Ředitel afrického oddělení MMF Abebe Selassie odmítl žádosti afrických zemí včetně Nigérie a Ghany o odpuštění dluhu a namísto toho se vyslovil pro jednání o změně splátkového kalendáře pro jednotlivé země. Selassieho stanovisko, které podpořila nigerijská vláda, zdůrazňuje význam řízení inflace a podpory soukromých investic. To přichází uprostřed požadavků na odpuštění dluhu ze strany zemí G24. Selassie prozradil, že přibližně osm afrických zemí v současné době čelí finanční krizi a potřebuje mezinárodní pomoc na restrukturalizaci dluhu.
V uplynulém desetiletí poskytl MMF africkým zemím pomoc ve výši přibližně 80 miliard dolarů. Navzdory předpovědím o zpomalení růstu subsaharské Afriky v letošním roce vyjádřil Selassie optimismus ohledně blížících se dohod souvisejících s dluhy, zejména pokud jde o Zambii.
Na jiném místě nigerijský ministr financí Wale Edun vyjádřil znepokojení nad úvěrovými podmínkami Číny a vyzval členy skupiny G20, aby zrušili omezení vývozu hnojiv a obilí. Do června 2023 vzrostl celkový dluh Nigérie na 87 bilionů N, což představuje výrazný nárůst z více než 41 bilionů N v prvním čtvrtletí roku 2022.
Ředitel afrického oddělení MMF Abebe Selassie odmítl žádosti afrických zemí včetně Nigérie a Ghany o odpuštění dluhu a namísto toho se vyslovil pro jednání o změně splátkového kalendáře pro jednotlivé země. Selassieho stanovisko, které podpořila nigerijská vláda, zdůrazňuje význam řízení inflace a podpory soukromých investic. To přichází uprostřed požadavků na odpuštění dluhu ze strany zemí G24. Selassie prozradil, že přibližně osm afrických zemí v současné době čelí finanční krizi a potřebuje mezinárodní pomoc na restrukturalizaci dluhu.
V uplynulém desetiletí poskytl MMF africkým zemím pomoc ve výši přibližně 80 miliard dolarů. Navzdory předpovědím o zpomalení růstu subsaharské Afriky v letošním roce vyjádřil Selassie optimismus ohledně blížících se dohod souvisejících s dluhy, zejména pokud jde o Zambii.
Na jiném místě nigerijský ministr financí Wale Edun vyjádřil znepokojení nad úvěrovými podmínkami Číny a vyzval členy skupiny G20, aby zrušili omezení vývozu hnojiv a obilí. Do června 2023 vzrostl celkový dluh Nigérie na 87 bilionů N, což představuje výrazný nárůst z více než 41 bilionů N v prvním čtvrtletí roku 2022.
Ředitel afrického oddělení MMF Abebe Selassie odmítl žádosti afrických zemí včetně Nigérie a Ghany o odpuštění dluhu a namísto toho se vyslovil pro jednání o změně splátkového kalendáře pro jednotlivé země. Selassieho stanovisko, které podpořila nigerijská vláda, zdůrazňuje význam řízení inflace a podpory soukromých investic. To přichází uprostřed požadavků na odpuštění dluhu ze strany zemí G24. Selassie prozradil, že přibližně osm afrických zemí v současné době čelí finanční krizi a potřebuje mezinárodní pomoc na restrukturalizaci dluhu.
V uplynulém desetiletí poskytl MMF africkým zemím pomoc ve výši přibližně 80 miliard dolarů. Navzdory předpovědím o zpomalení růstu subsaharské Afriky v letošním roce vyjádřil Selassie optimismus ohledně blížících se dohod souvisejících s dluhy, zejména pokud jde o Zambii.
Na jiném místě nigerijský ministr financí Wale Edun vyjádřil znepokojení nad úvěrovými podmínkami Číny a vyzval členy skupiny G20, aby zrušili omezení vývozu hnojiv a obilí. Do června 2023 vzrostl celkový dluh Nigérie na 87 bilionů N, což představuje výrazný nárůst z více než 41 bilionů N v prvním čtvrtletí roku 2022.
