Cena ropy Brent překonala hranici 105 dolarů za barel, zatímco trhy vstřebávají protichůdné signály o možném konci války a hrozbě americké pozemní invaze. Efektivní uzavření Hormuzského průlivu nadále dusí globální dodávky, což vyhnalo americké maloobchodní ceny benzínu nad 4 dolary za galon poprvé od srpna 2022. Analytici varují před tržním optimismem; i v případě okamžitého příměří potrvá obnova poškozené infrastruktury a normalizace lodní dopravy značnou dobu.   Ropné trhy v zajetí geopolitické schizofrenie Globální komoditní trhy se v současnosti zmítají v bezprecedentní nejistotě, kdy obchodníci horečně zvažují zcela protichůdné geopolitické signály. Na jedné straně stojí prohlášení prezidenta Donalda Trumpa, že válka v Íránu by mohla skončit v horizontu několika týdnů. Na straně druhé však do blízkovýchodního regionu neustále proudí další americké vojenské jednotky a strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává prakticky uzavřen. Tato fundamentální tenze se okamžitě propsala do cenových grafů. Ropa Brent (BZ=F) po úterním propadu o 3,2 procenta znovu nabrala dech a sebevědomě překonala hranici 105 dolarů za barel. Podobný vývoj zaznamenal i americký benchmark West Texas Intermediate (CL=F) , který se usadil v těsné blízkosti 103 dolarů. Prezident Trump novinářům sdělil, že by Spojené státy mohly opustit íránské území během dvou až tří týdnů. Zároveň naznačil, že ačkoliv by dosažení formální dohody s Teheránem bylo žádoucí, pro samotné ukončení válečného konfliktu to není nezbytnou podmínkou. Jeho rétorika však dlouhodobě osciluje mezi sliby o bezprostředně hrozící dohodě a ostrými varováními, že je plně připraven dramaticky zintenzivnit vojenské operace. Trhy nyní s napětím očekávají středeční večer. Tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová potvrdila, že prezident vystoupí v 21:00 východního času s projevem k národu, ve kterém by měl poskytnout zásadní aktualizaci ohledně situace v Íránu. Nervozitu investorů navíc umocňuje fakt, že na Blízký východ aktuálně míří již třetí úderná skupina amerických letadlových lodí. Dominic Schnider, šéf oddělení komodit v divizi správy majetku společnosti UBS Group AG (UBS) , v rozhovoru pro televizi Bloomberg ostře varoval před současným nastavením investorů. Podle jeho slov je trh nebezpečně komplacentní a mylně se domnívá, že se situace velmi rychle normalizuje. Schnider upozornil, že svět čelí nevídanému nabídkovému šoku, a přesto se ceny ropy stále drží pod úrovněmi, které trh zaznamenal v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu. Hormuzský průliv jako globální ekonomické hrdlo Efektivní paralýza jedné z nejdůležitějších námořních tras na světě má devastující dopady na mezinárodní obchod. Zablokování Hormuzského průlivu dramaticky přiškrtilo dodávky surové ropy i zemního plynu na globální trhy. Tento výpadek logicky žene ceny energií strmě vzhůru a vrací do hry hluboké obavy z vypuknutí nové globální inflační krize. Dopady tohoto šoku již naplno pociťují američtí spotřebitelé. Maloobchodní cena benzínu ve Spojených státech prolomila psychologickou hranici 4 dolarů za galon, což je situace, která nenastala od srpna 2022. Tento cenový skok nevyhnutelně vytvoří masivní politický tlak na samotného Donalda Trumpa, pro kterého je domácí ekonomická stabilita klíčovou prioritou. Prezident se k otázce zablokované námořní cesty vyjádřil v úterý přímo v Bílém domě. Podle jeho slov by řešení problémů spojených s průlivem mělo zůstat v rukou jiných států. Dodal, že Spojené státy region opustí, protože nemají jediný důvod v této konkrétní misi pokračovat. V následném příspěvku na sociálních sítích pak Trump přímo vyzval spojenecké země, aby samy převzaly kontrolu nad Hormuzem. V zákulisí se však podle informací deníku The Wall Street Journal rýsuje mnohem asertivnější plán. Spojené arabské emiráty údajně naléhají na USA a další vojenské mocnosti v Evropě i Asii, aby zformovaly mezinárodní koalici s cílem otevřít průliv silou. Deník se v tomto tvrzení odvolává na vysoce postaveného představitele SAE. Priyanka Sachdeva, přední tržní analytička makléřské společnosti Phillip Nova Pte, upozorňuje na dlouhodobé strukturální problémy. Dokud se Hormuz plně neotevře, trh bude podle ní každý cenový pokles využívat k nákupům, nikoliv k výprodejům. Analytička zdůrazňuje, že i kdyby došlo k okamžité deeskalaci, návrat nákladů na přepravu, pojištění a samotného pohybu tankerů k normálu si vyžádá značný čas. Diplomatická mlha a hrozba pozemní ofenzivy Zatímco vojenské manévry pokračují, diplomatická scéna zůstává zahalena do neprůhledné mlhy. Američtí představitelé dosud explicitně nespecifikovali, s kým přesně v Íránu vedou dialog. Íránský ministr zahraničí Abbás Aragčí v rozhovoru pro stanici Al-Džazíra potvrdil, že obdržel zprávy od amerického vyslance pro Blízký východ, avšak zdůraznil, že žádná formální vyjednávání v současnosti neprobíhají. Teherán si navíc stanovil striktní podmínky pro jakoukoliv dohodu, mezi něž patří absolutní požadavek na zachování íránské suverenity právě nad strategickým Hormuzským průlivem. Trump naproti tomu prohlásil, že americké vojenské cíle již byly z velké části splněny. Zdůraznil, že USA stáhnou své síly ve chvíli, kdy Teherán nebude schopen získat jaderné zbraně, a překvapivě dodal, že současný vládnoucí režim je podle něj lepší než předchozí vedení země. Do diplomatického úsilí se aktivně vložila také Asie. Čína a Pákistán vydaly v úterý společnou výzvu k okamžitému příměří a zajištění bezpečnosti námořní dopravy přes Hormuz. Tyto apely jsou součástí uceleného pětibodového společného návrhu, který má za cíl obnovit mír a stabilitu v celém regionu Perského zálivu, a vznikl po intenzivních jednáních ministrů zahraničí obou států. Určité záblesky naděje přinášejí data o námořní dopravě. Podle sledovacích systémů kompilovaných agenturou Bloomberg se počet plavidel, která proplouvají Hormuzem se zapnutými signály, mírně zvyšuje. Do pondělí stoupl průměrný počet obousměrných tranzitů na sedm plavidel týdně, což představuje nárůst oproti pěti lodím v předchozím týdnu. Mnoho z těchto průjezdů navíc Teherán oficiálně schválil. Navzdory těmto drobným pozitivům zůstává tržní likvidita napjatá. Během asijské obchodní seance byly objemy výrazně nižší než obvykle. Obchodníci poukazují na obrovskou nejistotu ohledně osudu dodávek přes Hormuz v případě, že by Spojené státy skutečně ukončily své vojenské operace. Dennis Kissler, viceprezident pro obchodování ve společnosti BOK Financial Securities Inc., v této souvislosti poznamenal, že panika a přehnané reakce začínají pomalu mizet ze zadních částí křivek cenových futures na ropu, jelikož trh začíná sázet na krátkodobou deeskalaci a možnost dalších jednání.