byl v eurozóně v srpnu zaznamenán prudší než očekávaný pokles maloobchodních tržeb, což svědčí o nižší spotřebitelské poptávce v podmínkách vysoké inflace.
Zářijový index PMI nových podniků byl nejnižší od listopadu 2020, což dále podtrhuje hospodářský pokles. Tyto podmínky vedly ekonomy, jako je Franziska Palmasová ze společnosti Capital Economics, k tomu, že naznačili možnou recesi eurozóny ve druhé polovině roku 2023.
Londýn – Ekonomika eurozóny se v posledním čtvrtletí pravděpodobně snížila v důsledku poklesu poptávky, neboť souhrnný index nákupních manažerů naznačil nejrychlejší pokles za téměř tři roky. Konečný index PMI HCOB, který sestavuje společnost S&P Global, v září mírně vzrostl na 47,2 bodu ze srpnových 46,7 bodu. Znamenal však již čtvrtý měsíc pod hranicí 50, která je pro růst kontrakční, a to navzdory mírnému zlepšení oproti předběžným odhadům 47,1.
Jak výrobní sektor, tak sektor služeb vykázaly v září pokles produkce, podobně jako tomu bylo v srpnu. Současně byl v eurozóně v srpnu zaznamenán prudší než očekávaný pokles maloobchodních tržeb, což svědčí o nižší spotřebitelské poptávce v podmínkách vysoké inflace.
Zářijový index PMI nových podniků byl nejnižší od listopadu 2020, což dále podtrhuje hospodářský pokles. Tyto podmínky vedly ekonomy, jako je Franziska Palmasová ze společnosti Capital Economics, k tomu, že naznačili možnou recesi eurozóny ve druhé polovině roku 2023.
